TEXTIL Z EVROPY NEZMIZÍ, ale bude jiný, domnívá se generální ředitel libereckého Výzkumného ústavu textilních strojů (VÚTS) Miroslav Václavík. "Ztrácí se klasický textil, protože například bavlněné látky je výhodné vyrábět tam, kde pěstují bavlnu. Ale pokud manažeři dokážou hledat nové možnosti, mají české firmy šanci," tvrdí Václavík. Perspektivní jsou technické textilie ze skleněných, polypropylenových, čedičových či uhlíkových vláken.

Jako příklad povedené transformace může sloužit i Fezko Strakonice. Tato společnost kdysi vyráběla fezy, dnes patří k nejdůležitějším světovým výrobcům potahů automobilových sedaček. "My jsme také omezili vývoj strojů na klasický textil a soustředili jsme se na vývoj těch, které vyrábějí technický," dodal Václavík.

Za přispění Ministerstva školství vzniklo před rokem v Liberci Výzkumné centrum Textil II. Nositelem výzkumného úkolu je Technická univerzita v Liberci, spoluřešitelem VÚTS. Centrum, jehož činnost přinesla za první rok tři patenty, bude fungovat pět let. Navazuje na působení obdobného centra v letech 2000 až 2004, které dosáhlo asi deseti patentů.

DO ČINNOSTI CENTRA se zapojuje asi sto lidí, v přepočtu jde o 40 plných úvazků. Zabývají se textilním strojírenstvím a mechatronikou (vývoj nových strojů, řídicích systémů, akčních členů a snímačů, optimalizace konstrukcí), textilními technologiemi (elektronová mikroskopie, fotometrie, modelování textilní struktury apod.), speciálním měřením a modelováním.

Výsledků by měla využít řada strojírenských a textilních firem. Už od prvního roku existence centra se na jeho financování podíleli deseti procenty zákazníci z průmyslu. Zástupci podniků jsou členy Rady výzkumného centra. Jde o firmy Rieter CZ Ústí nad Orlicí, Inotex Dvůr Králové, Naveta Liberec, VÚB Ústí nad Orlicí, Seba T Tanvald, Velveta Varnsdorf, Spolsin, HP-Pelzer a Karex.

Zákazníky jsou i podniky z automobilového průmyslu. "Výplně do interiérů, filtry, bakteriální filtry, potahy, hlukové izolace, a také kompozitní materiály, z nichž se mohou vyrábět například zadní dveře - to všechno je textil," vysvětluje Aleš Richter, proděkan Fakulty mechatroniky. Další možné aplikace jsou ve zdravotnictví.

ODBORNÍCI NA UNIVERZITĚ rozvíjejí tvorbu nových textilních struktur. Nová vlákna mají různé speciální vlastnosti. "Na nás pak je, abychom vyvinuli zařízení, která dokážou z těchto vláken vyrobit nový druh textilie," líčí spolupráci Pavel Žižka, technicko-výrobní ředitel VÚTS.

Západní firmy zjistily, že se jim vyplatí, když využijí výzkumného potenciálu ČR. "Například Rieter už po nás nechce jen vývoj strojů," popisuje Richter. " Začal si tady objednávat i výzkumné práce. Základní výzkum přitom znamená riziko - nikdo nemůže vědět, jak to dopadne. Z deseti pokusů se tři povedou, ale někdo musí zaplatit i zbylých sedm. A v tom je právě smysl vládní podpory," domnívá se Richter. Dotace dosáhne 50 milionů korun.

Přestože Výzkumné centrum Textil přineslo celou řadu řešení (například zcela nové průtahové ústrojí do mykacího stroje, zařízení pro kontinuální mikrovlnné sušení textilií, linku na netkané textilie apod.), za hlavní přínos považují Václavík s Richterem to, že vznikly nové týmy. "Potřebujeme získat mladého člověka, aby u výzkumu zůstal," říká proděkan. "Někteří studenti tu pracují již před promocí a ve skupině měření máme čtyři doktorandy."

DOBA EDISONŮ je nenávratně pryč, tvrdí ředitel Václavík. "Jsme akciovou společností a tak musíme sledovat náklady. Vedoucí oddělení proto neměli zájem o mladé. Začínající inženýr se ještě potřebuje učit, neodvede práci, kterou ale vedoucí musí vykázat s nějakou hodinovou sazbou jako náklad. Snažili se proto všechno dělat se zkušenými lidmi. "

Existence výzkumného centra situaci změnila. Díky financím, které získalo, nemuseli mít vedoucí obavy, že na začátečníky bude muset někdo jiný dělat. "To byl skutečný obrat. Protože aby znalosti měly nějaký smysl, musejí přecházet z generace na generaci," podotkl Václavík.

Podle jeho názoru nemají poslední textilní stroje vyvinuté ve VÚTS ve světě soupeře. "Na novém stavu CAM-EL hledá každý textilák hlavní hřídel, od které bývaly odvozeny všechny pohyby. A ona tam není, nahradili jsme ji elektronickou vačkou. Stroj má oproti konkurenci třikrát menší spotřebu elektrické energie."

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-17589970-netreba-lamat-hul