Rostoucí zadlužování obyvatelstva je oblastí, která si zaslouží bližší pozornost ze strany všech zúčastněných. Česká národní banka ve své nedávno zveřejněné Zprávě o finanční stabilitě věnuje rostoucímu zadlužování obyvatelstva mimořádnou pozornost. Tento fenomén několika posledních let, kterému se nevyhnula ani většina ostatních nových členských zemí Evropské unie, vytváří potenciální hrozbu předlužení některých domácností a současně ovlivňuje rizikový profil některých bank.
Obyvatelstvo je po podnikové sféře druhým nejvýznamnějším dlužníkem bank, jehož závazky za posledních 12 měsíců vzrostly zhruba o třetinu. Z faktorů, podporujících růst úvěrů, zůstávají ve hře nízké úrokové sazby. Nejistota ohledně dalšího vývoje sazeb vede některé klienty k rozhodnutí stabilizovat pravidelné splátky pomocí zafixování sazeb na dobu mnoha let dopředu. Za tuto jistotu však klienti platí ve srovnání s krátkodobější fixací vyšší cenu a s výjimkou úvěrů stavebních spořitelen se zbavují možnosti předčasného bezsankčního splacení úvěru.
Úroky z úvěrů a příslušné poplatky se stávají významnou složkou tvorby zisku bank, úroky připisované z bankovních vkladů naopak vedou domácnosti k zamyšlení nad možnostmi lukrativnějších investic. Při stanovení výše úroků a poplatků hraje u úvěrových produktů kromě situace na trhu a bonity klienta významnou roli rovněž konkurenční struktura v daném segmentu trhu. Je v zájmu každého potenciálního klienta banky zjistit si a porovnat nejen úrokové sazby z plánovaného úvěru, ale i jeho celkovou cenu, tj. roční průměrné sazby nákladů (RPSN), zahrnující veškeré poplatky, vážící se k úvěru.
Mezi jednotlivými bankami může jít v případě spotřebitelských úvěrů o rozdíly až několika procentních bodů. Prvkem, který ovlivňuje cenu úvěru, je kromě jeho typu a případného účelu také forma čerpání.
Určité prvky nejistoty, týkající se budoucího vývoje kvality úvěrů obyvatelstvu v ČR, vyplývají především ze současného dynamického růstu spotřebitelských úvěrů, prodlužování doby jejich splatnosti a narůstající praxe bank, které v rostoucím množství přestávají klasifikovat jednotlivé úvěry a sdružují je do portfolií. Kvalita úvěrů hodnocená podílem ohrožených úvěrů na celkových přestává být v době enormního nárůstu úvěrové emise ukazatelem, dostatečně hodnotícím eventuální rizika, která se mohou materializovat v horizontu několika málo let.
Mírný pokles podílu ohrožených úvěrů na celkových úvěrech, ke kterému došlo v prvních šesti měsících roku (8,0 % u spotřebitelských úvěrů a 1,7 % u úvěrů na bydlení k 30. 6. 2006) nevypovídá pouze o schopnosti a ochotě obyvatelstva splácet své dluhy, ale je do značné míry efektem ředění "starých" úvěrů novými, poskytovanými obvykle s přiřazením nejvyšší kvality. Vysoká dynamika růstu se dá očekávat nadále i u úvěrů na bytové potřeby, kde nyní činí zadlužení na 1 obyvatele asi jen desetinu průměru EU. V případě úvěrů na bydlení hraje významnou roli z pohledu finanční stability hodnota ukazatele loan to value (LTV, tj. poměr čerpaného úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti). Ta v prvním pololetí 2006 dosáhla pro průměrnou klasickou hypotéku 53 %.
Možnost realizace zástavy je zde na rozdíl od spotřebitelských úvěrů pro banky určitou pojistkou pro případ, kdy klient ztratí schopnost hradit splátky úvěru z očekávaných příjmů. Tento krok je jednou z možností banky získat zpět půjčené finanční prostředky. Mnohé domácnosti si neuvědomují, že banky mají k dispozici i další prostředky, kterými dlužníka přinutí dostát svým závazkům. Jedním z nástrojů vymáhání dlužných částek je výkon soudních exekucí.
Bankovní úvěr není jedinou cestou, která vede k získání půjčky. Obyvatelstvo může volit rovněž z široké nabídky nebankovních finančních institucí, ať jde o finanční leasing, spotřebitelské úvěry, splátkové prodeje nebo kreditní karty. Celkový dluh z úvěrů obyvatelům se v závěru 1. pololetí 2006 vyšplhal na cca 484 mld. Kč. Počet exekucí roste a netýká se jen lidí s nízkým příjmem. Jen loni bylo nařízeno 270 480 soudních exekucí. V období možného postupného zvyšování úrokových sazeb by každý z nás měl zvažovat své schopnosti splácet dluhy a vést v patrnosti i méně příznivé životní okolnosti, které mohou nastat. V každém případě, pokud máme v úmyslu zadlužit se a zvažujeme priority, úvěr na bydlení by měl mít přednost před úvěrem na krátkodobé spotřební účely.
PETRA DAVIDOVÁ
JAROSLAV HEŘMÁNEK
Česká národní banka