Téma obchodu se v našem seriálu vrací v nejrůznějších významech. Teorii protoindustrializace, vycházející z výzkumu vazeb obchodu a rozmachu rukodělné výroby v některých evropských regionech, zde však ještě pozornost věnována nebyla.

Na počátku sedmdesátých let minulého století se v dějepisectví rozhořela debata o počátku moderního hospodářského růstu. V předchozím desetiletí dominoval model Walta Rostowa z jeho slavné knihy Stadia ekonomického růstu (1960). Americký ekonom a politický teoretik tento počátek redukoval do velmi krátkého období pouhých několika desítek let. Vzlet či start (take off) moderního hospodářského růstu po tisíciletích existence tradiční stagnující ekonomiky opírající se o rutinu, a nikoli o technologickou inovaci spojenou s růstem produktivity, se Rostowovi překrýval s první průmyslovou revolucí. V případě Anglie bývala obvykle datována mezi roky 1780 a 1830. V ostatních zemích až do 19. století.

Rostow inklinoval k abstraktnímu, teoreticky fundovanému nahlížení na věci. A také podceňoval význam předchozího vývoje, jenž mu nebyl ničím víc než jen pouhou „přípravou ke startu“. Odezva ze strany historiků na sebe nenechala dlouho čekat.

První reakce vzešla z amerického prostředí a byla – vedle dalších – spojena především se jménem Franklina Mendelse. Ten také zavedl do dějepisectví pojem protoindustrializace, který dnes běžně používáme. Podle tohoto autora nemá onen take off oporu v pramenech. Naopak mu předcházela dlouhá éra rozvoje rukodělné výroby, jehož byly moderní továrny jen organickým pokračováním a neznamenaly diskontinuitu, kterou najdeme u Rostowa.

Podstatou protoindustrializace byl rozvoj domácké výroby ve venkovském prostoru. Angličtina pro ni má označení chalupnická výroba (cottage industry). Její rozmach znamenal zapojení rostoucího počtu venkovských obyvatel do národního trhu i trhů mezinárodních. Mendels, jehož rodiče byli Nizozemci a sám do USA přesídlil z Francie, byl přesvědčen, že touto cestou došlo k akumulaci kapitálu, jenž později posloužil k investicím do tovární výroby, jakmile to technologický pokrok – hlavně zdokonalení parního stroje – umožnil. Mezi protoindustrializací a průmyslovou revolucí se tak hranice, kterou vytyčil Rostow, zcela setřela.

Podstatou protoindustrializace je domácká výroba na venkově. Podnikatelé z měst, kteří ji organizovali, zde nacházeli levnější pracovní sílu.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.