Kdy jste se rozhodl pro vědeckou dráhu?
Na základní škole jsem měl výborného učitele. Stavěli jsme rádiem řízené modely letadel a vrtulníků, prováděli chemické pokusy. Od 11 let jsem chtěl být vědcem. Až na univerzitě v Cambridgi jsem pochopil, jak dlouho to trvá stát se dobrým biologem, biochemikem.
Nespokojují se někteří vědci pouze s publikováním, vytvářením svého renomé, přičemž plody jejich výzkumu ve formě inovací je příliš nezajímají?
Těžko by to bylo možné. Vědecké prostředí je nyní tak konkurenční jako nikdy předtím. Když vás přijímají do prestižní The Royal Society, nezávislé britské vědecké akademie, nestačí, že jste hojně publikoval. Podrobně analyzují, co jste publikoval a jaká byla kvalita.
Co byste doporučil zemi, jako je Česko?
Příklad mimořádně inteligentního muže Gregora Mendela, který v 19. století svými pokusy v brněnském klášteře založil genetiku, ukazuje, že objevy mohou přijít odkudkoliv.
Jak je to v Británii s financováním vědeckého výzkumu?
Usnadňuje ho fakt, že již od roku 1998 máme výborného ministra pro vědu a inovace. Je jím David Sainsbury z rodiny majitelů sítě supermarketů stejného jména. Významnou roli hraje The Wellcome Trust založený již v roce 1936. Základní vklad mu odkázal sir Henry Wellcome, majitel farmaceutické firmy. Dnes The Wellcome Trust spravuje zhruba 11 miliard liber. V Británii je největším nevládním zdrojem financí pro výzkum v biomedicíně, v infekčních a tropických nemocech. Pomáhá financovat i můj výzkum.
S jakými partnery spolupracujete?
S Američany, Japonci, kolegy z kontinentální Evropy.
A co Rusko?
V podstatě téměř všichni dobří ruští biologové ze své vlasti emigrovali. Před několika lety navštívila britský výzkum proti rakovině ruská delegace. Průměrný věk byl 63 let, zatímco u britských hostitelů v průměru kolem třicítky.
Dělá Evropská komise pro vědu dost?
Dělá hodně věcí. Komisař Janez Potočnik je vzděláním ekonom. Myslím, že mnoho přímých zkušeností s vědou nemá, ale pozorně vědcům naslouchá.
Hovoří evropská věda jedním hlasem?
Ne, a je to problém.
Jak se vám líbí jeden z cílů Lisabonské agendy - aby členské státy EU vydávaly na výzkum a vývoj tři procenta HDP?
Líbilo by se mi, kdyby EU výrazně financovala základní výzkum. Omezilo by to nynější rozpor: charakter vědy je mezinárodní a financování národní. Jedna zajímavost: základní výzkum býval historicky doménou aristokracie. Darwin byl velmi bohatý.
Co americký model vysokého školství?
Kombinace velkých státních univerzit, placených z peněz daňových poplatníků, s bohatými soukromými univerzitami, jako MIT, Harvardem či Princetonem, má něco do sebe.
Kdo tvoří tým ve vaší laboratoři?
Dva angličtí technici, dva Indové, Ital a dva Japonci.
Vzpomínáte na objev, za který jste dostal Nobelovu cenu?
Biologie je velmi složitá. Skutečně dobří vědci řeší problémy. Když ho vyřešíte, naleznete nový. Nobelovu cenu jsem dostal za objev, k němuž jsem dospěl náhodou při hledání řešení jiného problému - boční dveře se náhle otevřely... Nový problém byl důležitější než ten původní a práce byla napínavější.
Nobelovku jste dostal s dalšími dvěma vědci?
Každý jsme bádali nezávisle, ale náš výzkum se finálně doplnil. Deset milionů švédských korun se rozdělilo na tři díly. V přepočtu jsem dostal asi 215 000 liber, což zhruba odpovídalo mému čistému platu za čtyři roky. Splatil jsem hypotéku na dům.
Sir Richard Timothy Hunt (1943), britský biochemik, obdržel v roce 2001 spolu se svým krajanem sirem Paulem M. Nursem a Američanem Lelandem H. Hartwellem Nobelovu cenu za lékařství za objevy v oblasti regulace buněčného cyklu.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



