Školy hrají v přípravě absolventů ke vstupu do práce zásadní roli. Mnohdy však zůstávají pozadu, především pokud jde o rozvoj takzvaných měkkých dovedností, které jsou pro zaměstnavatele stále důležitější. Jde například o schopnost komunikovat, spolupracovat, organizovat nebo řešit konflikty.

České školy se však stále zaměřují hlavně na teoretické znalosti, případně technické dovednosti. Ačkoli je znalost faktů podle oslovených zaměstnavatelů důležitá, je také potřeba, aby je mladí lidé byli schopni správně využívat, uměli se přizpůsobovat novým situacím nebo zvládat psychický tlak.

„Jak se rychle mění svět kolem nás – technologie, obchodní modely, společnost –, tak se mění i naše organizace a styl práce. Mění se i způsoby vedení lidí a požadavky na dovednosti. Nejlépe uspějí ti, kdo jsou připraveni se stále učit,“ říká personální ředitelka Siemensu Petra Jeřábková. Pro technické pozice jsou stěžejní technické znalosti, v administrativě jazyky, v manažerských pozicích schopnost vytvořit, vést a motivovat diverzifikovaný tým, dodává.

Čerstvě vystudovaní často narazí ve své první práci, pokud během studia nezažili praxi. „Většina začínajících advokátů neví, jak klientům účtovat, jak řešit účetnictví a jak nastartovat vlastní kancelář,“ popisuje Irena Valíčková z Advokátní kanceláře Valíček & Valíčková. Začínajícím advokátům podle ní chybí dovednosti potřebné pro efektivní komunikaci s klienty a týmovou práci. „Klienti si cení srozumitelného výkladu zákona a praktických doporučení, což jsou dovednosti, které se musí naučit až praxí,“ podotýká.

V oblasti PR a komunikace je podle Marka Stránského z AMI Communications zásadní cit pro psaní a komunikační dovednosti. „Tyto dovednosti se člověk učí těžko,“ upozorňuje.

Žádané zkušenosti ze zahraničí

Podle HR ředitelky kreativních agentur Ogilvy Dory Grimové vnímají personalisté značný rozdíl mezi kandidáty, kteří studovali v Česku, a těmi, kteří mají za sebou studijní či pracovní pobyt v zahraničí. „V některých zemích je součástí výuky na školách podpora rozvoje kritického myšlení, komunikačních dovedností, prezentačních schopností nebo využívání počítačů a technologií obecně,“ vyjmenovává, co českým absolventům často chybí.

Ve zdravotnictví se zase setkávají s tím, že absolventi středních zdravotnických škol nejsou připraveni na náročnost oboru. Kvalita výuky se podle hlavní zdravotní sestry Nemocnice Hořovice Adély Šubertové navíc značně liší. Klíčovým faktorem, který rozhoduje o kvalitě zdravotníka, je pak praxe. Nemocnice si musí kvalitní zdravotníky vychovávat hlavně samy.

Chybí vůdčí schopnosti

Podle náměstka pro léčebnou a preventivní péči Radka Majerčina z Nemocnice Hořovice přetrvává problém, že lékařské fakulty připravují studenty s důrazem na encyklopedické znalosti. „Sice se to lepší, ale pomalu,“ tvrdí. Zdravotníci podle něj také narážejí, jakmile se dostanou do vedoucích pozic. „Handicapem absolventů lékařských fakult je absence alespoň základního vzdělání v managementu, ekonomice zdravotnictví, lidských zdrojích a základech práva,“ uvádí Majerčin.

Podobné dovednosti ale poptávají v jiných profesích. Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík se domnívá, že začínající učitelé často postrádají schopnost stát se lídrem. „Chybí i ochota vystupovat z komfortní zóny a experimentovat s novými metodami výuky,“ dodává.

U některých profesí je pak nejdůležitější zručnost a praktické dovednosti. „U nových uchazečů nám chybí zručnost a samostatné myšlení. V hasičském sboru se režim velení podobá tomu armádnímu, někteří mají v té souvislosti problém s autoritami,“ říká mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.

Text vznikl v rámci projektu Chytré Česko za podpory Nadace České spořitelny.

Související