V průmyslovém developmentu bude letos pokračovat mírné ochlazení poptávky. Jak říká výkonný ředitel P3 Logistic Parks pro Česko a Slovensko Peter Jánoši, firmy se obávají dalšího vývoje ekonomické situace a s rozhodnutími o dalším rozvoji vyčkávají. Přesto je podle něj jasné, že celý segment průmyslových nemovitostí bude do budoucna růst, byť už zřejmě ne tak rychle jako třeba během covidu.
Na průmyslové haly se často nadává jako na ošklivé krabice u dálnic, které hyzdí krajinu. Jak by ale ekonomika a život lidí vypadaly, kdyby tam tyhle budovy nestály?
Málokdo si uvědomuje, že všechno, co máte na sobě, nebo třeba auto, jímž jezdíte, v podstatě každá součást vašeho každodenního života musela kdysi projít skladem. Všechny tyto výrobky se musí někde vyrábět, musí se někde skladovat a musí se dostat ve správnou dobu ke správnému zákazníkovi. Páteří celého tohoto procesu je logistika. Přičemž platí, že tlak a náročnost zákazníků jsou stále větší. Jestliže v minulosti jste čekali na svůj balíček někdy týden nebo taky dva, dneska ho chcete mít za 24 hodin u dveří. A někdy také za hodinu. Což samozřejmě způsobuje nárůst poptávky po tomto typu nemovitostí.
Poptávka po skladových nemovitostech silně rostla během covidu, kdy lidé ve velkém nakupovali online. Pak ale přišlo určité vystřízlivění. Jak situace vypadá nyní?
Výsledky e‑commerce z let 2021 a 2022 nás trochu rozmazlily. Viděli jsme nárůst internetových prodejů v dvojciferných číslech. Následně došlo k určitému zpomalení, či spíše standardizaci růstu. Dnes vidíme pozvolný nárůst a čísla se vrátila na předcovidovou úroveň. Takže do budoucnosti jsem optimista v tom, že tento segment bude růst, byť ne tak rychle jako v minulosti.
Názory
Události týdne
Téma čísla
- Deset kroků k dostupnému bydlení. Hlavní úkoly čekají na příští vládu
- Bydlení jako „bytcoin“. Z pražských bytů se stala investice, zdražují kvůli spekulacím
Rozhovor
Další témata
- Úvěry na bydlení zůstanou drahé. I tak se lidé kvůli nim zase hojně zadlužují
- Do ETF fondů přiteklo loni rekordní množství peněz. Víme, na kterých Češi nejvíce vydělali
- Jak košer margarín a žitná káva od Emila Picka proslavily Čáslav
- Jak v Americe prorazit na pankáče? Nástroje si už nevozíme, kupujeme je až na místě
- Ať jsou krávy šťastné a víc dojí. Robotizace zvedá produkci mléka
Právo
- Daňové ráje v srdci Alp: Malý Tibet i sídlo předchůdce CIA
- Rok 2025 v bankovnictví a financích: Nejistá reakce na Bílý dům, nevyhnutelný postup umělé inteligence
Lifestyle
Auto
#datavize
A pokud jde o celý průmyslový development, jak vidíte letošní rok?
Částečně bude pokračovat mírné ochlazení poptávky, což způsobuje řada faktorů. Na jedné straně jsou to obavy firem z ekonomické situace, ať už je to válka na Ukrajině nebo vysoká cena energií. Firmy proto vyčkávají a jejich rozhodovací procesy trvají o něco delší dobu. Vidíme tu také takzvaný trend centralizace. To znamená, že firmy, které v minulosti otvíraly svoje haly i v regionech, dnes výrobu soustřeďují v zavedených centrech a čekají, co se bude dít. Z toho důvodu také vidíme v našem oboru velké regionální rozdíly.
Ve kterých krajích je tedy poptávka po průmyslových nemovitostech slušná a kde naopak stagnuje?
Praha a střední Čechy jsou na tom stále poměrně dobře. Stabilním regionem jsou rovněž západní Čechy, které těží z toho, že jsou navázané na Německo. Mimochodem, díky tomu se také naše „spekulativní“ výstavba parku Myslinka nedaleko Plzně okamžitě obsadila nájemníky. Naopak zpomalení poptávky vidíme v regionech, které jsou hůře obsloužené z hlediska dopravní infrastruktury, jde například o oblast severní Moravy.
Jak reagujete na zmíněné ochlazení poptávky?
Máme obrovskou výhodu, že jsme stoprocentně vlastnění singapurským státním fondem GIC, který nám dává jistotu stabilního finančního zázemí. I v období stagnace nebo poklesu díky tomu máme stále ambici růst a připravit se na budoucí roky, kdy opět nastane rozvoj. Roky stagnace tak využíváme na přípravu nových projektů, akvizici nových pozemků, stabilizaci týmů a podobně.
Jak se vám daří naplňovat vaše průmyslové haly?
Máme poměrně vysokou obsazenost, v Česku až na úrovni 97 procent, což nám dává motivaci a ambici dál pokračovat a stavět v oblastech, které považujeme za atraktivní. V těch regionech, které jsem zmiňoval, jako je třeba Plzeňsko, jsme ostatně byli velmi úspěšní. Co se postavilo, to se také pronajalo. Někde na ten pronájem potřebujeme trošku více času, ale při tak velkém portfoliu, jaké máme, si můžete dovolit čekat o něco déle. Mluvím například o Ostravě, kde máme nějaké volné prostory.
Kvůli pandemii a válce na Ukrajině řada firem přesouvá výrobu ze třetích zemí blíže do Evropy. To je pro Česko obrovská příležitost, protože máme skvělou geografickou polohu ve středu Evropy. Jak dobře ale tuhle šanci využíváme?
To je otázka, která by byla na samostatnou debatu. Vypíchnu ale alespoň některé základní potíže, s kterými se v Česku v tomto ohledu potýkáme. Patří mezi ně samozřejmě špatná dostupnost pozemků vhodných na výstavbu, což je dlouhodobý problém. Je to jednak způsobené složitými majetkoprávními vztahy, jednak snahou omezovat výstavbu na zemědělské půdě. Bohužel ze strany politiků už nepřichází dovětek, jak jinak tedy podpořit a umožnit výstavbu průmyslových nemovitostí, protože poptávka po nich nutně poroste. Lidé budou nakupovat, skladů bude třeba a my je někde budeme muset stavět. Proto potřebujeme najít nějakou alternativu. Dalším problémem, který je viditelný zvláště v porovnání s okolními zeměmi, jsou složité a zdlouhavé povolovací procesy.
Z koho by si Česko mohlo vzít příklad? Často se mluví o Polsku, kde jsou povolovací procesy mnohem jednodušší a naši severní sousedé z toho budou do budoucna bezpochyby profitovat.
Tak to jste našel velmi dobrý příklad. V devadesátých letech jsme vnímali Polsko jako zemi orientovanou primárně na zemědělství – a dnes se mu v mnoha oblastech už jen díváme na záda. Za posledních dvacet třicet let udělala tato země obrovský skok, ať již ve výstavbě dálniční infrastruktury nebo třeba v přípravě legislativy a povolovacích procesů, které jsou v Polsku mnohem transparentnější a procesy tím pádem rychlejší.
Peter Jánoši
Výkonný ředitel P3 Logistic Parks pro Českou republiku a Slovensko. V oblasti průmyslových nemovitostí se pohybuje celou svou profesní kariéru. Před P3 působil více než pět let v realitněporadenské společnosti CBRE. Studia strávil v Brně na Masarykově univerzitě a také v Dublinu.
V oblasti developmentu průmyslových nemovitostí působíte celou svou profesní dráhu, co vás na té práci nejvíc baví?
Baví mě to, že za vámi něco zůstane. Vezměte si, že před 13 lety, kdy jsem v P3 začínal, jsme měli okolo 300 tisíc metrů čtverečních plochy průmyslových nemovitostí. Teď jsme na deseti milionech. A je super, když víte, že máte mnoho spokojených zákazníků z různých segmentů. Od výrobců sedaček do Volkswagenů přes prodejce květin v Horních Počernicích až třeba po muzeum historických aut u letiště v Bratislavě.
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.
Podcast je k dispozici také na Spotify.