Zatímco Francouzi si u hospodářské kriminality vystačí většinou s jedním trestným činem podvodu, v českém trestním právu se projevuje snaha přesně vymezit a definovat různé činy. To komplikuje mezinárodní srovnání a statistiky, ale také spolupráci orgánů činných v trestním řízení. Přitom náš vstup do EU na tom nic nezmění. V zemích Unie platí, že trestní právo zůstává výsadní oblastí členského státu.

Pokud naše trestní právo půjde i nadále cestou speciálních skutkových podstat, může pro nás být stále složitější spolupráce s ostatními zeměmi Unie. Už dnes se to projevuje v tom, že některé země nemají ve své legislativě stejnou definici trestných činů jako my, a proto odmítají spolupráci. Nesmějí ani postupovat jinak, protože zásadně mohou stíhat jen činy, které jsou trestné i u nich. Pro názornost uvádíme, do kolika paragrafů jsou u nás rozčleněny trestné činy vztahující se k šedé a černé ekonomice.

Přitom trestní právo samo o sobě problematiku černé či šedé ekonomiky neřeší. Přichází na řadu, když selžou všechny preventivní mechanismy. Proto je třeba zdokonalit zejména obchodní a občanský zákoník a nehledat další skutkové podstaty.


Zjištěné a objasněné trestné činy, které spadají do oblasti šedé a černé ekonomiky
Související