Téma obchodu se v našem seriálu vrací v nejrůznějších významech. Teorii protoindustrializace, vycházející z výzkumu vazeb obchodu a rozmachu rukodělné výroby v některých evropských regionech, zde však ještě pozornost věnována nebyla.
Na počátku sedmdesátých let minulého století se v dějepisectví rozhořela debata o počátku moderního hospodářského růstu. V předchozím desetiletí dominoval model Walta Rostowa z jeho slavné knihy Stadia ekonomického růstu (1960). Americký ekonom a politický teoretik tento počátek redukoval do velmi krátkého období pouhých několika desítek let. Vzlet či start (take off) moderního hospodářského růstu po tisíciletích existence tradiční stagnující ekonomiky opírající se o rutinu, a nikoli o technologickou inovaci spojenou s růstem produktivity, se Rostowovi překrýval s první průmyslovou revolucí. V případě Anglie bývala obvykle datována mezi roky 1780 a 1830. V ostatních zemích až do 19. století.
Rostow inklinoval k abstraktnímu, teoreticky fundovanému nahlížení na věci. A také podceňoval význam předchozího vývoje, jenž mu nebyl ničím víc než jen pouhou „přípravou ke startu“. Odezva ze strany historiků na sebe nenechala dlouho čekat.
První reakce vzešla z amerického prostředí a byla – vedle dalších – spojena především se jménem Franklina Mendelse. Ten také zavedl do dějepisectví pojem protoindustrializace, který dnes běžně používáme. Podle tohoto autora nemá onen take off oporu v pramenech. Naopak mu předcházela dlouhá éra rozvoje rukodělné výroby, jehož byly moderní továrny jen organickým pokračováním a neznamenaly diskontinuitu, kterou najdeme u Rostowa.
Podstatou protoindustrializace byl rozvoj domácké výroby ve venkovském prostoru. Angličtina pro ni má označení chalupnická výroba (cottage industry). Její rozmach znamenal zapojení rostoucího počtu venkovských obyvatel do národního trhu i trhů mezinárodních. Mendels, jehož rodiče byli Nizozemci a sám do USA přesídlil z Francie, byl přesvědčen, že touto cestou došlo k akumulaci kapitálu, jenž později posloužil k investicím do tovární výroby, jakmile to technologický pokrok – hlavně zdokonalení parního stroje – umožnil. Mezi protoindustrializací a průmyslovou revolucí se tak hranice, kterou vytyčil Rostow, zcela setřela.
Podstatou protoindustrializace je domácká výroba na venkově. Podnikatelé z měst, kteří ji organizovali, zde nacházeli levnější pracovní sílu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jakub Rákosník
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



