Evropská unie se chystá na změnu v rozdělování evropských dotací. Mělo by se méně cukrovat, tedy drobit finance do malých projektů, a naopak více by se měly financovat velké, důležité projekty, které daný stát citelně posunou. Počítá s tím nový rozpočet EU, takzvaný víceletý finanční rámec, který začne platit od roku 2028 a o němž Evropská komise i rada právě horlivě vyjednávají.
„Cukrování znamená, že vezmete všechny priority a každému dáte maličko. Do budoucna lze předpokládat, že do Česka bude proudit méně peněz, ale zároveň bude více strávníků, kteří budou chtít z koláče ukousnout. Takže přijde mnohem větší tlak na to nastavit správně priority,“ vysvětlila v podcastu pro týdeník Ekonom Klára Kracíková, ředitelka odboru strategického rámce fondů EU na ministerstvu pro místní rozvoj. „Sama Evropská komise udává určité své priority a jistě je bude chtít v rámci vyjednávání v národních plánech vidět. Jsou to věci jako boj s klimatickou změnou, kyberbezpečnost, obrana a odolnost či energetika. To jsou velká témata, jež hýbou Evropou a o nichž jsem si více než jistá, že je budeme muset propisovat do národních plánů,“ předpokládá Kracíková.
Ponaučení z rozhleden
Které oblasti se tedy budou muset pomyslně zaříznout? Velkým tématem i na evropské úrovni je dostupné bydlení, nicméně konkrétní nástroje řešení si musí zvolit samy členské státy. Vzhledem k současné geopolitické situaci by se evropské dotace měly minimalizovat v oblastech jako kultura či cestovní ruch, které z pohledu většiny zemí mezi priority nepatří. „Byli bychom velmi rádi, aby se už z evropských peněz nestavěly cyklostezky, rozhledny či turistická centra. Co se týče těch rozhleden do nikam, to je éra, která už pominula, je třeba se z ní poučit a myslím, že jsme to udělali. Nastavili jsme mechanismy, aby se už takovou formou neplýtvalo,“ ujišťuje Kracíková.
Podle jejích slov sice cyklostezky Česko propojily, ale doba se posouvá. „Neplánujeme pro teď, ale pro třicátá léta. Je třeba se dívat do budoucna, co bude Česko opravdu potřebovat a co ekonomiku a společnost reálně posune,“ vysvětluje. Ministerstvo pro místní rozvoj se proto snaží osvětou a přípravou národních dotačních plánů jít podle příkladu Polska, které je známé tím, že evropské dotace využilo na velké, pro ekonomiku zásadní záměry.
Vzhledem k současné geopolitické situaci by se evropské dotace měly minimalizovat v oblastech jako kultura či cestovní ruch.
Změnit se má také způsob, jakým se budou projekty financovat. Proplácet se bude celý projekt, a to z jednoho fondu, nikoli části projektů z různých fondů. Dříve, když chtěl například kraj postavit za evropské peníze školu, musel žádat o proplacení výstavby učeben či školení učitelů, na každém resortu zvlášť. Nově u těchto strategických projektů bude stačit jedna projektová žádost a nebude třeba běhat po několika ministerstvech.
„Je to krásná myšlenka, ale zároveň pro nás obrovský oříšek, jak to v Česku legislativně umožnit,“ shrnuje Kracíková. Zjednodušení by mělo nastat i v tom, že Evropská komise již nebude příjemcům dotace koukat pod prsty a kontrolovat, jak peníze během realizace projektu postupně utrácejí. Bude ji zajímat jen vztah Česká republika – Evropská komise. „My se jim třeba zavážeme, že postavíme významnou univerzitu a u ní kampusy. A komisi bude úplně jedno, jak bude výstavba probíhat, bude ji jen zajímat, jestli na konci plánovaná vysoká škola opravdu stojí,“ přibližuje Kracíková. Nebo se Česko unii zaváže, že vystaví 100 kilometrů nových dálnic a komise bude hledět pouze na výsledek, nikoli, jak se k němu žadatel propracoval.
Tato změna může vyvolat dojem, že realizace projektu se zrychlí a zjednoduší. Kracíková se však obává, že když přijde kontrola, stále bude nutné prokázat, jak byly peníze vynaloženy a doložit to fakturami. Je tedy pravděpodobné, že administrativa a nároky na konečného žadatele zůstanou pořád vysoké.
Změnit se má způsob, jakým se budou projekty financovat. Proplácet se bude celý projekt, a to z jednoho fondu, nikoli části projektů z různých fondů.
Záleží jen na Česku
Otázkou ovšem je, jestli nový způsob financování, kdy se bude hledět jen na výsledek, nikoli na proces, nepovede k tomu, že se budou projekty realizovat za co nejnižší cenu, a tedy i méně kvalitně. „To záleží na nás. Tady platí: Jaké si to uděláš, takové to máš. Systém je nějak nastavený a záležet bude na České republice, jak to pojme. Tedy na našich hlavách a našem mindsetu, jak k tomu chceme přistoupit a jestli za evropské peníze opravdu chceme udělat něco pořádného, nebo jestli to budeme sekat, hlavně aby to bylo,“ naznačuje Kracíková.
Očekává se, že i na celoevropské úrovni bude v příštím sedmiletém rozpočtu méně peněz než v tom současném. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur, tedy zhruba 42,9 bilionu korun. Irské předsednictví ale nyní navrhuje snížení na 1,622 bilionu eur, tedy 39,5 bilionu korun. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Méně peněz má jít také na kohezi, tedy vyrovnávání regionálních rozdílů, a zemědělství a na kapitolu Globální Evropa, z níž se financuje vnější činnost EU, včetně rozvojové spolupráce a podpory sousedních regionů.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom


Zuzana Keményová




