Mezi Karvinou‑Loukami a polským Pogwizdówem se od června chodí a jezdí na kole po nové lávce přes Olši. Necelých sedmdesát metrů dlouhá Sousedská lávka propojila cyklotrasy na obou březích, mezi nimiž dosud chybělo přímé spojení. Za poslední měsíc eviduje počítadlo přes 14 tisíc průchodů a průjezdů. „Podle našich dosavadních zkušeností využívají lávku především cykloturisté při svých výletech. Ale samozřejmě ji využívají také místní obyvatelé,“ říká Jan Šimerda z kanceláře karvinského primátora. Město očekává, že nové spojení přiláká do oblasti více návštěvníků. Obyvatelům obou břehů zase ušetří objížďku.

Karviná lávku postavila společně s polskou obcí Hażlach za podpory programu Interreg Česko–Polsko. Projekt vyjde včetně navazující infrastruktury na polské straně takřka na 2,3 milionu eur (tedy zhruba 55 milionů korun), evropská dotace z toho pokryje 1,8 milionu. „Veškeré náklady na provoz a údržbu bude hradit statutární město Karviná jako vlastník lávky,“ říká Šimerda s tím, že běžná roční údržba vyjde na desítky tisíc korun. Karvinská stavba patří k nejviditelnějším příkladům přeshraniční spolupráce. Evropské peníze však míří také do zdravotnictví, veřejné dopravy nebo ochrany přírody.

Od mokřadů k laboratořím

Česko má pro období 2021 až 2027 pět přeshraničních programů Interreg: s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem. Největší rozpočet má česko‑polský program se 179 miliony eur z evrop­ských fondů. Unie běžně hradí až 80 procent uznatelných nákladů projektu. Podmínkou podpory je společný prospěch obou stran hranice. Obce tak mohou například propojit cyklostezky, které dosud končily u hranic, hasiči smějí nakoupit vybavení pro společné zásahy nebo školy mohou vysílat studenty na praxe do sousední země.

Úspěch projektů se hodnotí podle splněných ukazatelů. Centrum pro regionální rozvoj ale upozorňuje, že důležitý je i jejich skutečný dopad v území.

Na Ašsku se Česko s Bavorskem pustilo do obnovy míst, odkud voda příliš rychle odtéká. V okolí Hranic, Rehau a Regnitzlosau chtějí obnovit mokřad Sauborst a malou nádrž Trojmezí a odbahnit rybníky na Bocksbachu. Město Hranice a bavorský ochranářský svaz BUND Naturschutz plánují do konce roku 2028 upravit území o rozloze takřka 50 hektarů. Projekt Společně pro vodu a klima vyjde na více než dva miliony eur. Obnovené mokřady a nádrže mají zachytit více dešťové vody a zpomalit její odtok. Pomoci by měly jak během sucha, tak při přívalových deštích. Opatření na české straně přitom mohou ovlivnit i poměry za hranicí, kam voda z oblasti odtéká.

Další česko‑bavorský projekt CTRL‑F se věnuje včasnému odhalování požárů. Vysoká škola v Ansba­chu, plzeňská Správa informačních technologií a technologické firmy vyvíjejí systém propojující senzory s drony vybavenými kamerou. Když senzory zachytí podezření na požár, dron má místo prověřit a poslat hasičům záběry. Ti by tak mohli rychleji zjistit, kde hoří a jak se oheň šíří. Práce začaly letos v lednu a potrvají do konce roku 2028. Náklady dosáhnou necelých 1,5 milionu eur, z nichž 1,2 milionu poskytne EU. Hasiči budou technologii zkoušet při testovacích letech a společných cvičeních. Spolehlivost systému při skutečných zásazích se musí teprve potvrdit.

Lenka Fodorová, ředitelka sekce realizace programů v Centru pro regionální rozvoj, upozorňuje, že dokončením stavby nebo nákupem techniky hodnocení nekončí. „Úspěšnost projektů se vyhodnocuje především prostřednictvím stanovených indikátorů a naplňování cílů programu. Současně je ale důležité sledovat i jejich skutečný dopad v území,“ říká Fodorová.

Kolik peněz míří na jednotlivé hranice

Lékaři se dohodnou, pojišťovny hůř

Ve zdravotnictví se ukazuje, jak obtížné může být převést spolupráci institucí do běžné péče o pacienty. Od října 2023 do září 2026 se v projektu Healthacross MED NET spojily Nemocnice Znojmo, Dolnorakouská zemská zdravotní agentura, Jihomoravský kraj a Vysočina. Spolupracovaly v paliativní péči, vzdělávání zdravotníků a invazivní kardiologii, tedy při specializovaných zákrocích na srdci a cévách. Projekt vyšel zhruba na půl milionu eur.

Zdravotníci absolvovali stáže a odborná setkání, při nichž si předávali zkušenosti z obou zemí. Při zářijovém zakončení představila znojemská nemocnice také analýzu, jak se pacienti s akutním koronárním syndromem dostávají k potřebné péči. U těchto závažných srdečních potíží může včasný zákrok rozhodovat o životě. Zjištění mají lékařům pomoci při organizaci léčby.

Spolupráce nemocnic má ale stále jednu zásadní překážku: kdo zaplatí za ošetření pacienta za hranicemi. „Volnému pohybu brání pojišťovací systémy, které jsou národní,“ vysvětluje Radek Chvátal, zástupce ředitele pro zahraniční zdravotní péči a primář gynekologicko‑porodnického oddělení Nemocnice Znojmo.

Vyřizování žádostí v česko‑­‑saském programu trvá šest až devět měsíců. Menším obcím navíc může chybět personál, který by se přípravě žádosti věnoval.

Jižní Morava a Dolní Rakousko už podle něj připravily dohodu, která by financování péče usnadnila. Zatím však čeká na schválení. Pro lidi žijící v pohraničí to znamená, že cesta k lékaři nemusí být tak jednoduchá, jak by se podle mapy zdálo. Nemocnice za hranicí může být blíž než ta domácí, kvůli pravidlům zdravotního pojištění ale nemusí být stejně snadno dostupná.

Zdravotníci přitom udržují kontakty dlouhodobě, spolupráce probíhá bez ohledu na evropské projekty. Chvátal zmiňuje například centra pro léčbu endometriózy ve Znojmě a rakouském Melku, která se formálně sloučila. „Netýká se to však pacientek, ale personálu a dat,“ říká Chvátal.

Přípoj, který o sousedovi neví

V národních parcích České a Saské Švýcarsko může cestujícím ujet navazující autobus, přestože by někdy stačilo jen pár minut počkat. Dispečeři na obou stranách hranice sice sledují zpoždění svých spojů, informace si však podle Jiřího Zeiska z Fakulty dopravní ČVUT téměř nepředávají. Když se autobus z české strany zdrží, německý dispečer se o tom nemusí vůbec dozvědět.

„Hlavní bariérou není nedostatek spojů, ale absence sdílených dat,“ vysvětluje Zeisek. Na české straně výměnu informací komplikují také smluvní podmínky. Lepší návaznost spojů by přitom mohla přimět více turistů, aby třeba právě v národních parcích místo aut využívali veřejnou dopravu. Podle Zeiska dnes některé autobusy jezdí s volnými místy, zatímco návštěvníci přijíždějí vlastními vozy a parkují i tam, kde nesmějí.

Situaci chce zlepšit společný projekt ČVUT, Technické univerzity v Drážďanech, správy českého národního parku a saského dopravce RVSOE. Odborníci mají do října 2027 navrhnout, jak lépe sdílet informace o dopravě a zajistit návaznost autobusových spojů. Projekt za zhruba 1,5 milionu eur financuje převážně Evropská unie. Výzkumníci ale samotný systém nezavedou. Připraví návrh řešení a potřebných dohod, jeho využití už bude na dopravcích. Kdy se tak cestující dočkají spolehlivějších přípojů, zatím není jasné.

Méně papírů, více spolupráce

Evropské peníze podporují v současném dotačním období stovky společných projektů podél českých hranic. Jejich přípravu ale prodražují složitá pravidla. Například hodnocení česko‑saského programu z listopadu 2025 sice ocenilo dosavadní výsledky, zároveň ale upozornilo na šest až devět měsíců dlouhé vyřizování žádostí. Žadatelům práci komplikoval také nepřehledný elektronický systém s chybami. Pro menší obce může být problém najít zaměstnance, kteří se budou přípravě žádosti věnovat vedle své běžné práce.

Právě administrativu chtějí evrop­ské instituce v příštím období zjednodušit. „Zejména se jedná o možnosti další digitalizace procesů, zjednodušení některých administrativních požadavků nebo větší využívání zjednodušených metod vykazování nákladů,“ říká Fodorová.

Evropská komise navrhla pro program Interreg na roky 2028 až 2034 celkem 10,2 miliardy eur v celé unii. Nově chce také klást větší důraz na skutečné výsledky financovaných akcí. O rozpočtu se stále jedná a říjnový summit EU vyzval k dohodě do konce roku 2026.

Odstraňovat právní překážky má pomáhat také evropský nástroj BRIDGEforEU, schválený v roce 2025. Úřady díky němu mohou společně hledat řešení v případech, kdy lidem komplikují cestování nebo využívání služeb rozdílné předpisy sousedních zemí. Změny zákonů a pravidel si však státy budou muset prosadit samy.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67951520-evropske-miliony-propojuji-hranice-pravidla-je-zase-deli  

Proměny Česka