Automatizace se výrazně podílí na růstu mzdové nerovnosti ve Spojených státech v posledních třech dekádách. K tomuto závěru dospěla studie ekonomů Darona Acemoglua a Pascuala Restrepa, kterou zveřejnila nezávislá výzkumná instituce National Bureau of Economic Research (NBER). Připravit ekonomiku a společnost na dopady automatizace musí i Česko. Týká se to především vzdělávacího a sociálního systému. Jde o jeden z úkolů pro současnou vládu.
Slovem automatizace se rozumí, že zaměstnance v jednotlivých úlohách nahrazují mimo jiné stroje, ale také třeba algoritmy. Podle Mezinárodního ekonomického fóra může do roku 2025 v důsledku nahrazování lidí stroji a algoritmy zmizet po celém světě celkem 85 milionů pracovních míst. Na druhé straně však díky stejnému procesu za tu dobu může vzniknout 97 milionů nových pozic.
Jinými slovy, přílišné obavy z vysoké nezaměstnanosti nejsou namístě. Tento závěr dokládá také analýza badatelů Katji Mannové a Lukase Pütmanna z roku 2018, kteří zkoumali data z USA.
„Podle našich odhadů pokroky v oblasti automatizačních technologií na národní úrovni mají pozitivní vliv na trzích práce na lokální úrovni. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu sice klesá, ale je více než kompenzována nárůstem pracovních míst v sektoru služeb,“ shrnují své poznatky.
I tak ale dojde k nebývalé proměně pracovního trhu. Ta se může projevovat právě rozevíráním nůžek mezi bohatými a chudými. Reálné mzdy nadále porostou pracovníkům, které neohrožuje vytlačování z pozic a úkolů, pro něž mají největší potenciál. Typicky se jedná o vysokoškoláky. Na druhé straně spektra zůstanou lidé, jimž automatizace ukrajuje z úkolů, které jsou pro ně nejvhodnější. Ve vyspělých státech se jedná zejména o muže s nízkým vzděláním.
Acemoglu a Restrepo svojí studií reagují na skutečnost, že mzdová nerovnost ve Spojených státech v posledních letech prudce vzrostla. Na jedné straně Američanům s dokončeným vysokoškolským vzděláním v posledních třech dekádách výrazně stouply reálné mzdy. Na druhé straně však těm, kteří nedokončili střední školu, příjmy navzdory nominálnímu růstu reálně klesly o 15 procent. Více než z poloviny se na tom podílela automatizace, vyplývá ze studie.
Podle výzkumné pracovnice RAND Europe Lindy Kunertové se fenomén týká Evropy podobně jako USA: „Ale liší se co do dopadů na strukturu příjmů a pracovních podmínek ve společnosti hlavně kvůli výrazným regionálním rozdílům. V USA se sice struktura ekonomik různí od státu ke státu také, ale rozdílů mezi evropskými zeměmi přece jen nedosahuje.“
Problém pro Rumunsko i Česko
Podle Kunertové je na první pohled patrné, že některé země jsou ekonomickou nerovností v souvislosti s automatizací ohroženější. „A to zejména ty, kde se na zaměstnanosti nebo tvorbě HDP výrazně podílí montovny, zemědělství či jiné obory náchylné k automatizaci kvůli rutinním a repetitivním pracovním úkonům,“ upřesňuje.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 59 Kč.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později