Od tabu k realitě: ESG fondy se otevírají zbrojnímu průmyslu

Norský vládní penzijní fond, který patří k největším na světě a spravuje aktiva v hodnotě 1,8 bilionu dolarů (asi 41,47 bilionu českých korun), podléhá přísným směrnicím, do čeho nesmí vkládat peníze. Současný kabinet ​Jonase Ghar Størea ze Strany práce však nyní čelí tlaku konzervativní opozice i tamní centrální banky, aby tato pravidla přehodnotil a povolil financování výroby zbraní a vojenské techniky. Ozývají se i hlasy proti zvyklostem dalších velkých evropských fondů, jejichž principem je odpovědnost a udržitelnost. Ty ve své praxi postupují podle podobné etiky jako norský fond.

Ten byl založen v roce 1967, už přes 20 let nesmí nakupovat podíly ve společnostech vyrábějících kritické komponenty pro jaderné zbraně. Neinvestuje ani do firem, které se podílejí na výrobě kazetové munice, protipěchotních min a tabákových produktů. Nedrží tedy akcie společností, jako jsou evropský Airbus, americký Boeing, britská zbrojovka BAE Systems, americký výrobce letadel Lockheed Martin či francouzský Safran. Oproti době, kdy omezení vstoupilo v platnost, je však situace ve světě nyní jiná. „Musíme být otevření možnosti, že to, co je považováno za eticky přijatelné, se může změnit, protože svět čelí vojenskému zbrojení a rostoucímu napětí mezi zeměmi,“ uvedla pro agenturu Reuters guvernérka centrální banky Ida Wolden Bacheová. Právě centrální banka penzijní fond spravuje.

Někteří norští politici používají podobnou argumentaci. „V současné době čelíme nejvážnější bezpečnostní krizi od druhé světové války. Naléhavě potřebujeme zvýšit investice do západního obranného průmyslu, abychom zajistili naši vlastní bezpečnost i bezpečnost našich spojenců,“ uvedla pro americkou CNBC Tina Bruová, místopředsedkyně Konzervativní strany.

Vláda se k možné změně zatím nevyjádřila. Nicméně ministrem financí byl na začátku února jmenován ostřílený politik Jens Stoltenberg. Až do loňského října vedl vojenské uskupení NATO a během svého působení opakovaně vyzýval členské státy k vyšším výdajům na obranu.

Také další evropské fondy, které se dosud investicím do zbrojního průmyslu vyhýbaly, přístup postupně mění. A to dokonce i fondy společensky odpovědného investování (ESG). Podle zprávy Sustainable Views čelí tlaku zmírnit svůj postoj. Zpráva Evropské komise z března 2024 hovoří o tom, že jejich přístup představuje pro obranný sektor problém. V době jejího vydání mělo pouze 29,8 procenta ESG fondů se sídlem v EU a ve Spojeném království expozici vůči letectví a obrannému průmyslu. Od ledna 2022 to představuje nárůst o 4,6 procentního bodu.

V reakci na tento stav Evropská komise i vláda Spojeného království podnikly kroky k usnadnění soukromých investic do zbrojařských firem, přičemž zdůraznily jejich ústřední roli v národní bezpečnosti, ochraně občanských svobod a nastolení míru. Navzdory tomu zůstává zastoupení takových společností v ESG portfoliích minimální. Americký specialista na finanční služby Morningstar odhaduje, že evropské fondy zaměřené na udržitelnost mají v leteckém a zbrojním průmyslu pouze 0,5 procenta svých aktiv, zatímco u běžných fondů je to 1,3 procenta.

Za změnu lobuje i německý Rheinmetall, největší evropský dodavatel munice a výrobce obrněných vozidel. Argumentuje při tom, že zajištění bezpečnosti je klíčovou součástí sociální odpovědnosti, stabilitou demokratických států a ochranou lidských práv.

Někteří analytici tvrdí, že přísné vyloučení obranného průmyslu z ESG investic bylo ideologicky motivované. Například Larry Fink, šéf největšího investičního správce BlackRock, již dříve upozorňoval, že vnímání ESG investic se musí vyvíjet s měnícími se globálními podmínkami. BlackRock v poslední době rozšířil svůj investiční přístup a například letos investoval do společnosti Archer Aviation, která vyvíjí elektrická letadla s vertikálním startem a přistáním. I ta používají armády. Větší toleranci vůči těmto investicím v posledních letech projevují i další velké investiční domy, například Vanguard nebo Amundi. Podle agentury Reuters to zvažují i přední evropské investiční společnosti jako britská Legal & General či švýcarská UBS, aby se uvedly do souladu s cílem Evropské unie získat 800 miliard eur na obranné investice.