Levnější volání přes internet

Žádné paušály, nízké náklady, popřípadě rovnou hovory zdarma. Takovými slogany bombardují operátoři internetové telefonie (VoIP) své potenciální klienty. Je tomu ale opravdu tak?

Ve zkratce se dá říct, že všechno je pravda. Jako všechny ostatní slogany však i tyto mají svoje chyby. Neříkají totiž úplně všechno. VoIP není úplně jednoduchá služba a nefunguje zcela stejně jako telefonování přes klasické linky. Ilustrovat se to dá celkem dobře na příkladu VoIP telefonu jedné pražské rodiny. Původní telefonní linku zrušila před rokem, když si pořídila ADSL od alternativního operátora. Rodina se nechala přemluvit i pro internetové telefonní služby. Než se na VoIP telefonu dovolají jinému účastníkovi, trvá to o dlouhé sekundy déle než s klasickým telefonem.

Telefon také při zvednutí sluchátka nevydává onen známý přerušovaný tón. Návštěvy, které si občas potřebují zavolat z pevné linky, tak pravidelně hlásí hostitelům: "Ten telefon máte nějaký rozbitý, nejde z něj volat."

Nepříjemné pocity vyvolává VoIP také při samotném telefonování. Nepřenáší se totiž žádný šum, takže buď je slyšet z druhé strany hlas volajícího, nebo naprosté ticho. To pak vyvolává dojem, že se hovor přerušil. Vytáčené číslo se také neodesílá postupně jako u běžného telefonu, ale po jeho naťukání se musí odeslat najednou jako u mobilu.

Zmíněná rodina navíc bydlí ve velikém rodinném domě, kde jednak používali bezdrátový telefon a jednak měli telefonních přístrojů víc v několika pokojích. To ovšem jejich telefon s VoIP zatím neumí. V patrovém domě s deseti místnostmi je tak jediný telefon, jehož zvonění často obyvatelé domu přeslechnou.

Ovšem svůj telefonní účet mají od té doby nižší.

PRO INTERNETOVOU TELEFONII je třeba mít v první řadě připojení k internetu. Použít se dá i vytáčené připojení přes klasický modem (dial-up), ovšem kvalita služby je potom velmi nízká. Navíc se takové volání prodraží, protože je třeba hradit ještě náklady na připojení k internetu. Smysluplnější je VoIP u typu připojení, která jsou hrazená paušálním poplatkem, bez ohledu na délku připojení (kabelová televize, ADSL, wi-fi). Minimální rychlost připojení pro rozumnou kvalitu telefonování začíná zhruba na 128 kbps, takovou rychlost nabízejí téměř všechny typy připojení za flat fee (paušální poplatek). Kromě rychlosti je také důležitá latence (zpoždění), kterou má internetové připojení. Čím delší prodlevy, tím horší je telefonování. Proto se internetová telefonie nehodí třeba k volání pomocí mobilního připojení GPRS nebo EDGE.

Po vyřešení internetového připojení přicházejí na řadu další věci. Jaký telefon k VoIP použít? Možnosti jsou dvě - softwarový a hardwarový. Ten první je obyčejný program, který si stáhnete u příslušného VoIP operátora, se kterým budete volat. Logicky ale pak funguje pouze se zapnutým počítačem (musíte mít reproduktory a sluchátka), jakmile počítač vypnete, nemůžete telefonovat, ani se vám nikdo nedovolá. Volající může maximálně zanechat vzkaz, pokud to váš operátor umožňuje.

S hardwarovým telefonem takové starosti odpadají. Přístroj jen zapojíte do modemu a prakticky okamžitě můžete telefonovat nezávisle na počítači. Hardwarových přístrojů je k dispozici také hodně, VoIP operátoři je mají ve své nabídce a většinou je za levnější cenu předprodávají svým klientům.

Někteří VoIP operátoři také prodávají místo telefonů adaptéry, které se připojí mezi telefon a modem. Pak se dá volat z původního přístroje, ale přes internet.

PAK UŽ JEN ZBÝVÁ VYŘEŠIT OPERÁTORA, se kterým budete telefonovat. Prakticky s každým VoIP operátorem můžete telefonovat i mimo VoIP síť do veřejné telefonní sítě na pevné i mobilní sítě a samozřejmě i do zahraničí. Od většiny VoIP operátorů také dostanete klasické telefonní číslo (většinou zdarma), které zase umožní, aby se mohl dovolat také někdo k vám. Podle požadavků Národního číslovacího plánu pak musí telefonní číslo, resp. jeho předvolba, odpovídat kraji, ve kterém budete telefon používat. K dispozici už je také speciální číselná předvolba určená výhradně pro internetovou telefonii (910), která je k použití nezávisle na geografické poloze, ovšem operátoři ji zatím prakticky nevyužívají.

Na internetu je operátorů opravdu dost. Někteří ale nabízejí své služby jen pokud k připojení na internet využíváte jejich služby, většina si ale s ISP (poskytovatelem připojení) nedělá problém a VoIP nabízí komukoliv. Tarify se v zásadě dají rozdělit na dva typy: s paušálem a bez. Ty s paušálem nabízejí nižší ceny a komfortnější služby (např. hlasová schránka). Bezpaušálové pak zase mají výhodu nižších nákladů při minimálním telefonování a nulové náklady při pobytu mimo domov, např. na dovolené.

V tomto případě je sice možné vzít si třeba na pracovní cestu notebook a po připojení k internetu také telefonovat se svým VoIP účtem za domácí ceny, ale takové chování porušuje číslovací plán.

CENY ZA VOLÁNÍ se u VoIP operátorů pohybují v poměrně širokém rozmezí. Většinou jsou nižší než u běžných telefonní služeb. Levnější je také volání do zahraničí. Volání uvnitř příslušné VoIP sítě, popřípadě několika různých VoIP sítí, které jsou vůči sobě propojené, je dokonce zdarma.

Minuta volání ve špičce se do veřejné telefonní sítě dá pořídit za téměř 1,50 Kč za minutu, ale také zadarmo. Hovory na mobilní telefon přijdou zhruba na čtyři až pět korun za minutu.

Způsoby tarifikace hovorného kolísají podle operátora. Někteří zpoplatňují první dvě minuty hovoru a pak po minutách, jiní počítají hovory vždy po minutě. Nejvýhodnější způsob tarifikace - vždy po vteřinách - nabízí také několik VoIP operátorů.

Tarify s paušálním poplatkem v sobě mohou skrývat různá úskalí. Takové tarify jsou třeba vypověditelné jen s několikaměsíční lhůtou. U někoho se paušál nedá protelefonovat, u jiných se naopak z paušálu hradí první provolané minuty. Některé paušály dokonce zase v sobě zahrnují neomezené volání na pevné linky zdarma.

Část tarifů také může vyžadovat určitou minimální konzumaci služeb, pokud klient danou částku za období neprotelefonuje, bude mu stejně stržena z účtu.

Před uzavřením smlouvy se vyplatí podrobně přečíst podmínky poskytování služeb. Mohou se tam totiž skrývat další poplatky za přesné on-line vyúčtování, za zasílání papírové faktury, minimální délky využívání služeb, a podobně.

Placení za volání probíhá také dvěma způsoby. První je podobný jako u běžných telefonních účtů - po ukončení měsíce dostanete vyúčtování, které je zapotřebí uhradit. Další populárnější způsob je pomocí předplaceného kreditu - nejprve nabijete své telefonní číslo a pak voláte, dokud je kredit. Ovšem pozor, někteří operátoři vyžadují pravidelné dobíjení, např. jednou za tři měsíce.

ZÁJEMCI O INTERNETOVOU TELEFONII mohou najít spoustu užitečných rad a informací na specializovaném diskusním serveru www.telefonujeme.com. Po zaregistrování se mohou sami diskuse zúčastnit a jiným poradit, nebo si naopak nechat poradit od zkušenějších. Rady se hodí zejména při výběru telefonního přístroje, samotného operátora a při řešení případných složitých problémů.