| Začněme stručným připomenutím současného stavu. Evropský parlament v letošním roce schválil návrh Evropské komise, na jehož základě budou muset všechny společnosti s cennými papíry veřejně obchodovatelnými v rámci EU od roku 2005 povinně sestavovat své konsolidované účetní závěrky podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS - nově používané označení Mezinárodních účetních standardů, IAS). V praxi to znamená, že více než sedm tisíc evropských společností v časovém horizontu dvou let opustí své dosavadní národní účetní standardy a přejde na vykazování podle IFRS. Řada projektů konverzí je již uskutečňována a existují již také příklady jejich úspěšného dokončení. Z účetního hlediska budou muset být české podniky po vstupu do EU především připraveny na používání IFRS. Jednak budou pro české podniky přímo závazné platné zákonné normy Evropské unie, tzn. že emitenti veřejně obchodovatelných cenných papírů budou muset povinně sestavovat konsolidované účetní závěrky připravené v souladu s IFRS nejpozději od roku 2005. Dále však bude aplikace IFRS v mnohem větší míře podporována či přímo vyžadována českou národní legislativou. Ministerstvo financí již totiž zahájilo přípravu další novelizace zákona o účetnictví, která reaguje na požadavek povinné aplikace IFRS v Evropě. Záměrem tohoto procesu je, aby české podniky byly na evropské požadavky připraveny ještě před vstupem země do Unie. Na přípravě novelizace se bude podrobně pracovat v roce 2003. Již dnes se ale rýsuje, jaké jsou záměry pro novou zákonnou úpravu používání IFRS v české účetní praxi. Mezinárodní standardy by měly být povinně používány jednak podniky podléhajícími regulaci či státnímu dozoru (banky, pojišťovny, emitenti veřejně obchodovatelných cenných papírů atd.), ale zřejmě i podniky sestavujícími konsolidované účetní závěrky. Dále by však měla existovat možnost, aby i ostatní podniky mohly dobrovolně IFRS používat. Je tedy zřejmé, že pro řadu českých podniků se tématem dne v příštích dvou či třech letech stane přechod na IFRS. Je třeba obávat se takové změny? Podniky se sice dnes téměř neustále vyrovnávají se změnami v různých oblastech (informační technologie, novely obchodního práva, změny vládní politiky atd.), tato skutečnost ovšem neznamená, že by další oblasti změn (jako např. právě finanční výkaznictví) představovaly menší zátěž. Členové vrcholového vedení podniků budou mít tendence říkat: "Přechod na mezinárodní standardy je účetní metodická záležitost, o kterou se postará účetní oddělení." Takový pohled však není správný - přechod od národních účetních norem k IFRS se bude nutně týkat celého podniku, neboť nová báze pro vykazování jeho výkonnosti musí být celým podnikem reflektována. IFRS ovlivní celý podnik. Mezinárodní standardy finančního výkaznictví se budou muset stát součástí procesu přípravy rozpočtů a předpovědí. Tyto standardy ovlivní způsob, jakým budou oceňována aktiva a závazky, jak budou vykazovány zisky či jak podniky vysvětlí okolnímu světu dopad nových významných kontraktů. Pro podniky kotované na burzách budou zcela samozřejmě očekávání trhu vyjadřována podle měřítek IFRS. V neposlední řadě dojde i k dopadům na kritéria pro stanovování bonusů a odměn. Dá se říci, že ovlivněn bude každý, kdo je zodpovědný za určité oddělení a musí připravit rozpočet, či každý člen vedení, který pro účely rozhodování používá účetní informace. Pokud tedy tvrdíme, že touto změnou musí být prostoupen celý podnik, znamená to, že změna musí být nevyhnutelně tak obtížná? Před několika lety obsahovaly Mezinárodní účetní standardy širokou řadu možností výběru účetních pravidel a postupů a pro podniky a jejich auditory bylo jednoduché tvrdit, že národní účetní závěrky jsou téměř v souladu s IAS bez nutnosti provádění zásadních úprav. Toto již dnes určitě není pravda - řada možností výběru už byla eliminována a ty, které dosud přetrvávají, budou s největší pravděpodobností zrušeny během blízké budoucnosti. Je nutné si uvědomit, že i když se národní účetní předpisy postupně harmonizují s IFRS, stále přetrvává řada rozdílů a stále se s vývojem standardů objevují nové. Často platí, že "zakopaný pes" bývá právě v detailech, které se na první pohled mohou jevit jako nevinné. Obecně lze říci, že stupeň obtížnosti přechodu na IFRS bude záležet na složitosti či komplexnosti podnikání. Změna ve způsobu vykazování bývá složitější a časově náročnější v některých konkrétních odvětvích, jako jsou např. telekomunikace (kde bývá velké množství tzv. společných podniků), farmaceutický průmysl (kde účtování o nákladech na výzkum a vývoj, o obchodních značkách či patentech bývá komplexní a složité) či finanční instituce (kde se ve značné míře používají finanční nástroje). Na druhé straně je možné říci, že v některých tradičních jednodušších odvětvích nebude nutně muset při přechodu na IFRS docházet k zásadnějším změnám v účtování. Neztrácejte čas. Podniky, jichž se bude přechod na IFRS týkat, budou muset zabudovat příslušné dopady do svého každodenního života. Tyto podniky mohou v současnosti vstupovat do transakcí, které budou zanedlouho vykazovány odlišným způsobem. Na místě budou otázky typu: "Bylo by to či ono strategické rozhodnutí správné, pokud by bylo ve finančních výkazech zobrazeno jiným způsobem?" Pokud podnik uvažuje o leasingu nové administrativní budovy na dobu 20 let, tak bude např. muset přehodnotit své záměry z pohledu "nových" účetních standardů. Samozřejmě že změna v účetních informacích neznamená žádný zásah do ekonomické podstaty činnosti podniků. Avšak může se stát (a řada podniků s tím již zkušenost má), že podnik může vykazovat vysoké zisky podle jednoho finančně vykazovacího rámce a významné ztráty podle druhého. Podniky musí být tudíž také připraveny na nutnost vysvětlení změn svému okolí - jinými slovy na poměrně významný "komunikační" projekt. Jak se tedy mohou podniky vyhnout potenciální ztrátě důvěry ze strany svých dodavatelů a odběratelů? Nejlepší reakcí asi je připravit se na změny co nejdříve. Například "stínovým" vykazováním podle IFRS může podnik, který ví, že ho přechod na IFRS čeká, identifikovat hlavní problémové oblasti a zjistit, jaká vysvětlení bude muset poskytnout. Užitečná také může být příprava informací poskytujících vzájemné sladění rozdílných výsledků dosažených podle dvou finančně vykazovacích rámců. Příprava zaměstnanců a informačních systémů. Z interního pohledu podniků bude přechod na IFRS představovat především významný vzdělávací proces. Mnoho lidí (a to nejenom ve finančních odděleních) bude muset znát základní dopady. Vezměme si např. bankovního zaměstnance s určitou znalostí národních účetních předpisů, jehož úkolem je monitorovat finanční informace klientů pro účely posuzování jejich kredibility. Až budou tito klienti předkládat údaje v souladu s IFRS, bude tento zaměstnanec schopen činit spolehlivé úsudky bez náležitého proškolení? Důkladná školení pro finanční oddělení. Požadované úrovně školení se samozřejmě budou lišit. Důležité bude, aby porozumění základním konceptům, na nichž jsou účetní principy postaveny, bylo dosaženo napříč celými podniky. Pracovníci finančních oddělení a pracovníci přicházející do styku s auditory budou určitě potřebovat náročnější a důkladnější proškolení. Nalézt dostatečné množství příslušných zaměstnanců, kteří mají potřebné znalosti IFRS, přitom již dnes bývá pro podniky v Evropě problémem. Jednoduše řečeno je zřejmé, že zatím není k dispozici dostatečný počet lidí, kteří IFRS opravdu rozumějí. Pro podniky, které jsou zvyklé dokončovat své účetní závěrky v průběhu dubna či května (hovoříme o podnicích, jejichž účetní období se shoduje s kalendářním rokem), přichystají IFRS ještě další překvapení. Když totiž tyto podniky přejdou na vykazování podle IFRS, mohou být vystaveny novému tlaku na předkládání výsledků již v únoru či nejpozději na začátku března. Taková je totiž zažitá norma u převážné části podniků vykazujících své výsledky podle IFRS. Analytici a investoři v Evropě jsou zvyklí mít všechny výsledky připravené podle IFRS k dispozici ve stejnou dobu, a podniky tedy musí mít informační systémy umožňující rychlé zpracování dat. Podniky, které konverzí k IFRS již prošly či procházejí, bývají šokovány právě množstvím požadavků na informace, které musí být zveřejňovány, a tím, jak se tyto informace často odlišují od dosavadních národních účetních rámců. Řada společností přitom zjišťuje, že jejich systémy nejsou v současnosti schopny poskytovat požadovaná data. Přes to všechno ovšem nespouštějme z dohledu hlavní důvody, proč je či bude pro podniky přechod na IFRS přínosný. Především by tento přechod měl být přínosný pro každý podnik, který bude v budoucnu potřebovat navýšit svůj kapitál. S aplikací rozšířeného a jednotného rámce účetních pravidel a postupů budou bankéři, investoři a analytici schopni daleko lépe porozumět předmětu podnikání a budou pokládat předkládané údaje za mnohem důvěryhodnější, čímž dojde ke snížení rizik pro investory. TOMÁŠ BAŠTA PricewaterhouseCoopers Daně v oblasti životního prostředí V oblasti životního prostředí neexistují v Evropské unii jednotná pravidla, která by stanovovala povinné daně a jejich sazby. Jednotlivé členské státy mají svobodu v rozhodování, do jaké míry přizpůsobí v tomto směru svou vnitřní legislativu požadavkům stanoveným na globálních summitech o životním prostředí. Vstup do Evropské unie nebude tedy mít v této oblasti pro Českou republiku zásadnější vliv. Robert Wadura, James Walton Deloitte α Touche Central Europe |
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



