Současná daňová legislativa v ČR umožňuje podat přiznání k dani z přidané hodnoty (DPH) elektronicky, a to prostřednictvím webové stránky Ministerstva financí ČR. Aby bylo toto podání platné, musí být odeslaná datová zpráva opatřena zaručeným elektronickým podpisem s kvalifikovaným certifikátem (podrobnosti tohoto systému viz Ekonom č. 16/2003). Je tento režim v souladu s legislativou EU, nebo bude nutné jej upravit?
Možnost nebo povinnost. Základem fungování DPH v EU je 6. směrnice o dani z přidané hodnoty (77/388/ECC). Ta byla naposledy novelizována s platností od 1. července 2003, a to směrnicí č. 2002/38/EC, jež zavedla nová pravidla pro uplatňování DPH u tzv. digitálních prodejů v rámci EU (viz Ekonom č. 26/2003). Novela uložila členským státům EU mimo jiné povinnost umožnit plátcům DPH podávat přiznání k DPH od 1. července 2003 elektronickou cestou. Způsob elektronického podávání může každý členský stát stanovit podle svého uvážení. Direktiva však dává členským státům i možnost, aby elektronické podání k DPH uložily plátcům jako povinnost.
Naprostá většina členských států EU (mimo Lucembursko) již umožnila podávání přiznání k DPH elektronickou cestou. Není bez zajímavosti, že povinnost podávat přiznání k DPH elektronicky ustanovily dosud Rakousko, Řecko a Francie. Ta zatím pouze pro plátce, jejichž obrat za předcházející finanční rok přesáhl 15 000 000 eur).
Podávat elektronická daňová přiznání je v EU většinou možné na webových stránkách neboli cestou tzv. internet filing. V tomto případě je nutné mít zaručený elektronický podpis, případně kvalifikovaný certifikát, či speciální přístupový kód vydaný příslušným úřadem. Druhým obvyklým způsobem je podání prostřednictvím systému EDI (electronic data interchange). Jakkoli je tedy základní systém daný směrnicemi EU, způsoby realizace se mohou v jednotlivých státech značně odlišovat - jak ukazují i následující dva příklady.
Jeden cíl, různé cesty. V Rakousku je elektronické podávání přiznání k DPH povinné počínaje přiznáním za duben 2003, respektive za 2. čtvrtletí 2003 či za celý rok 2003. Povinně se podává elektronicky dokonce i čtvrtletní výkaz o prodejích v rámci členských států EU (ESL - European sales list neboli Souhrnné hlášení), a to od výkazu za 1. čtvrtletí roku 2004.
V případě nepodání přiznání elektronickou cestou vydá příslušný finanční úřad formální výzvu k použití elektronického podání pod pokutou 2180 eur za jedno nesplnění této povinnosti. Jestliže elektronická forma nebude využita opakovaně, může být pokuta ukládána znovu za každý jednotlivý případ.
Elektronická přiznání k DPH jsou v Rakousku povinni podávat také daňoví nerezidenti. V praxi to znamená, že osoba (například český podnikatel), které vznikla povinnost zaregistrovat se jako plátce DPH v Rakousku, je povinna použít rakouský elektronický systém podání. K získání přístupu do tohoto systému je vyžadována osobní registrace, a tak může tuto povinnost splnit za nerezidenta i jeho určený daňový zástupce v Rakousku. Ten musí být ustanoven také pro účely doručování písemností, protože rakouské finanční úřady nejsou oprávněny zasílat oficiální písemnosti mimo rakouské území.
Také Velká Británie umožnila elektronické podávání přiznání k DPH, a dokonce během prvního roku motivovala poplatníky k jeho používání jednorázovou dotací 50 GBP. Tímto krokem se značně snížily počáteční náklady plátců DPH na pořízení certifikátu nutného k podávání elektronického přiznání, jehož cena se pohybuje mezi 25 a 50 librami.
Příklad těchto dvou států ukazuje, že jakkoli cíl je všude stejný, přístupy k elektronickému přiznání k DPH jsou odlišné. Správa daní je pro stát nákladná a automatizací alespoň některých procesů se dá celý systém značně zefektivnit.
Předpokládané změny v ČR. Naše legislativa je v současné době v souladu s právem EU a umožňuje elektronické podávání přiznání k DPH. Ministerstvo informatiky ČR již dalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o elektronickém podpisu, která by měla tento zákon zcela sladit s předpisy EU. Hlavně jde o zavedení institutu tzv. časových razítek, která umožňují určit, zda datová zpráva existovala v určitém čase, např. v době platnosti certifikátu, a o možnost použít v ČR kvalifikovaný certifikát vydaný v jakémkoli členském státě EU.
Praktické využití elektronického přiznání k DPH je však v ČR zatím výsadou několika málo plátců. Například srpnové přiznání k DPH podepsalo elektronickým podpisem 320 plátců. Dá se předpokládat, že podstatná část těchto přiznání je podávána daňovými poradci, kteří jsou schopni využít úspor z rozsahu tím, že podávají měsíční přiznání k DPH za více svých klientů.
Čeští plátci DPH mohou očekávat určitý tlak ze strany státu na větší využívání elektronických podání. Tyto snahy mají plnou oporu v legislativě EU. Stále však zůstává otázkou, jak se české Ministerstvo financí po vstupu ČR do EU vyrovná s novou povinností podávat Souhrnné hlášení jako čtvrtletní přílohu přiznání k DPH a kdy tedy umožní podávat i toto hlášení elektronickou cestou.