Úskalí manažerské smlouvy

Manažerská smlouva se uzavírá podle zákoníku práce (§ 242 a § 244) a zákona o mzdě č. 1/1992 Sb. (§ 4) zpravidla s vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele, jimiž se rozumějí jeho orgány i jeho další zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení. A dále jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Podle ustálené praxe se manažerské smlouvy uzavírají především s vedoucími zaměstnanci, kteří jsou do svých funkcí jmenováni.

Jmenování do funkce

Jmenování je jeden ze způsobů, jak pracovní poměr založit nebo změnit je upraveno § 27 zákoníku práce. Jmenování je oprávněn provést u právnických osob statutární orgán, u fyzických osob zaměstnavatel. Pravomoc jmenovat do funkcí vedoucí zaměstnance nemůže být delegována. Jmenování se vždy týká vedoucího zaměstnance. Jmenovat do funkce je možné buď zaměstnance, který již v organizaci pracuje (v tom případě jde o změnu pracovního poměru), nebo zaměstnance, který dosud v organizaci nepracoval (tím se zakládá nový pracovní poměr).

Vedoucími funkcemi, u nichž vzniká pracovní poměr jmenováním, jsou funkce vedoucích zaměstnanců:

V přímé působnosti statutárního orgánu u právnických osob nebo zaměstnavatele u fyzických osob.

V přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu u právnických osob nebo zaměstnavateli u fyzických osob. Podmínkou je, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec.

Při jmenování vedoucích zaměstnanců v praxi dochází k řadě chyb, například:

Zaměstnavatel "jmenuje" do funkce i zaměstnance, jejichž funkce do okruhu jmenovaných nepatří.

Zaměstnanec má na funkci, která spadá do okruhu jmenovaných funkcí, uzavřenu pracovní smlouvu a není tudíž jmenován.

Jmenování neprovádí u právnických osob statutární orgán, ale vedoucí zaměstnanec, například generální ředitel nebo HR manažer.

Zaměstnanec je jmenován do funkce a zároveň je s ním uzavřena pracovní smlouva.

Zaměstnavatel rozvazuje pracovní poměr se zaměstnancem, kterého hodlá jmenovat do vedoucí funkce.

Jmenovací dekret není žádnou právní normou předepsán. Je spíše věcí slušnosti vystavit jmenovací dekret, protože zaměstnance informuje o tom, že byl jmenován do funkce. Je proto vhodné, aby jmenovací dekret měl podobné náležitosti jako pracovní smlouva: do jaké funkce je jmenován, s jakou časovou účinností, na jakém místě bude funkce vykonávána. Jmenovací dekret není smluvním ujednáním, nezakládá, nemění ani neruší práva a povinnosti účastníků pracovního poměru. Není rozhodující, kdo dekret podepíše.

Manažer, který byl do funkce jmenován, může být kdykoli a bez důvodu odvolán. Manažer ve funkci končí den následující po doručení odvolání, není-li v odvolání uveden den pozdější. Pokud je manažer odvolán, nastupuje ze strany organizace povinnost nabídnout mu vhodné pracovní zařazení.

Jmenování do funkce je zpravidla na neurčito. Za určitých podmínek může být jmenování do funkce i na dobu určitou.

Obsah manažerské smlouvy

Manažerská smlouva, která, jak bylo řečeno, navazuje na jmenování zaměstnance do funkce, má zpravidla tento obsah:

1. Ujednání o mzdě

2. Odměňování práce přesčas

3. Splatnost mzdy, výplata mzdy

4. Konkurenční doložka

5. Právo na odchodné

6. Informace o dovolené na zotavenou

7. Ujednání o pracovních podmínkách výkonu funkce

Konkurenční doložka

Spočívá v závazku manažera nekonat po skončení pracovního poměru s organizací výdělečnou činnost shodnou s činností zaměstnavatele nebo činnost, která má ve vztahu k činnosti zaměstnavatele soutěžní povahu. Pojem "soutěžní" bohužel není v žádné právní normě upřesněn. V manažerské smlouvě je možné sjednat pokutu v přiměřené výši při porušení konkurenční doložky. Konkurenční doložka může být sjednána na dobu nejvýše 12 měsíců po skončení pracovního poměru, zpravidla se sjednává v rozmezí 6 až 12 měsíců.

Odchodné lze sjednat v manažerské smlouvě pro případ, že bude manažer odvolán z jakýchkoli důvodů. Podmínkou je, aby manažer měl v manažerské smlouvě zakotvenu konkurenční doložku. Pokud se manažer vzdá své funkce, vzdává se tím i odchodného. Ujednání o odchodném nemusí být uzavřeno písemně, kdežto konkurenční doložka musí být písemná.

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY

Jaké jsou nejčastější chyby při sjednávání manažerské smlouvy?

Podle zkušeností z praxe jsou to zejména tyto:

1. Konkurenční doložka je sjednávána se všemi zaměstnanci bez ohledu na to, zda přicházejí do styku se skutečnostmi a informacemi, které mají pro zaměstnavatele význam.

2. Zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem ujednání, která obecně závazná právní úprava nepřipouští, například:

Smluvní pokuta za porušení pracovní kázně

Prodloužení dovolené nad zákonnou délku

Zákaz jakékoli výdělečné činnosti po dobu trvání pracovního poměru

Prodloužení výpovědní doby

3. Zaměstnavatel zavazuje zaměstnance povinnostmi nad rámec obecně závazné právní úpravy, například:

Povinností mlčenlivosti po skončení pracovního poměru (nejde-li o obchodní tajemství ve smyslu obchodního zákoníku).

Povinností hlásit výkon výdělečné činnosti, která se s předmětem činnosti zaměstnavatele neshoduje.

V manažerské smlouvě je zahrnuto ujednání, kterým vedoucí zaměstnanec přebírá hmotnou odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách a přitom není uvedeno, kterých hodnot se ujednání týká.

Zaměstnavatel uvádí do obsahu manažerské smlouvy ujednání, jimiž se zaměstnanec předem vzdává svých práv. Taková ujednání jsou podle § 242 zákoníku práce neplatná.

Čeho se vyvarovat při sjednávání manažerské smlouvy?

Vyvarujte se ujednání neúčinných, nepraktických nebo nadbytečných. Například:

1. Nesjednávejte příliš detailní ujednání, která odrážejí momentální situaci. Zaměstnavatel je pak v případě jakékoli změny odkázán na souhlas druhé strany se změnou.

2. Nesnažte se postihnout ve smluvních ujednáních všechny povinnosti.

3. Neuvádějte povinnosti zaměstnavatele vyplývající z obecně závazných právních norem, například povinnost odvádět za zaměstnance pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

4. Neuvádějte jako nedílnou součást manažerské smlouvy vnitřní předpisy zaměstnavatele.

Jaké výhody má dobře sestavená manažerská smlouva?

Její hlavní výhodou je, že vyjasňuje vzájemný vztah mezi organizací - zaměstnavatelem a manažerem. Manažerská smlouva je prevencí neshod a konfliktů. Je v ní základ vzniku oboustranné důvěry a tím i úspěšnosti manažera ve funkci.

Podle semináře IIR 11. -12. 11. 2003 "Manažerská smlouva a její úskalí" lektorka JUDr. Věra Hrouzková;