Školné?

Lze předpokládat, že spolu se začátkem nového akademického roku se opět rozvíří debata o možném zavedení školného. Zastánci školného sice hovoří o půjčkách u bank a studentských kontech, celá věc je však ve stadiu kalkulací a úvah. Má-li se otupit nedůvěra části veřejnosti a odborné obce k tomuto opatření, musejí tyto podmínky stát hned vedle proklamací o zvyšujícím se počtu přijatých uchazečů, větších možnostech studentů požadovat za své peníze kvalitní výuku, či zkvalitňování výbavy a zázemí jednotlivých poslucháren, učeben a laboratorních pracovišť. Celý problém se smrskl pouze do roviny politické, kde každá strana koná podle své orientace a polohy na politické mapě. Je však toto konání v souladu s přáním voličského elektorátu jednotlivých stran? Domnívám se, že není. A zde je bludný kořen celého problému. Strany vystupují jako ochránci svých doktrín, které ne vždy a všude korespondují s realitou, anebo jsou určeny pro jiné demografické skupiny, které sice tvoří většinu voličů, ale plánovaná opatření se jich vůbec netýkají. Když se na celou věc podíváme z hlediska reálné politické situace, v dohledné době nemá školné na vysokých školách šanci na úspěch. Snahy pravicového Senátu bude vždy torpédovat Poslanecká sněmovna s dominantní levicí a možná v ní i menší strany vládní koalice, aby nerozhněvaly neokeynesiánské rovnostáře z Lidového domu. V budoucnu tato otázka bude pálit ještě více. Předběžný záměr počítá s tím, že z některých vyšších odborných škol (VOŠ) budou vysoké školy neuniverzitního typu. A jak známo, na VOŠ se školné platí v rozmezí 3-6 tisíc korun ročně. Tím pádem by tu vznikl podivný hybrid v terciárním vzdělávacím stupni, který by byl mírně diskriminační. Nyní je na zastáncích i odpůrcích školného, aby vytvořili systém plně reflektující potřeby veřejnosti, jejíž zájem o vysokoškolské studium rapidně narůstá.

Vrchlabí