Institucionální požadavky. S přistoupením ke Smlouvě o založení ES bude muset Česká republika akceptovat práva a povinnosti spojené s členstvím v plné šíři, tedy i v oblasti hospodářské a měnové integrace. Současné kandidátské země tak již dnes stojí před rozhodnutím "buď členství v EU s následným zavedením eura, nebo nic". S poskytnutím tzv. neúčastnické doložky ("opt-out" klauzule), kterou si na začátku maastrichtského procesu výjimečně prosadila Velká Británie a Dánsko, se pro východní rozšíření EU nepočítá.

I když Česká republika již od počátku svého členství v EU bude mít účast na tzv. jednotném trhu a na koordinaci hospodářských politik v rámci Hospodářské a měnové unie (HMU), z evropské legislativy vyplývá, že euro k datu přistoupení k Evropské unii zavést nemůže. Okamžikem přistoupení získá Česká republika, stejně jako ostatní kandidátské země, statut členské země EU s odkladem zavedení eura. Aby Česká republika mohla jednotnou měnu zavést, bude muset v určitých časových horizontech splnit konvergenční kritéria. Přesné načasování zavedení eura však evropskou legislativou specifikováno není. Ta upravuje pouze obecně problematiku koordinace hospodářské politiky jednotlivých členských zemí EU, když jim předepisuje povinnost provádět ji takovým způsobem, aby směřovala k dosažení "vysokého stupně konvergence".

Časové horizonty. Evropské komisi a Evropské centrální bance připadne nejméně jednou za dva roky povinnost předložit Evropské radě tzv. Zprávu o konvergenci. Tento dokument bude sloužit jako podklad k rozhodnutí o přijetí členské země do eurozóny, přičemž základem zhodnocení bude míra splnění referenčních hodnot konvergenčních kritérií (cenová stabilita, výše dlouhodobých úrokových sazeb, stabilita měnového kurzu, výše deficitu veřejných financí a výše hrubého veřejného dluhu). Těm členským zemím EU, jejichž ekonomické podmínky budou vyhodnoceny Evropskou radou jako potenciální hrozba pro zachování cenové stability v HMU, nebude dovoleno do měnové unie vstoupit a zůstane jim statut země s odkladem zavedení eura.

Z minulých rozhodnutí Evropské rady a z pokroku v evropské ekonomické integraci lze vyvodit pravděpodobné časové horizonty pro plnění jednotlivých konvergenčních kritérií (viz obrázek). Tyto horizonty jsou dopočítávány k uvažovanému termínu zavedení eura (rok T).

V určitém časovém okamžiku po vstupu do EU (nejdříve však okamžikem vstupu) se česká koruna stane členskou měnou kurzového mechanismu ERM2. Z časového testu kritéria kurzové stability vyplývá, že nejpozdějším možným datem přistoupení k ERM2 je leden roku T-2, tj. dva roky před přistoupením k měnové unii (T). Další dvě referenční období začínají ke stejnému datu a dvě období krátce po něm. Referenčním obdobím pro obě fiskální kritéria bude rok T-2. Za období, které vstoupí do výpočtu inflačního a úrokového kritéria, lze s vysokou pravděpodobností označit 12 měsíčních hodnot mezi dubnem roku T-2 a březnem roku T-1. To vychází z předpokladu, že Evropská rada zhruba půl roku před zavedením jednotné měny vyhodnotí hospodářský vývoj v kandidátských zemích eurozóny a posoudí jejich schopnost splnit maastrichtská kritéria.

Harmonogram plnění konvergenčních kritérií
Euro, hospodářská politika a zpoždění. Z harmonogramu plnění konvergenčních kritérií vyplývá, že referenční období začínají v zásadě dva roky před zamýšleným zavedením eura. Kromě toho makroekonomická politika musí počítat i s implementačními zpožděními, která nejsou zanedbatelná. Mají-li například měnově politická opatření přinést požadované dopady, musejí být přijata s předstihem 12 až 18 měsíců. Navíc je třeba některé okruhy politiky (zejména ve fiskální oblasti) připravit předem, což může být rovněž časově náročný proces, neboť bývá spojen s hledáním dostatečně široké politické dohody. Z toho vyplývá, že příprava splnění konvergenčních kritérií je časově náročný proces, který již před vlastním plněním kritérií bude muset brát v úvahu několikerá nevyhnutelná zpoždění.

Cílem hospodářské politiky by mělo být, bez ohledu na konkrétní termín rozhodnutí o zavedení eura, udržování makroekonomické stability. Při odpovědném provádění takové politiky tedy není prostor pro opatření, která by v zájmu splnění krátkodobých cílů vnášela do hospodářského vývoje nestabilitu a zvyšovala nejistotu ekonomických subjektů. Nerespektování dlouhodobých stabilizačních principů by v konečném důsledku vedlo ke zpomalení procesu reálné konvergence a k oddálení okamžiku dohnání vyspělých ekonomik. Zejména je třeba odmítnout z roku na rok prováděné razantní změny politiky, které by mohly v krajním případě ekonomiku uvrhnout do recese. Vzhledem k nevyhnutelným implementačním zpožděním hospodářských politik se proto jeví jako žádoucí vnést do procesu jejich formování vysoký stupeň spojitosti, předvídatelnosti a důvěryhodnosti, aby se tím maximalizoval jejich přínos při dosahování vytyčeného cíle, kterým je převzetí eura.

V oblasti cenového a úrokového kritéria učinila Česká republika v minulých letech významný pokrok, když se indikátory inflace a dlouhodobých úrokových sazeb stabilizovaly na úrovni srovnatelné se zeměmi EU. Česká republika má rovněž dobrou výchozí pozicí pro splnění kurzového kritéria. Toto kritérium předpokládá vývoj měnového kurzu, který nepovede k devalvačnímu vývoji v rámci kurzového mechanismu ERM2. Česká koruna přitom dlouhodobě vykazuje vůči evropské měně stabilitu nebo, zejména v posledních dvou letech, tendenci k nominálnímu zhodnocování. Jako málo příznivá se však zatím jeví situace v oblasti plnění fiskálního kritéria a v oblasti respektování Paktu stability a růstu, jehož cílem je zabránit nadměrným rozpočtovým deficitům v oblasti Hospodářské a měnové unie. Deficit veřejných financí České republiky i jeho výhled pro nejbližší roky významně překračuje referenční hodnotu 3 % HDP. Tendence k prohlubování deficitů, které vyplývají především ze stávající podoby mandatorních výdajů, přitom budou zřejmě kulminovat právě v době pravděpodobného přistoupení k EU. Již dnes je tak zřejmé, že úspěšnost vlády při provádění fiskální konsolidace bude nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím rychlost přistoupení k euru.

Zdeněk Čech, Vít Bárta, ČNB

<i>Zdeněk Čech, Vít Bárta, ČNB </i>
Související