Ministerstvo financí nyní předkládá návrh vyhlášek, kterými se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Jde o fundamentálně chybnou koncepci, neboť osm vyhlášek pro osm skupin účetních jednotek je zbytečných. Vyspělé země nesrovnatelné velikosti mají obvykle pouze dva účetní systémy. Jeden pro vládní instituce, druhý pro ostatní osoby včetně všech podnikatelů.

K čemu je účetnictví? Žádné nové hodnoty nevytváří. Produkuje finanční výkazy, které mají informovat jejich čtenáře (investory, regulátory a veřejnost) o finanční situaci daného subjektu. V mnoha evropských zemích jsou i východiskem pro stanovení daňového základu. To jsou dva nesmírně důležité úkoly.

Použité účetní metody musí být u všech subjektů shodné, neboť všichni čtenáři chtějí jednoduše porovnávat finanční výkazy bez detailního zkoumání účetních postupů. Investoři potřebují porovnávat "vejce s vejci". Nízká srovnatelnost vzbuzuje mezi analytiky obavy, protože z finančních výkazů vycházejí všechny důležité údaje hospodaření společnosti včetně poměrových ukazatelů. Proto jsou existující mezinárodní účetní standardy (IAS) platné pro všechny subjekty bez ohledu na jejich velikost. Účetnictví nesmí jít na ruku určitému druhu subjektu, ale má odpovídat vlastnostem operací. Kromě toho v současné době existuje značný tlak na sjednocení IAS a účetních zásad USA (US GAAP).

Účetnictví je tedy zlo, které musí účetní jednotka trpět. Je však třeba nastavit takové účetnictví, aby toto zlo nebylo příliš bolestné. Musí být srozumitelné, stejné pro všechny osoby, přehledné a s jasnými pravidly hry. Pak se v něm orientuje každý průměrně vzdělaný člověk a náklady na jeho vedení a audit nejsou závratně vysoké.

Roztříštěnost. České účetnictví tyto atributy nesplňuje. Každá skupina podnikajících osob účtuje jinak (viz rámeček). Přesto byly v loňském roce účetní postupy bank a některých finančních institucí nastaveny v podstatě shodně s pravidly IAS, což kladně hodnotila Evropská komise. Značně se tím snížily náklady na účetnictví a audit. Většina bank je dcerami zahraničních bankovních domů, kde je používání IAS běžné a finanční výkazy připravené odchylně nikoho nezajímají. Proto není rozumné ustoupit od stavu, kterého již dosáhly banky a některé finanční instituce.

U ostatních je v současné době míra sladění s IAS nižší. Ale i zde je mnoho dcer cizích společností. Proto i u těchto subjektů je třeba nastavit účetní pravidla shodně s IAS.

Situace v EU. V Unii platí účetnictví pro všechny druhy společností. Banky mají navíc ještě další směrnice, ale trendem je sjednocování. Například na koncept reálných hodnot podle IAS 39 reagovala EU v roce 2001 novelizační a sjednocující směrnicí obsahující koncept reálné hodnoty. Podle něho se některá aktiva a závazky nejprve zachytí v pořizovací ceně a poté se v rozvaze přeceňují na reálnou hodnotu, a to shodně s pojetím IAS 39. Zavedení reálné hodnoty vzniklo z praktické potřeby, neboť velké společnosti k řízení finančních rizik používají deriváty. I když návrh směrnice obsahoval ustanovení, že členské státy mohou umožnit či mají požadovat, aby pouze některé skupiny společností používaly koncept reálné hodnoty (např. kromě malých a středních podniků), Sociální a ekonomický výbor navrhl, aby v zájmu porovnatelnosti byla tato možnost vyloučena, tj. aby se koncept reálné hodnoty stal obligatorním, což bylo také přijato.

Koncepce Ministerstva financí však tyto sjednocující trendy nesleduje. Dělá naopak účetnictví daleko složitější, zvětšuje rozdíly pro různé skupiny osob a vytváří nepřehlednost bez jasných pravidel hry. Náklady na účetnictví a audit jsou u nefinančních institucí již nyní vysoké, a podle návrhu budou ještě vyšší. Správným nastavením účetnictví by přitom bylo možné tyto náklady snížit minimálně na polovinu. Kromě auditorů a daňových poradců snad každý musí nesouhlasit s předloženou koncepcí vtělenou do osmi návrhů vyhlášek ministerstva, které jsou zčásti doslovným a částečně chybným překladem směrnic ES, v některých případech nesprávně interpretovaných. Zbývající text vyhlášek byl bez souvislosti převzat ze stávajících opatření ministerstva.

Neprofesionalita. Čtyři vyhlášky pro podnikající osoby a čtyři pro ostatní osoby nepředstavuje pokrok, ale pouze potvrzení stávající nedobré situace. Pojetí účetního zachycení jednotlivých operací v jednotlivých vyhláškách je ve zcela rozdílné hloubce zpracování. Základem pro jednotlivé vyhlášky zřejmě nebyl jeden překlad, neboť jedna formulace ve směrnici je ve vyhláškách uváděna několika rozdílnými způsoby. To, že různé skupiny účetních jednotek mají účtovat o téže operaci rozdílnými způsoby, nemá jakékoli logické ani ekonomické opodstatnění a je očividně v rozporu se směrnicemi EU, stejně tak nemá oporu v US GAAP či v IAS.

Závažným nedostatkem je, že vyhlášky neobsahují dostatečný seznam definic pojmů, které se v nich vyskytují. A přitom ve všech právních předpisech právě definice pojmů jsou klíčové. Kromě toho sporadicky se vyskytující definice pojmů v jednotlivých vyhláškách si navzájem odporují.

Standard. Podle zákona o účetnictví mají na vyhlášky navazovat české účetní standardy (CAS). Ty by měly být, jako je tomu v jiných zemích, jednotné pro všechny druhy společností, protože to odpovídá významu slova standard. U nás však má být napsáno osm variant účetních standardů. Důvodem je právě rozdílnost vyhlášek, která brání vzniku jednotných českých účetních standardů pro všechny účetní jednotky. Je možné takový produkt považovat ještě za české účetní standardy?

Zastaralost. Zvlášť nebezpečnou součástí vyhlášek má být ustanovení, podle kterého je nutné v případě použití IAS pro sestavení konsolidované účetní závěrky postupovat nikoli podle aktuálního znění IAS, ale podle překladu vydaného v ČR soukromou společností. Má se tím zajistit jeho prodejnost? To způsobí zbytečné zvýšení nákladů na vedení účetnictví a audit, neboť konsolidovanou účetní závěrku podle aktuálního znění IAS běžně zpracovávají. Nebudou jí však moci použít, protože vyhláška předpokládá použití IAS ve znění uvedeného překladu, který je a vždy bude (i po jeho případné novelizaci) rok či několik let zastaralý. Je třeba si připomenout, že účetní závěrku je možné označit za sestavenou podle IAS pouze tehdy, jsou-li při ní použity všechny aktuálně platné standardy a interpretace. Tato závěrka sestavená podle překladu s ohledem na jeho opožďování za aktuálním zněním standardů a jejich interpretací se nikdy nesplní.

Jak by se mělo postupovat? Zpracována by měla být jediná vyhláška, odpovídající 4. a 7. evropské směrnici o účetnictví . Ta by byla platná pro většinu účetních jednotek. Na počátku vyhlášky by byl uveden plný výčet definic použitých pojmů. Speciální směrnici pro banky a ostatní finanční instituce a doporučení Komise je vhodné zapracovat do přílohy. Kromě toho je třeba vzít v úvahu novelizaci těchto tří směrnic. Speciální směrnici pro pojišťovny je vhodné zapracovat do další přílohy. A aby byla v maximální míře zajištěna kompatibilita s IAS, v případech, kdy vyhlášky obsahují varianty, je třeba se přiklonit k variantě podle IAS.

Bez státní podpory. Ve vyspělých zemích obvykle vydávají účetní standardy soukromé instituce bez jakékoli státní podpory. Například americký Výbor pro účetní standardy (FASB) vznikl v roce 1973 jako soukromá organizace. Podle těchto standardů se připravují účetní závěrky. Účetní standardy byly oficiálně uznány americkou Komisí pro cenné papíry a Americkým institutem certifikovaných veřejných účetních. Kromě toho v roce 1984 byl založen Výbor pro vládní účetní standardy, který vytváří účetní standardy pro státní a místní orgány. Úkolem těchto standardů je poskytovat veřejnosti informace o vládních financích (včetně univerzit) ve snadno pochopitelné podobě.

Veškerá činnost FASB je otevřena vůči veřejnosti. Konečná rozhodnutí provádí výbor. Návrh nového standardu vychází ze základního principu, že standard se zavede pouze v případě, jestliže ekonomický užitek převáží nad náklady spojenými s jeho zavedením. FASB musí být nezávislý na úzkých zájmech některých společností.

Zbytečné výdaje. U nás je bohužel záměrem financovat vypracování účetních standardů ze státního rozpočtu. Je to očividně zbytečné, neboť v ČR určitě existují instituce ochotné vypracovat některé standardy bez úplaty. Při tvorbě CAS totiž není nutné něco nového vymýšlet, ale pouze převzít to, co je ve světě běžné. Nejlepší je plně aplikovat IAS se všemi jejich interpretacemi a implementačními příručkami, bez jakýchkoli výjimek. Problémy, které nejsou v IAS vyřešeny, je nejlépe převzít z US GAAP. Mezinárodní účetní standardy totiž vznikají tím, že v podstatě přebírají US GAAP.

Zaplatíme zase všichni. V navrženém účetnictví se obtížně vyzná i účetní profesionál. Tím hůř zjistí finanční situaci firmy veřejnost. Navržený chaotický a složitější účetní a potažmo daňový systém otevírá nebývalé možnosti pro krácení daní. Práce finančních úřadů bude méně efektivní, neboť jejich pracovníci nebudou schopni se ve složité účetní struktuře snadno orientovat. Úměrně tomu se zhorší i disciplína daňových poplatníků. A jaký bude výsledek? Podstatně nižší výběr daně z příjmů.

Kdo bude vítězem a kdo poraženým v případě, že se prosadí navržená koncepce?

Vítězi budou auditoři a daňoví poradci. Poraženými budou české společnosti - zbytečně vyšší náklady na vedení účetnictví - a občané, kteří svými daněmi z příjmů musí uhradit výpadek daní z příjmů právnických osob.

Josef Jílek, Vysoká škola ekonomická

Podle čtyř standardů

Vzhledem ke struktuře a fungování naší společnosti výsledky a finanční údaje zpracované týmem specialistů předkládáme podle statutárních, mezinárodních IAS, amerických US GAAP i německých GAAP účetních postupů. Dodržení pravidel všech standardů v našem účetnictví kontrolují čtyřikrát ročně naši auditoři. Dodržování účetních předpisů zároveň pro několik různých standardů představuje nároky na administrativu a finanční nároky, nicméně není brzdou rozvoje firmy, naopak přispívá k naplňování informačních povinností vůči různým skupinám uživatelů našich finančních výkazů.

Roland Mahler

generální ředitel společnosti Radiomobil,

provozovatele mobilní sítě T-Mobile

Každý má účtovat jinak

Účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, směrná účtová osnova, účetní metody a jejich použití, metody konsolidace účetní závěrky atd. navrhuje Ministerstvo financí odděleně pro:

* banky a jiné finanční instituce,

* pojišťovny,

* zdravotní pojišťovny,

* podnikatele účtující v podvojném účetnictví,

* územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, organizační složky státu a některé další právnické osoby,

* účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti je jiná činnost než podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví,

* FNM a Pozemkový fond ČR,

* účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-11282080-ucetnictvi-v-ohrozeni-zivota