Nejdřív si posvítili na „špinavý“ průmysl, pak přišli na řadu řidiči a jejich auta se spalovacími motory, teď se bruselský boj za bezemisní kontinent rozšířil na každého Evropana. Poslední ze série „dekarbonizačních“ směrnic cílí na budovy na území států EU.
Bytové domy, kancelářské komplexy, obchodní centra, haly, sklady a sídla úřadů a dalších institucí státní správy podle Evropské komise stojí za dvěma pětinami spotřeby energií v EU a mají na svědomí více než třetinu emisí CO₂. Jinými slovy, pokud chce Evropa skutečně dosáhnout uhlíkové neutrality, bez energetického „vylepšení“ budov se neobejde. Právě proto vznikla směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).
První nástřel legislativy vyvolal u veřejnosti i firem zděšení. Byl velmi striktní a stanovoval tvrdé lhůty, během nichž měli majitelé povinnost přestavět domy na bezemisní. Po měsících vyjednávání se nicméně evropské země dohodly na kompromisu, který původní návrh změkčuje.
Směrnice ve své finální podobě začala platit od května a obsahuje mnoho ústupků. A přestože ani její naplnění nebude rozhodně bezbolestné a už vůbec ne levné, developeři i majitelé domů ji hodnotí daleko smířlivěji. Dává totiž poměrně velký prostor národním vládám, aby svou cestu k bezemisním městům naplánovaly samy. „Členské státy mají určitou flexibilitu v definování bezemisního standardu, což závisí na jednotlivých podmínkách a politikách,“ tvrdí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
Česko tak bude mít do velké míry vliv na to, jak k cíli dospět. Během příštích dvou let musí směrnici „překlopit“ do národní legislativy. Právě české paragrafy budou pro další postup klíčové. „Ministerstvo nyní připravuje konkrétní kroky mimo jiné na úrovni expertních pracovních skupin, které za tímto účelem zřídilo,“ konstatuje Trefancová.
Směrnice o energetické náročnosti budov dává velký prostor vládám, aby samy určily postup a rychlost renovací.
Magický rok 2050
Co tedy nová směrnice nařizuje? V první řadě rozlišuje budovy na několik segmentů: rezidenční, tedy domy určené k bydlení, komerční, tedy kanceláře, obchody nebo haly, a veřejné, kam spadají sídla úřadů a veřejné správy. Druhé dělení pak spočívá v rozdělení budov na nové a už postavené.
Největší ústupky od původní striktní verze se podařilo vybojovat v rezidenčním segmentu u již existujících budov. Odpadla povinnost renovovat všechny bytové či rodinné domy. „Nová EPBD sice vybízí státy k renovacím rezidenčního sektoru, ale nestanovuje legislativní povinnost ani nezavazuje k renovacím všech budov. Směrnice neříká, že každý musí do roku 2050 renovovat tak, aby jeho dům byl bezemisní,“ ubezpečuje mluvčí ministerstva průmyslu.
Místo plošné povinnosti se v evropské legislativě hovoří o rezidenčních budovách jako celku. Směrnice například stanovuje, že do roku 2030 se má snížit průměrná spotřeba energie všech existujících bytových a rodinných domů o 16 procent a do roku 2035 o 20 až 22 procent. Které budovy a o kolik svou energetickou náročnost budou muset snížit, to stanoví až „naše“ česká pravidla.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později