Je vaše HomePlug síť pomalá? Příčinou může být rušení nebo útlum signálu. Poradíme vám, jak se můžete bránit.

Rušení zvládají adaptéry HomePlug celkem dobře. Krátkodobými zdroji jako fén či vysavač si hlavu lámat nemusíte. Horší jsou úsporné "žárovky" nebo počítače a elektronika se spínanými zdroji. Stropní svítidla na samostatném okruhu odděleném jističem moc nevadí, ale špatně odrušený zdroj levného počítače nebo zářivková lampa v jedné zásuvce s adaptérem zlobit budou.

Rušení jsme testovali s adaptéry DefiDev zapojenými 45 m od sebe na koncích větví sousedních fází. Připojení stolního počítače těsně vedle adaptéru snížilo rychlost v příchozím směru mírně (-10 %) a odchozí téměř neovlivnilo.

Vliv rušení je tím větší, čím je zdroj blíž k přijímači v adaptéru. Signál protistrany cestou slábne, u přijímače se přimíchá silné rušení a on s tím už nic nenadělá. V opačném směru slábne rušení i signál stejně a příjem na konci je podstatně lepší. Je-li přenos v jednom směru výrazně pomalejší, prohoďte adaptéry. Když se situace nezmění, může za to rušení.

Z ÚSPORNÝCH "ŽÁROVEK" jsme testovali levné EuroLite. Typ s výkonem 20 W ve stolní lampě připojené vedle adaptéru rušil o něco víc (-14 %) než počítač. Adaptér rušené kmitočty přestane používat, takže zvýšení počtu stejných rušičů už rychlost příliš neovlivní.

Měně výkonná (9 W) zářivka rušila velmi silně (-42 %) a v kombinaci s počítačem snížila příchozí rychlost o 50 % a odchozí o 7 %. Přesunutí adaptéru o 1,5 m z konce prodlužovačky přímo do zásuvky ve zdi situaci zlepšilo (-33 % a -2 %).

Problém zcela vyřešilo napájení počítače a zářivky z odrušené zásuvky umístěné na konci prodlužovačky. Použili jsme PA OverDrive F6 české firmy Saltek, která vyrábí přepěťové ochrany. Adaptér nedávejte do odrušené zásuvky, ale co nejdále před ni. V ní by nefungoval.

Neodrušujte ale zbytečně. Na výstupu běžných odrušovacích filtrů je kondenzátor, který signál částečně zkratuje. Dáte-li odrušovač hned vedle adaptéru, může situaci dokonce zhoršit. Podle Jozefa Dudáše, obchodního ředitele Salteku, by nebyl problém navrhnout filtr optimalizovaný pro PLC, který by touto nectností netrpěl.

ZÁSUVKY S PŘEPĚŤOVOU OCHRANOU obvykle chrání jen proti přepětí, ale filtr proti rušení nemají. Taková zásuvka tedy moc nepomůže. Při nákupu se proto přesvědčete, zda opravdu potlačuje nežádoucí kmitočty (2 MHz a více). Na tvrzení prodavače nespoléhejte, podívejte se na typový štítek nebo do návodu.

DUSIČI SIGNÁLU nejsou jen odrušovací filtry. Kdo měl z fyziky za jedna a lépe, si možná vzpomene, že střídavý proud běhá přes kondenzátory rád, ale do cívek se mu nechce. A to tím víc, čím vyšší má kmitočet. Kondenzátor v rozvodech obvykle nenajdete, zato cívek požehnaně.

A HomePlug s kmitočty 4-20 MHz má za odporné i ty, kterých si padesátka hertzů ani nevšimne. V každém jističi musí signál projít cívkou, která má na starost vypnutí při zkratu. Čím menší jmenovitý proud jističe, tím víc závitů a tím také "odpornější" cívka.

Obdobně to platí i o proudových chráničích. Ty se dávají v nových rozvodech hned za elektroměr a hlídají, jestli vracíte všechny elektrony zpátky do elektrárny. Začnou-li třeba prodřenou izolací utíkat, kam nemají, hrozí úraz elektrickým proudem a chránič vypne. Dalším "odporným" zařízením s cívkami jsou elektroměry. Ty starší elektromechanické (s točícím se kolečkem) více a nové elektronické méně.

NEJVĚTŠÍ BRZDOU jsou zřejmě proudové chrániče, pak elektroměry a nakonec jističe. V malé síti není vliv jističů významný, ale v obtížnějších podmínkách to neplatí. Dokud regulace zesílení zvládá vyrovnat slábnutí signálu, jde vše dobře, ale další útlum už snižuje rychlost výrazně. Běžná prodlužovačka je jen kus drátu bez cívek a kondenzátorů a je tedy neškodná. Dokonce i ta se svítícím vypínačem.

Náš odhad pořadí škůdců víceméně odsouhlasili pracovníci firem OEZ Letohrad a Moeller CZ, které u nás jisticí techniku vyrábějí, i vedoucí katedry elektrických pohonů a trakce docent Mindl, který se elektrickými přístroji zabývá. Potvrdili také, že o vysokofrekvenční vlastnosti zařízení se výrobci zatím nestarají.

OPTIMALIZOVAT RYCHLOST v obtížnějších podmínkách lze vhodným umístěním adaptérů tak, aby signál šel přes co nejméně cívek. Každý musí vidět společný server nebo router, ale ostatní počítače vidět nemusí. Adaptér serveru či router umístěte do středu sítě a pokud možno na fázi, kde jsou připojeny nejvzdálenější počítače.

Pomohly by také úpravy rozvodů. Především použití kondenzátorů pro přechod signálu mezi fázemi a přes problémová elektrická zařízení. To ale NELZE DĚLAT AMATÉRSKY, hrozí totiž riziko požáru nebo úrazu elektrickým proudem. Ing. Faltus z OEZ Letohrad varuje, že takové kondenzátory musejí, podle umístění, vydržet špičky napětí 2-8 tisíc voltů. Nejlepším řešením by podle něj bylo překlenutí cívek elektrických zařízení přímo při výrobě. Zatím se to nedělá. I české BPL pokusy byly na neupravených rozvodech. Vhodná komerční zařízení totiž nejsou a případné úpravy rozvodů by také zvýšily náklady.

ZAPEČETĚNÍ ELEKTROMĚRŮ a rozvodů před nimi je další zádrhel. Zásahy nejsou možné bez souhlasu dodavatele elektřiny. A s přemostěním elektroměru kondenzátorem nebo napojením adaptérů před elektroměr asi nepochodíte. Ptali jsme se, zda je to možné, ale odpověď jsme nedostali.

Ve své síti za elektroměrem máte ruce volnější. Před úpravami je dobré si přečíst Pravidla provozování distribučních soustav (viz např. www.pre.cz/ds/ppds.php). Najdete tam podmínky připojení uživatelů, využití rozvodné sítě i přehled základních platných norem. Dokument je společný pro všechny energetiky a schvaluje ho Energetický regulační úřad.

Diskutujte k tématu EKONOMA: Internet z elektrické zásuvky na dosah