Partneři v rozděleném světě

Diplomatická sezóna před odchodem státníků na dovolenou tradičně vrcholí summitem skupiny G8, obvykle nazývané jako shromáždění ekonomicky nejsilnějších zemí světa. I ten letošní, který se sejde o víkendu v Petrohradě, právem přitahuje pozornost. Nejen proto, že jednat budou nejvyšší představitelé USA, Japonska, Německa, Velké Británie, Francie, Kanady, Itálie a Ruska - ale hlavně proto, že závěry těchto jednání vždy měly a mají velký význam pro koordinaci aktivit všech států globalizujícího se světa.

Tato skupina původně vznikla pro neformální konzultace a měla pomoci USA, Japonsku a vybraným státům Evropy reagovat na ropnou krizi roku 1973 a následnou globální recesi. V roce 1975 pak francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing pozval hlavy pěti států na summit do zámku Rambouillet a navrhl pravidelné schůzky. Dnes jsou summity této organizace nejen širší, ale též s velmi pečlivě připravenou agendou. Stalo se též zvykem zvát na vybrané body jednání G8 představitele jak dalších zemí, například Číny a Indie, tak i vedení takových uskupení jako je Evropská unie, OSN či jiné organizace.

Výběr a přípravu agendy summitu má vždy na starost hostitelská země, letos tedy Rusko; ten příští se bude konat v německém Heiligendammru. Základní témata pro tento víkend jsou:

Globální energetická bezpečnost. Podle prezidenta Vladimira Putina "je nejdůležitější nalézt řešení tohoto problému, který přímo ovlivňuje sociální a ekonomický rozvoj všech zemí bez výjimky". Summit by měl stabilizovat trh energií, napomoci rozvoji nových technologií, využití obnovitelných zdrojů a zlepšení ochrany životního prostředí. Navíc je třeba postavit most mezi zeměmi bohatými na energetické zdroje a státy, které trpí energetických nedostatkem.

Nakažlivé choroby. G8 by měla napomoci vytvořit globální monitorovací systém nebezpečných chorob, usnadnit rozvoj pravidelné spolupráce expertů různých států a rozšířit výměnu vědeckých informací o nebezpečných virech.

Vzdělání. Cílem summitu by v tomto případě mělo být zvýšení kvality a efektivity státních vzdělávacích systémů a odborné přípravy. Skupina G8 by měla hledat nástroje, které by povzbudily mezinárodní podnikateskou komunitu ke zvýšení investic do tohoto sektoru.

TĚMITO HLAVNÍMI TÉMATY se celý program summitu nevyčerpává. Rusko doporučuje, aby se též jednalo o boji proti terorismu, šíření zbraní hromadného ničení, řešení regionálních konfliktů, rozvoji globální ekonomiky, financí i obchodu a o ochraně životního prostředí. Během přípravy summitu hlavně američtí vyjednavači přidávali k jednání i problematiku Moldavska, Ukrajiny či Gruzie. Tedy témata, která nejsou o spolupráci, ale o tlaku na Kreml.

Tyto posuny ukazují, že se setkání hlav nejvýznamnějších států stalo příležitostí pro nejrůznější politické i ekonomické ofenzivy. Není náhodou, že se v předvečer schůzky G8 sešel v Moskvě summit světových církví, že se Putin setkal s představiteli odborových organizací států G8, ale též s mezinárodními občanskými iniciativami, které pořádají kontrasummit, a že ve spolupráci s BBC uspořádal celosvětovou internetovou tiskovou konferenci. Protiputinovská opozice chystá alternativní setkání pod názvem Jiné Rusko; moskevští diplomaté již varovali západní účastníky summitu G8, že účast oficiálních zástupců z jejich států na tomto shromáždění vyvolá odvetnou reakci.

Téměř obecně se v Rusku očekává, že summit G8 bude v západních médiích spojen s protiruskou kampaní. Za její start se pokládá Bushova návštěva na Ukrajině při cestě do Petrohradu. Ovšem poslední události v Kyjevě - kde se místo tzv. prozápadní oranžové koalice zformovala tzv. protikrizová koalice v čele s odpůrcem prezidenta Viktora Juščenka, proruským Viktorem Janukovyčem - situaci mírně komplikují. Naopak se začalo hovořit o snaze Washingtonu urychlit přijetí Ruska do WTO.

VICEPREMIÉR A MINISTR OBRANY Ruska Sergej Ivanov týden před summitem G8 v rozhovoru pro BBC uvedl, že v současnosti se pouze některé státy, především USA a Čína, těší plné suverenitě. Zároveň vyjmenoval země, které se o tuto plnou suverenitu snaží: Indie, Brazílie a Rusko. V návaznosti na toto hodnocení lze říci, že na rozdíl od západoevropských disciplinovaných spojenců USA se Rusko mění na zcela samostatného partnera USA. Skutečné partnery nelze kontrolovat, je nutné se s nimi dohadovat. A to v situaci, kdy dochází k dramatické politizaci problematiky energií a Rusko patří k surovinově nejbohatším státům světa. Summity G8 by mohly sloužit k tomu, jak se v této situaci naučit nově chovat nejen k Rusku, ale i k ostatním rodícím se mocnostem.