ESG faktory už dlouhou dobu rezonují bankovním sektorem a ovlivňují jeho strategická rozhodnutí. Přechod k udržitelné ekonomice uvádějí do praxe právě banky skrze poskytnuté úvěry. „Dnes už jsou ESG rizika součástí klasických rizik, to znamená, že jsou brána v úvahu stejně jako standardní byznysové, finanční a další rizikové faktory,“ říká Petr Fiala, ředitel financování obchodu a vývozu, faktoringu a ESG v Raiffeisenbank.

Jak ESG proměňuje přístup bank k úvěrování a jak ho ovlivnily válka na Ukrajině a energetická krize?

ESG rizika jsou součástí klasických rizik, to znamená, že jsou brána v úvahu stejně jako standardní byznysové, finanční a další rizikové faktory. Díky takovému nastavení mohou banky dělat informovaná rozhodnutí s ohledem na udržitelnost. S vývojem ESG tématu jsou rozhodnutí stále více postavená na datech, tedy kvantitativním hodnocení. To umožňuje objektivnější a měřitelné hodnocení vlivu projektů a klientů na udržitelnost. Své klienty průběžně informujeme a upozorňujeme je na blížící se povinnost nefinančního reportingu, a zároveň jim vysvětlujeme, jakým způsobem budeme my jako banka s těmito daty dále pracovat. Válka na Ukrajině a energetická krize zesílily důraz na energetickou bezpečnost a obecně diverzifikaci zdrojů.

Jakým oblastem dáváte aktuálně nejlepší ESG rating a jaké jsou u vás na černé listině?

Vždy záleží na kombinaci mnoha faktorů, vedle odvětví a celkové situace klienta hodnotíme i konkrétní projekt a jeho přínos pro přechod klienta k udržitelnějšímu podnikání.

Samozřejmě v tuto chvíli banky již některá odvětví nebo projekty nefinancují, protože mají čistě negativní vliv na prostředí a zároveň existuje alternativa. Nebo zkrátka nevěří v rozvoj daného sektoru, popřípadě je ohrožena návratnost takové investice. Naše role je ale pomoci transformovat ekonomiku na udržitelnou, nejen financovat, co už teď udržitelné je. Proto máme i v oblastech, které mohou být emisně náročné, vytipované společnosti, kterým s transformačními plány pomáháme.

Kdo „black“ sektory bude nyní financovat?

V případě, kdy se jedná o sektor, který je pro ekonomiku strategicky významný, nabízí se zde zapojení státních institucí, které k tomu mají, případně dostanou mandát. Přechod na udržitelnost musí respektovat realitu regionu a ekonomiky. Zároveň zde samozřejmě zůstává prostor pro soukromý kapitál. Je ale otázkou, zda budou tyto investice a odvětví dlouhodobě dostatečně ziskové a zda je budou potenciální investoři ochotni financovat.

Jaká je role bank v podpoře klientů v rámci přechodu k udržitelné ekonomice?

Svoji roli vidíme zejména ve vztahu k našim klientům a produktům udržitelného financování, protože právě v této rovině vnímáme náš největší potenciální dopad na oblast udržitelnosti. Jedním z řešení je vlastní dedikovaný ESG tým zaměřený na podporu firem poskytováním finančních produktů a poradenství pro udržitelné, transformační a nízkouhlíkové projekty. Kromě toho banka aktivně přistupuje ke vzdělávání klientů, poskytuje jim informace a nástroje, které jim pomohou lépe porozumět možnostem a výhodám spojeným s nízkouhlíkovými investicemi.

Další cestou je přenos know‑how a znalostí trhu na regionální úrovni, i díky naší mateřské bance a sesterským pobočkám umíme nahlédnout, jak se obdobná témata řeší v okolních zemích. To umožňuje lépe porozumět místním potřebám a příležitostem v rámci zelené tranzice. Celkově se snažíme zejména aktivně přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, udržitelnému rozvoji regionu a podporovat naše klienty v dosahování jejich udržitelných cílů.

V roce 2021 vydala Raiffeisenbank první zelené dluhopisy na českém trhu. Jaký je aktuálně mezi investory o zelené dluhopisy zájem?

Kromě nich jsme ještě v letech 2023 a 2024 vydali i takzvané udržitelné dluhopisy. Každá z těchto emisí je standardně obchodovaná na lucemburské burze. O letošní emisi byl při primárním úpise takový zájem, že téměř čtyřikrát převýšil objem emise v hodnotě 500 milionů eur.

Související