Cementárna Holcim je lídrem v dekarbonizaci výroby

Cement je nezbytnou surovinou pro výrobu betonu. Na kvalitě a složení této základní suroviny pak závisí mechanické vlastnosti vyrobeného betonu, tedy pevnost a odolnost. Dosud používaná technologie výroby cementu však po sobě zanechává velkou uhlíkovou stopu, což není v souladu s požadavkem na ekologii a udržitelnost. Výrobci cementu se tak budou muset vyrovnat s řadou výzev, aby obstáli v konkurenčním boji. Řešení, které zvolila čížkovická cementárna, popisuje Miroslav Kratochvíl, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Holcim Česko.

Cementárny v Česku, ale i v celé Evropě, stojí před zásadním úkolem – dekarbonizací výroby. Co to znamená pro vaši společnost?

Pro nás je dekarbonizace v principu otázkou bytí a nebytí. Pokud nebudeme dekarbonizovat, nebudeme konkurenceschopní a naše produkty budou tak drahé, že budou jen těžko prodejné.

Jak budete tuto situaci řešit?

V současné době existuje několik produktů, ze kterých se dá cement vyrábět. My jako základní materiál používáme slínek, ke kterému přidáváme ještě některé další komponenty. Aktuálně je to například struska a popílek, což jsou vedlejší produkty z výroby oceli a spalování uhlí. Ocelářský a uhelný průmysl v Evropě však stagnuje a hrozí nedostatek těchto surovin. V případě strusky se již dnes bavíme o strusce z Ukrajiny či dalších zemí mimo Evropskou unii. Ta bude nejen drahá, ale navíc není zcela jisté, zda bude k dispozici v dostatečném množství. Proto jsme se rozhodli, že půjdeme cestou využití kalcinovaného jílu. Jedná se o materiál, který lze jako příměs do kvalitního cementu použít, a navíc – vlastníme i nedaleký lom, kde máme dostatečné zásoby tohoto materiálu. Výrobou cementu s využitím kalcinovaného jílu snížíme naši uhlíkovou stopu přibližně o jednu třetinu. Dnes se tedy bavíme asi o 700 kilogramech CO₂ na tunu slínku.

Bude se muset s využitím nového mate­riálu nějakým způsobem změnit technologie výroby?

Vedle stávající cementářské pece, kde vyrábíme slínek, vybudujeme paralelní linku na výrobu kalcinovaného jílu. Budeme tak moci využít vzájemnou synergii, kdy využijeme odpadní teplo z původní pece, kde pracujeme s teplotou 1600 až 2000 stupňů Celsia. Pro výrobu kalcinovaného jílu je potřeba mnohem nižší teplota, přibližně 850 stupňů, což znamená významnou úsporu paliva. Na této lince sice ještě nevyrobíme výsledný cement, ale jen jednu z komponent, kterou použijeme pro výrobu nového druhu cementu odpovídajícího platným normám.

Výsledným produktem tedy bude „zelený“ cement?

Zelený cement vyrábíme již dnes. V našem případě se jedná o produkt, u kterého jsme oproti běžně dodávanému cementu dokázali snížit uhlíkovou stopu zhruba o třicet procent. Tento materiál je již dnes v naší nabídce a v kombinaci s cementem vyrobeným z kalcinovaného jílu budou „zelené produkty“ tvořit více než polovinu naší produkce.

Čížkovická cementárna, která je součástí skupiny Holcim, vyrábí již dnes i takzvaný „zelený“ cement s výrazně nižší uhlíkovou stopou, než bylo u cementu běžné.

Foto: Holcim Česko

Je o takto ekologicky vyrobený cement zájem?

To je složitá otázka. Cement představuje základní produkt potřebný pro výrobu betonu a betonářský průmysl není při využívání alternativních materiálů příliš flexibilní. Jeho výrobu deklaruje norma, která říká, jak by měl vypadat a jaké by měl mít vlastnosti. Ale vyrobit zelený cement podle této normy není vůbec jednoduché. Abychom jej v současné době vyrobili, potřebujeme dostatek kvalitní strusky. Výroba betonu z cementu, kde je například menší obsah slínku, než je obvyklé, má svá specifika, která je potřeba respektovat. Takto vyrobený čerstvý beton se chová jinak – a musí se i jinak zpracovávat a ošetřovat. Nicméně výsledný produkt má úplně stejné vlastnosti jako beton vyrobený z běžného cementu.

Jaká bude celková výše investice do linky na výrobu kalcinovaného jílu a kdy by měla být uvedena do provozu?

Jedná se o investici ve výši přibližně jedné miliardy korun, z čehož zhruba třicet procent pokryje dotace od ministerstva životního prostředí. Výroba kalcinovaného jílu na nové lince by měla být zahájena již v průběhu roku 2026, tedy velmi rychle. A máme důvod spěchat. Využívání kalcinovaných jílů donedávna nebylo úplně na pořadu dne, protože strusky a popílku bylo a stále je relativně dost. Dříve se vyráběly takzvané portlandské cementy, kde byl podíl slínku pětadevadesát procent. Před třemi až čtyřmi roky byla cena emisní povolenky přibližně šest eur za tunu CO₂. Jenže tato cena se následně vyhoupla na úroveň šedesáti až osmdesáti eur, a v jednom okamžiku překročila i hranici jednoho sta eur. A to je pro nás samozřejmě také motivace. Vlastní výstavba by měla začít počátkem roku 2025.

Jak na výstavbu nové linky reagují vaši zaměstnanci a blízké okolí cementárny?

Více než osmdesát procent našich zaměstnanců je z blízkého okolí a v řadě případů u nás pracuje již několikátá generace – řemeslo se zde dědí z otce na syna. Udržitelnost naší výroby vidíme ve dvou rovinách. Jednak je to ve vztahu k blízkému okolí, kdy jsme dostavěli slínkové silo a omezili manipulaci s prašným materiálem ve venkovním prostoru. Žádná doprava, která se týká naší výroby, také nejezdí centrem některé z blízkých obcí, protože jsme si postavili vlastní komunikaci. Z přibližně tři kilometry vzdáleného lomu dopravujeme materiál pomocí pásového dopravníku, čímž jsme odstranili těžkou nákladní dopravu. Aktuálně dokončujeme projekt týkající se dávkování alternativních paliv, kde se snažíme o maximální možnou efektivitu. Tato paliva dokážeme dávkovat s vyšší přesností, ale můžeme pracovat i s jejich variabilitou a zároveň budeme moci využívat více různých frakcí a paliv. V budoucnu určitě nebudeme používat žádná fosilní paliva, jako je například uhlí nebo plyn. Naší strategií je do roku 2027 snížit spotřebu užitkové vody na výrobu cementu téměř o polovinu. Samozřejmě nedokážeme naši výrobu zcela dekarbonizovat. Nelze vyrobit cement zcela bez emisí. Z toho důvodu se věnujeme i problematice zachytávání CO₂ a jeho ukládání, nicméně v této oblasti jsme zcela na začátku. Myslím, že toto je náš největší příspěvek, pokud se jedná o práci s komunitou.

Podporujete komunitní život v blízkém okolí i jiným způsobem?

Samozřejmě, že ano. Kromě podpory toho nejbližšího okolí, kdy se obvykle jedná o sportovní kluby nebo dobrovolné hasiče, podporujeme sport i v širším regionu. Podpořili jsme například Kalich Arenu v Litoměřicích, kde díky nám nakoupili ochranné helmy pro mladé hokejisty. Pořádáme také již 20 let závody horských kol, které jsou součástí závodu o Krále českého středohoří. Mimo to organizujeme také dobrovolnické dny, kde se naši zaměstnanci věnují třeba práci v domově pro mentálně postižené děti zde v Čížkovicích, a dny otevřených dveří, kde se mohou zájemci z řad široké veřejnosti seznámit s provozem naší společnosti.