Německé ekonomice se daří hůře než ostatním a letos vykáže nulový růst. V aktualizované prognóze to minulý týden uvedl německý hospodářský institut Ifo. Podle jeho propočtů se německá ekonomická mašina bude zadýchávat i v roce příštím – místo dříve uváděných 1,5 procenta by měla růst jen o 0,9 procenta. Je evidentní, že německé hospodářství má strukturální problém.

Model, v němž v posledních letech fungovala, byl postaven na několika faktorech, které pominuly. Německo už se nyní nemůže spolehnout ani na levnou energii z Ruska, ani na levnou práci subdodavatelů z východní Evropy, ani na neustále rostoucí vývoz svého zboží do Číny. K tomu si připočtěte stárnoucí populaci, podinvestovanost tamní ekonomiky, vysoké daně, chátrající infrastrukturu a také přehnanou byrokracii. Z Německa se zkrátka stává nemocný muž Evropy a to je pro českou ekonomiku mimořádně špatná zpráva.

Česko se někdy s nadsázkou označuje za 17. spolkovou zemi a upřímně ta nadsázka není daleko od pravdy. Úzká provázanost našich ekonomik je historicky ověřenou skutečností. Když německá ekonomická mašina šlapala, vytáhla za sebou i tu českou. A byla‑li dýchavičná, docházel dech i nám. Koneckonců sepětí obou našich ekonomik dokládá třeba i index nálady německých investorů, jehož výsledky se s pravidelným zhruba dvouměsíčním zpožděním projeví i v Česku.

Tak držme Němcům palce, ať se brzy ze svých problémů vymaní. A my si mezitím musíme splnit ten samý úkol. Proměnit se v ekonomiku, kde bude čím dál tím více firem, které umějí vymyslet, vyrobit a následně i prodat finální, sofistikovaný výrobek. Jak ukazují příklady ze zahraničí, cesta k tomu vede přes kvalitní vzdělání a masivní investice do inovací a vývoje.

Přeji pěkné čtení.

Související