Vlny veder zaplavily v několika posledních týdnech podstatnou část světa. Evropa, Severní Amerika, Asie, severní Afrika i některé další oblasti zaznamenaly podle Světové meteorologické organizace počátkem července vůbec nejteplejší týden v historii měření. Probíhající klimatické změny mají podle prognóz nadále zvyšovat teploty vzduchu, horká období budou stále běžnější tam, kde dříve bylo mírnější podnebí, a lidé v nich budou trávit delší dobu.
„To, co dříve představovalo vlnu veder trvající den či dva, dnes trvá tři až pět dní. Lidé, kteří zvládnou jen den nebo dva nadměrného tepla, budou mít mnohem více problémů,“ řekl BBC John P. Abraham, profesor na University of St Thomas School of Engineering v USA. Logicky se proto bude měnit i způsob života, včetně toho pracovního. Zaměstnanci by se měli začít připravovat na to, co je v „horké“ budoucnosti může potkat, a přizpůsobit se musí i firmy, aby své lidi ochránily.
Víc se bude pracovat v noci
Změny na pracovišti se obecně dělí do dvou kategorií. První zahrnuje venkovní prostředí – typicky se to týká zemědělství nebo třeba stavebních prací, kde vysoké teploty nelze uměle příliš snížit. Pro pracovníky takových oborů neznamená teplejší počasí jen snížení pracovního komfortu, ale může to být doslova otázka života a smrti. Příkladem může být loňský skon madridského zametače ulic na úpal po práci v extrémních teplotách.
Expertizy říkají, že pobyt venku v horku bude vyžadovat kratší směny s větším počtem přestávek. Běžnými se mohou stát klimatizovaná chladicí centra a více se bude pracovat přes noc. Ani takový přístup ale není všelékem. Noční teploty se totiž zvyšují rychleji než denní, a pokud se lidé po horkém dni nebudou moci v noci řádně ochladit, budou to mít podle Abrahama druhý den v práci mnohem těžší.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později