Kdy a jak mají společnosti o povolenkách účtovat? Kdy získají nad svými emisními povolenkami kontrolu?
Oblast účetnictví se počátkem října dočkala novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., která zohledňuje zejména účtování emisních povolenek jako nových aktiv vstupujících do účetních výkazů jednotlivých společností, které jsou součástí evropského trhu s emisními povolenkami. Na poli mezinárodního účetního výkaznictví byla již před časem vydána interpretace IFRIC 3 (International Financial Reporting Interpretations Committee), která jako jedna z prvních reagovala na připravující se nový trh. Tato interpretace definovala emisní povolenku jako dlouhodobý nehmotný majetek, který se neodepisuje a je pořízen formou dotace. Dále podle této interpretace společnosti vlastnící daná zařízení vzniká závazek odevzdat adekvátní počet povolenek odpovídající skutečně vypuštěným emisím CO2 za dané období. Tento účetní přístup je aplikovatelný pouze pro společnosti, jejichž zařízení je součástí jednotlivých Národních alokačních plánů v rámci EU ETS. Poradní orgán Evropské komise pro schvalování mezinárodních standardů účetního výkaznictví CEFRAG v rámci Evropské unie však na IFRIC 3 reagoval kriticky. Kritizovány byly zejména rozpory v přístupu oceňování aktiv a závazků dle dvou přístupných modelů oceňování (modelu historických pořizovacích cen a modelu reálných hodnot a jejich následný dopad do účetních výkazů). V důsledku této kritiky byla interpretace IFRIC stažena Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASB), přesto však zůstává jedním z přístupů k vykazování emisních povolenek - je totiž interpretací stávajících platných standardů IFRS. V průběhu diskusí nad přístupem k emisním povolenkám nejen v návaznosti na situaci po stažení IFRIC 3, ale zejména v rámci diskuse o tom, co vlastně emisní povolenka je, přibyly i další dva akceptovatelné přístupy k vykazování emisních povolenek v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví.
První alternativou je tvorba závazku (oceněného reálnou hodnotou) pouze na nedostatek povolenek, které společnosti chybějí, a které je nutné ve vazbě na skutečné ověřené emise CO2 odevzdat zpět státu (prostřednictvím rejstříku) za dané období. Druhou alternativou může být přístup k vykazování dotací v čisté hodnotě (IAS 20 státní dotace), a to vykazovat jak dotaci, tak aktivum v pořizovací ceně (většinou v nulové hodnotě), a vytvářet závazek/rezervu na nedostatečné povolenky, jež je nutné odevzdat zpět do registru. Ocenění tohoto závazku pak vychází z reálné hodnoty povolenek k datu sestavení účetní závěrky. Rovněž důležité je připomenout požadavek na popsání zvolené metody včetně důvodů k ní vedoucích v příloze k účetní závěrce.
V české účetní legislativě byl zvolen postup blízký interpretaci IFRIC 3. Emisní povolenka je považována za jiný dlouhodobý nehmotný majetek, který se neodepisuje. Přístup k vykazování související dotace je však jiný než doposud. Dotace nebude zúčtována proti pořizovací ceně povolenky (jak by tomu bylo u jiných touto formou pořizovaných aktiv), ale bude vykázána v závazcích v hodnotě odpovídající reprodukční pořizovací ceně, kterou bude jednotlivá povolenka oceněna. Dotace bude postupně rozpouštěna do výnosů daného kalendářního roku. Dopad proúčtování, odevzdání alokovaných emisních povolenek a rozpuštění dotace za kalendářní rok by měl být ve výkazu zisku a ztráty neutrální. Výnosy související s prodejem nadbytečných emisních povolenek se zúčtují v rámci provozních výnosů. Nákup povolenek se proúčtuje na účet jiného dlouhodobého nehmotného majetku a s tím související závazek se vykáže v ostatních krátkodobých závazcích. V případě, že společnost nebude mít dostatek povolenek na svém účtu, bude nucena vytvářet rezervu. Tento nedostatek může za první rok řešit rovněž využitím povolenek alokovaných na další rok prvního obchodovacího období - tyto povolenky společnosti obdrží do 28. února 2006 na své účty v národním rejstříku povolenek.
Kdy tedy mají společnosti o povolenkách účtovat? Tuto otázku si kladli a kladou všichni zúčastnění. Odpověď nevychází přímo z českých účetních předpisů, ale je opět možné odkázat na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Okamžik uznání aktiva v účetních výkazech by měl vycházet z titulu vlastnictví daného aktiva a jeho kontroly. Kdy má společnost nad svými emisními povolenkami kontrolu? Vydáním Národního alokačního plánu ve Sbírce, což bylo 5. srpna 2005, nebo až otevřením účtu v registru povolenek a připsáním povolenek na účet? Ve vazbě na veškeré procesní kroky by to mělo být až v této fázi, neboť do okamžiku připsání povolenek na účet účastníka EU ETS se povolenky nikde neobjeví, a tudíž s nimi společnost nemůže nijak nakládat, mimo sjednávání derivátových obchodů. Dalším úskalím může být pro mnohé společnosti i zatím ne zcela jasný přístup regulátora v případě, že dané odvětví podléhá regulaci.
V současné době probíhají živé diskuse účetních odborníků a auditorů nad přístupem k tomuto novému trhu, neboť rizika spojená s nastavením a fungováním EU ETS jsou významná a pro mnoho společností (nejen v energetickém sektoru) budou představovat významnou položku letošních účetních závěrek. Dá se očekávat, že nejvíce transakcí bude zpočátku probíhat na úrovni velkých nadnárodních celků, které se budou snažit optimalizovat své potřeby v jednotlivých zemích v rámci EU ETS. Zároveň však postupně začne nabírat obrátky i aktivní burzovní obchod s touto novou komoditou. Získání informace o reálné hodnotě pro ocenění povolenek ve vazbě na výše uvedené přístupy by proto nemělo být problémem.
ZDENKA GOŘALÍKOVÁ
PricewaterhouseCoopers
Zdenka Gořalíková je manažerkou v oddělení auditu PwC.
Připomíná: Nutné bude i prokázání skutečných emisí zařízení pro účetní závěrky, sestavované a schvalované před 31. březnem.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



