Aktuální číslo časopisu Ekonom
Podle dosavadního znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, mohl advokát vykonávat advokacii jako samostatný podnikatel, ve sdružení podle paragrafu 829 občanského zákoníku anebo jako společník ve veřejné obchodní společnosti. Pokud chtěl tedy advokát podnikat jako společník obchodní společnosti, mohlo to být pouze prostřednictvím již zmíněné veřejné obchodní společnosti, jejímž předmětem podnikání byl jen výkon advokacie a jejími společníky byli jen advokáti. Novela zákona o advokacii, která byla v únoru schválena parlamentem, zmíněné způsoby výkonu advokacie rozšířila i na společníky komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným.
SDRUŽENÍ. Zákon o advokacii nyní výslovně stanoví, že jednotliví účastníci sdružení advokátů jsou oprávněni zaměstnávat další advokáty, kteří ale nejsou účastníky takového sdružení. Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva o sdružení jinak. Má-li podle smlouvy o sdružení rozhodovat o obstarávání společných věcí sdružení většina účastníků, náleží každému z účastníků jeden hlas. Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru.
SPOLEČNOST A ODPOVĚDNOST. Advokát nyní může působit stejně jako doposud jakožto společník veřejné obchodní společnosti a nově také jako společník komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Předmětem podnikání takových společností je pouze výkon advokacie a jejími společníky mohou být pouze advokáti. Advokát mohl být až do novely společníkem pouze veřejné obchodní společnosti. V případě, že by tato obchodní společnost způsobila vadným poskytnutím právních služeb svému klientovi škodu, odpovídala by celým svým majetkem. Ohledně ručení společníků, v tomto případě advokátů, platí pravidlo, že ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem.
Novela však prolomila toto jediné možné "přísné" ručení. Nabízí možnost ručit na základě principů ručení společnosti s ručením omezeným (společnost ručí za porušení svých závazků celým svým majetkem; společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku) a komanditní společnosti (komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku a komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem).
Podle novelizovaného zákona o advokacii platí, že vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, odpovídá klientovi za škodu tato společnost.
Klienti se podle mého soudu nemusejí ani nadále obávat, že by nebyli plně uspokojeni v případě, že by jim advokát svým jednáním způsobil škodu. Omezené ručení advokáta spolu s povinným pojištěním advokáta (podrobnější vysvětlení následuje v dalším textu) za jím způsobenou škodu umožňuje i nadále dostatečné zajištění plného uspokojení klientů.
Na společnost s ručením omezeným založenou kvůli výkonu advokacie se nevztahuje ustanovení obchodního zákoníku umožňující založení společnosti s ručením omezeným jednou osobou. To znamená, že společnost může být založena pouze dvěma a více advokáty. Pokud dojde k porušení této povinnosti, podá komora bezodkladně návrh soudu na zrušení společnosti a její likvidaci, popř. soud společnost zruší a nařídí její likvidaci i bez takového návrhu.
Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jakožto společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splacení celého jeho vkladu do základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku. Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle paragrafu 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností. Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle paragrafu 61 odstavce 2 a 3 obchodního zákoníku. Společník společnosti nesmí současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti, ani v pracovním poměru.
PRACOVNÍ POMĚR. Podle novelizovaného zákona o advokacii lze také vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti. Pokud zákon o advokacii nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátů zákoníkem práce. Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně, ani společně s jinými advokáty.
Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení "advokát" spolu s označením svého zaměstnavatele; jiná označení nebo dodatky (např. uvedení specializace advokáta) smí používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem. Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátem, s advokátním koncipientem anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby. Škoda, kterou způsobil zaměstnaný advokát při poskytování právních služeb, je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů.
Možnost vykonávat advokacii jako zaměstnaný advokát zakotvenou do zákona o advokacii lze hodnotit jednoznačně kladně. Ne všichni advokáti mají z nejrůznějších důvodů možnost vykonávat advokacii jako samostatní podnikatelé, popřípadě jako společníci obchodních společností.
ADVOKÁT URČENÝ ADVOKÁTNÍ KOMOROU. Novela zavedla změny rovněž do institutu advokáta určeného komorou k poskytnutí bezplatných právních služeb. Tento institut byl mnohokrát zneužit, proto novela upřesnila pravidla určování advokátů. Žadatel, který chce, aby mu byly právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s podáním návrhu na určení advokáta komorou prokázat, že jeho příjmové a majetkové poměry takové poskytnutí právních služeb odůvodňují. Konkrétně předloží komoře vyplněný dotazník o svých příjmových a majetkových poměrech. V rozhodnutí o určení advokáta komora vymezí i rozsah těchto služeb, popřípadě i další podmínky. Komora ale určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování právních služeb v příslušné věci pominou důvody, na základě kterých byl advokát komorou určen. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností, zruší nebo změní, jestliže se po dobu poskytování právních služeb určeným advokátem ukáže, že poměry klienta poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za " sníženou odměnu, komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí právních služeb byli advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout.
MLČENLIVOST. Novela se dotkla také některých ustanovení o mlčenlivosti advokáta. Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčelivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu.
Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zvláštního zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, jakož i vůči zástupci komory při provádění úkonů podle paragrafu 21 odstavce 10 zákona o advokacii.
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU. Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie, a to i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jeho zaměstnancem. Ať už vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být advokát pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, kterou způsobil klientovi poskytováním právních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout.
Po novele zákon stanoví, že rovněž společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou odpovídá klientovi; minimální limit pojistného plnění z tohoto pojištění musí činit nejméně 50 milionů korun za každého společníka společnosti nebo nejméně 10 milionů korun za každého komanditistu. Pojištění společnosti je předpokladem pro její vznik. Klient se tak nemusí obávat, že by nebyl pro nedostatek finančních prostředků společnosti v případě uplatnění svého práva na náhradu škody uspokojen.
POPLATKY. Novelou došlo ke zvýšení poplatku za vydání osvědčení o zápisu advokáta do seznamu advokátů z částky 5000 Kč na 10 000 Kč. Poplatek za vykonání advokátní zkoušky byl změněn z variabilní částky v maximální výši 1,4násobku minimální měsíční mzdy na pevnou částku v maximální částce 10 000 Kč.
DŮVODY PRO VYŠKRTNUTÍ A POZASTAVENÍ VÝKONU. Jedním z důvodů vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů bylo doposud prodlení delší než šest měsíců se zaplacením jeho příspěvku na činnost komory. Novela zákona o advokacii tento důvod vyškrtnutí rozšířila o nezaplacení jiné platby podle paragrafu 30 odstavce 1 zákona o advokacii, podle něhož je advokát povinen platit příspěvky na činnost komory a odvody do sociálního fondu komory, popřípadě provádět další platby předvídané zákonem o advokacii, a to za stejných podmínek.
Komora může nově na návrh kárného žalobce pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže:
skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,
od zahájení kárného řízení uplynul více než jeden rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokáta, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým toto kárné řízení končí.
Dana Ondrejová
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
SDRUŽENÍ. Zákon o advokacii nyní výslovně stanoví, že jednotliví účastníci sdružení advokátů jsou oprávněni zaměstnávat další advokáty, kteří ale nejsou účastníky takového sdružení. Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva o sdružení jinak. Má-li podle smlouvy o sdružení rozhodovat o obstarávání společných věcí sdružení většina účastníků, náleží každému z účastníků jeden hlas. Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru.
SPOLEČNOST A ODPOVĚDNOST. Advokát nyní může působit stejně jako doposud jakožto společník veřejné obchodní společnosti a nově také jako společník komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Předmětem podnikání takových společností je pouze výkon advokacie a jejími společníky mohou být pouze advokáti. Advokát mohl být až do novely společníkem pouze veřejné obchodní společnosti. V případě, že by tato obchodní společnost způsobila vadným poskytnutím právních služeb svému klientovi škodu, odpovídala by celým svým majetkem. Ohledně ručení společníků, v tomto případě advokátů, platí pravidlo, že ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem.
Novela však prolomila toto jediné možné "přísné" ručení. Nabízí možnost ručit na základě principů ručení společnosti s ručením omezeným (společnost ručí za porušení svých závazků celým svým majetkem; společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku) a komanditní společnosti (komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku a komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem).
Podle novelizovaného zákona o advokacii platí, že vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, odpovídá klientovi za škodu tato společnost.
Klienti se podle mého soudu nemusejí ani nadále obávat, že by nebyli plně uspokojeni v případě, že by jim advokát svým jednáním způsobil škodu. Omezené ručení advokáta spolu s povinným pojištěním advokáta (podrobnější vysvětlení následuje v dalším textu) za jím způsobenou škodu umožňuje i nadále dostatečné zajištění plného uspokojení klientů.
Na společnost s ručením omezeným založenou kvůli výkonu advokacie se nevztahuje ustanovení obchodního zákoníku umožňující založení společnosti s ručením omezeným jednou osobou. To znamená, že společnost může být založena pouze dvěma a více advokáty. Pokud dojde k porušení této povinnosti, podá komora bezodkladně návrh soudu na zrušení společnosti a její likvidaci, popř. soud společnost zruší a nařídí její likvidaci i bez takového návrhu.
Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jakožto společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splacení celého jeho vkladu do základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku. Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle paragrafu 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností. Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle paragrafu 61 odstavce 2 a 3 obchodního zákoníku. Společník společnosti nesmí současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti, ani v pracovním poměru.
PRACOVNÍ POMĚR. Podle novelizovaného zákona o advokacii lze také vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti. Pokud zákon o advokacii nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátů zákoníkem práce. Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně, ani společně s jinými advokáty.
Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení "advokát" spolu s označením svého zaměstnavatele; jiná označení nebo dodatky (např. uvedení specializace advokáta) smí používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem. Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátem, s advokátním koncipientem anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby. Škoda, kterou způsobil zaměstnaný advokát při poskytování právních služeb, je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů.
Možnost vykonávat advokacii jako zaměstnaný advokát zakotvenou do zákona o advokacii lze hodnotit jednoznačně kladně. Ne všichni advokáti mají z nejrůznějších důvodů možnost vykonávat advokacii jako samostatní podnikatelé, popřípadě jako společníci obchodních společností.
ADVOKÁT URČENÝ ADVOKÁTNÍ KOMOROU. Novela zavedla změny rovněž do institutu advokáta určeného komorou k poskytnutí bezplatných právních služeb. Tento institut byl mnohokrát zneužit, proto novela upřesnila pravidla určování advokátů. Žadatel, který chce, aby mu byly právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s podáním návrhu na určení advokáta komorou prokázat, že jeho příjmové a majetkové poměry takové poskytnutí právních služeb odůvodňují. Konkrétně předloží komoře vyplněný dotazník o svých příjmových a majetkových poměrech. V rozhodnutí o určení advokáta komora vymezí i rozsah těchto služeb, popřípadě i další podmínky. Komora ale určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování právních služeb v příslušné věci pominou důvody, na základě kterých byl advokát komorou určen. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností, zruší nebo změní, jestliže se po dobu poskytování právních služeb určeným advokátem ukáže, že poměry klienta poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za " sníženou odměnu, komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí právních služeb byli advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout.
MLČENLIVOST. Novela se dotkla také některých ustanovení o mlčenlivosti advokáta. Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčelivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu.
Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zvláštního zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, jakož i vůči zástupci komory při provádění úkonů podle paragrafu 21 odstavce 10 zákona o advokacii.
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU. Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie, a to i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jeho zaměstnancem. Ať už vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být advokát pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, kterou způsobil klientovi poskytováním právních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout.
Po novele zákon stanoví, že rovněž společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou odpovídá klientovi; minimální limit pojistného plnění z tohoto pojištění musí činit nejméně 50 milionů korun za každého společníka společnosti nebo nejméně 10 milionů korun za každého komanditistu. Pojištění společnosti je předpokladem pro její vznik. Klient se tak nemusí obávat, že by nebyl pro nedostatek finančních prostředků společnosti v případě uplatnění svého práva na náhradu škody uspokojen.
POPLATKY. Novelou došlo ke zvýšení poplatku za vydání osvědčení o zápisu advokáta do seznamu advokátů z částky 5000 Kč na 10 000 Kč. Poplatek za vykonání advokátní zkoušky byl změněn z variabilní částky v maximální výši 1,4násobku minimální měsíční mzdy na pevnou částku v maximální částce 10 000 Kč.
DŮVODY PRO VYŠKRTNUTÍ A POZASTAVENÍ VÝKONU. Jedním z důvodů vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů bylo doposud prodlení delší než šest měsíců se zaplacením jeho příspěvku na činnost komory. Novela zákona o advokacii tento důvod vyškrtnutí rozšířila o nezaplacení jiné platby podle paragrafu 30 odstavce 1 zákona o advokacii, podle něhož je advokát povinen platit příspěvky na činnost komory a odvody do sociálního fondu komory, popřípadě provádět další platby předvídané zákonem o advokacii, a to za stejných podmínek.
Komora může nově na návrh kárného žalobce pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže:
skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,
od zahájení kárného řízení uplynul více než jeden rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokáta, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým toto kárné řízení končí.
Dana Ondrejová
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
