Podniková daň není ekonomicky nezbytná

Prof. Dr. Jur. Wilhelm Haarmann (1950) je předním německým odborníkem na právo, audit a daně. Svoji profesionální dráhu započal u firem Arthur Young a Peat Marwick Mitchell & Co. V roce 1987 byl spoluzakladatelem poradenské firmy Haarmann Hemmelrath, která má nyní kanceláře v Berlíně, Bielefeldu, Düsseldorfu, Frankfurtu, Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Lipsku, Mnichově, Stuttgartu, Bruselu, Paříži, Vídni, Miláně, Praze, Varšavě, Budapešti, Bukurešti, Moskvě, Tokiu, Singapuru a Šanghaji.

Wilhelm Haarmann je honorárním profesorem práva na univerzitě v Bambergu, předsedou daňového výboru německého Institutu auditorů, členem představenstva německé sekce Mezinárodní fiskální asociace, členem Světového ekonomického fóra a zasedá v dozorčích radách významných podniků (např. SAP či Vodafone Holding).

V čem jsou rozdíly v právním prostředí nových členů Unie oproti "starým"?

Jsme nyní v procesu určitého vývoje. Je třeba vidět, že země regionu se vymanily z komunistického systému a staly se svobodnými teprve před 15 lety. Adaptace na evropský, západní model společnosti vyžaduje čas. Díky úsilí dostat se do Evropské unie se země střední a východní Evropy přizpůsobily jejím normám. Adaptujete-li právní systém, neznamená to, že to hned akceptují lidé, obyvatelstvo. Než se tak stane, nějakou dobu to trvá. Nejde jen o aplikaci zákonů, ale i o to, že lidé stále myslí ve starém systému. Trvá to, než se začnou chovat podle nového systému.

Z Paříže zazněly návrhy, jak bojovat proti daňovému dumpingu, k němuž se prý uchylují některé nové členské státy Unie. Kancléř Gerhard Schröder sice na jaře kritizoval rozdíly v daňových režimech v EU, ale Berlín nakonec postoj Francie nepodpořil. Jak vidíte údajnou hrozbu daňového dumpingu?

Diskuse o daních jsou naprosto chybnou diskusí. Proč? Podnikové daně v Německu - a v jiných unijních zemích to nebude jiné - existují spíše kvůli pocitu spravedlnosti, než že by byly ekonomickou nutností. V Německu představuje výnos z podnikové daně jen velmi malou část celkových daňových příjmů. Kdyby německá vláda daň z příjmu podniků zrušila, fiskálně by se toho mnoho nezměnilo. Líbilo by se to obyvatelstvu? Odpověď zní, že ne. Lidé si říkají: jen ať firmy platí vysoké daně jako my.

Mám rád konkurenci. Nemám problém se zeměmi, jako je Estonsko, které aplikují nulovou sazbu podnikové daně. Pokud má některá země vyšší daně, je to její rozhodnutí. Proto je mi cizí logika francouzského ministra financí Nicolase Sarkozyho, že bychom neměli ze strukturálních fondů subvencovat země střední a východní Evropy, pokud nebudou mít vysoké daně pro podniky. Německo by také mohlo snížit podnikovou daň, pokud by to z ideologických důvodů nevadilo sociálním partnerům, odborům. Je to daň ideologická, která není z hlediska finanční politiky nezbytná.

Mají-li některé země střední a východní Evropy nízké podnikové daně, není to pro Evropskou unii nové. Vždyť to samé pomohlo hospodářskému úspěchu Irska. Keltský tygr měl desetiprocentní podnikovou daň a je skutečně příkladem úspěchu - částečně i díky daňovému režimu. Když kterýkoli členský stát EU usoudí, že vysokou podnikovou daň nepotřebuje, měl by mít možnost snížit ji, či ji zcela odstranit.

Haarmann Hemmelrath hrdě hlásá, že nabízí komplexní poradenství: nejen právní, ale i účetní, daňové. Nehrozí střet zájmů?

V Německu, kde jsme začínali, je zcela zákonné, aby jedna společnost nabízela auditorské, účetní, daňové i právní služby. V Británii a ve Spojených státech to normálně není dovoleno z jednoduchého důvodu: je jím boj mezi velkými účetními a právními firmami. Velké účetní firmy chtěly začít nabízet také právní služby a právní firmy se chránily prosazováním zákonů, které by to účetním firmám zakázaly.

Skandálem Enron (a dalšími) v USA i aférou Parmalat v Evropě tento boj skončil. V pozadí těchto skandálů je jasně střet zájmů. Účetní firmy, jež auditují roční účetní závěrky firem, se samozřejmě dostávají do střetu zájmů, pokud těmto společnostem radí, jak strukturovat daně, jak postupovat v právních záležitostech atd., a poté auditují právě to, v čem radily. Zastávám názor, že firmy, které auditují roční účetní závěrky podniků kotovaných na burze, by těmto svým klientům neměly poskytovat žádné rady týkající se jejich strukturálních změn a dalších záležitostí.

Proč firma Haarmann Hemmelrath poskytuje komplexně audit a daňové a právní služby? Audit roční účetní závěrky je pouze součástí auditorských služeb. Většinu auditorských služeb, které poskytujeme, tvoří finanční due diligence a oceňování podniků jako součást našich poradenských služeb. Problém střetu zájmů tedy existuje pouze kvůli roční účetní závěrce společností obchodovaných na burze. Přitom existuje tolik činností, v nichž střet zájmů nehrozí. A potom je podle mého názoru výhodné klientovi poskytovat právní, daňové i auditorské služby. Tato obsluha z jednoho místa je pro klienta pohodlná.

Důležitější však je, že pokud klient žádá o určitou službu, může právník či daňový poradce požádat jiné profese o spolupráci. Pokud někdo žádá o právní radu v určité záležitosti, může celá věc souviset s daňovými nebo účetními otázkami. Anebo daňová otázka může mít účetní či ekonomické pozadí. Multidisciplinární kancelář může klientovi lépe rozumět, lépe mu pomoci při řešení problému.

Je Evropská unie přeregulovaná?

Ano a ne. Samozřejmě, mnoho věcí je regulovaných. Nevidím však, jak by to nyní šlo dělat jinak. Máme 25 členských států s různými podmínkami. Přestože nemám rád přehnaně regulované řešení věcí, chápu, že je třeba Evropu převést na společné standardy, na společnou bázi. Silná regulace je proto nyní nezbytná.

Čím se liší řešení sporů, které mají vaši podnikoví klienti ve "starých" členských státech Unie od řešení sporů, jež řeší podniky z nových členských států Unie?

Na rozdíl od vás máme v Německu a západní Evropě zavedené, osvědčené soudní systémy. Vy ještě nemáte precedenty. Existuje-li precedent, máte odpověď na svoji otázku a nemusíte k soudu. Není-li precedent, obracíte se na soud. Nenabyli jste ještě takové zkušenosti se soudním systémem jako my v západní Evropě. Váš justiční systém je nový, je teprve testován. Obrátit se na soud ve střední a východní Evropě znamená testovat systém.

Podnikatelé v Česku si stěžují na délku soudních sporů...

Vašim podnikatelům především radím, ať se dohodnou na arbitráži. Vyberou tři soudce, ti si zvolí předsedu a řešení je rychlé. Proto doporučuji zapracovat již do smlouvy mezi dvěma stranami ustanovení, že případný spor bude přednostně řešen arbitráží.

Pokud normální soudní procedura trvá dlouho, je třeba pokoušet se nalézt řešení jinými způsoby, alternativními metodami řešení sporů. Řešení sice nemusí být právě to, co klient chce, ale může být lepší, než řadu let čekat na rozhodnutí soudu.

Trvají-li soudní spory příliš dlouho, ukazuje to, že justiční systém není efektivní. Soudní rozhodnutí, které přijde pozdě, obvykle přichází příliš pozdě... Vláda by měla přemýšlet o změně zákonů tak, aby umožnily rychlejší procedury. To je, vzhledem k investicím do vybavení soudů a vyšším personálním nákladům, velmi obtížné.

Páteří vaší činnosti jsou služby pro německé podniky, pro mezinárodní společnosti. Roste ve vaší klientele podíl firem z nových členských států Unie?

Radíme také českým, polským, maďarským, rumunským a ruským klientům. A to jak v jejich zemích, tak při jejich investicích v Německu či jiných západoevropských zemích. Chci zdůraznit, že náš byznys není pouze jednosměrná cesta na východ, ale jde oběma směry.

Má kancelář Haarmann Hemmelrath v Bruselu know-how, jak účinně lobbovat v orgánech Evropské unie?

Naše kancelář v belgické metropoli se především zabývá právní činností v otázkách hospodářské soutěže a také v subvencích. Usilujeme o to, dosáhnout ekonomicky rozumných řešen. Proto také lobbujeme, zvláště v souvislosti s pomocí a subvencemi z unijního rozpočtu. Subvence mají velký význam, zvláště nyní pro země střední a východní Evropy.

Lobbování je vždy záležitostí částečně právní, částečně politickou. Částečně je o tom, znát ty správné lidi, s nimiž je třeba jednat. V zemích, ve kterých působíme, se hodně věnujeme také daňovému lobbingu. Uvědomujeme si důsledky některých připravovaných zákonů a lobbujeme, abychom zabránili jejich přijetí, či dosáhli určitých změn s cílem učinit právní normy přijatelnějšími pro podniky.

Můžete zhodnotit prostředí pro podnikání v zemích střední a východní Evropy z hlediska vašich klientů? Jaké výhody a nevýhody má Česká republika?

Z pohledu našich německých a mezinárodních klientů je podnikatelské prostředí velmi rozdílné; každý má jiné zkušenosti, převážně velmi pozitivní. Záleží to na očekávání a na konkrétních zkušenostech ze styku s úřady, spolupracovníky či dodavateli. Česko má velkou přednost díky výbornému vzdělání pracovníků, což přispívá k investicím technicky špičkových podniků ve vaší zemi. Když náš klient učiní negativní zkušenosti, musí hledat chyby také u sebe, zvláště v přípravě na vstup do nové země. Téměř všichni naši klienti se však shodují na tom, že veřejná správa a soudnictví - přes velký pokrok v posledních letech - stále nejsou ve stavu, jaký by si zahraniční investor přál.

Časy prostého využívání jednoduché námezdní práce skončily, postupně vidíme, jak se v Česku usazují i útvary výzkumu a vývoje a regionální marketingová pracoviště. Právě britští a američtí klienti však často považují daňové a sociální zatížení ve vaší zemi za příliš vysoké.

Zachová si Německo svoji silnou ekonomickou pozici v nových členských státech Evropské unie?

Myslím si, že po nynější etapě slabosti si Německo své silné ekonomické postavení v Unii udrží. Tato pozice je dána jeho centrální polohou a také vzděláním a motivací obyvatelstva. Rozšíření Unie na východ dlouhodobě připívá jak k posilování, tak k oslabování Německa v EU. V nových členských státech určitě zůstane intenzivní spolupráce s německými podniky. Na rozdíl od nějakého světového koncernu je středně velkým německým podnikům Česká republika bližší než východní Evropa či Asie a budou mít zájem působit na vašem trhu.