Letos na jaře pozastavila Kvalifikační komise Ministerstva spravedlnosti Běloruska činnost advokátce Inesse Olenské kvůli nesplnění písemné zkoušky. Případ by za normálních okolností nevzbudil pozornost, avšak skutečnost, že Olenská proslula jako zástupkyně obžalovaných představitelů běloruské opozice, ho postavila do jiného světla. Navíc poslední klientka Olenské, lidskoprávní aktivistka Anastasie Loiková, už obdobným způsobem o jednu advokátku přišla. Historie zná mnoho případů, kdy se advokát, který v souladu s profesní etikou hájil zákonnými prostředky zájmy klienta, dostal do konfliktu s jednotlivci, společenskými proudy, či dokonce se státní mocí a byl v důsledku toho, že řádně vykonával svou profesi, postižen v profesním i soukromém životě.
Sám proti davu a budoucímu primátorovi
To, jak zničující může být veřejné mínění a nepřátelsky naladěný dav nejen pro obžalovaného, ale i pro jeho obhájce, názorně ukazuje takzvaná hilsneriáda. Události nazvané podle Leopolda Hilsnera, židovského mladíka, který byl obviněn z toho, že v roce 1899 nedaleko Polné rituálně zavraždil devatenáctiletou Anežku Hrůzovou, jsou běžně spojovány především s osobou Tomáše Garrigua Masaryka, který se snažil ve veřejném prostoru odporovat antisemitismu, který celý proces doprovázel. Naopak Hilsnerův obhájce Zdenko Auředníček je dnes polozapomenutou figurou i přesto, že za obžalovaného neúnavně bojoval a dopomohl k jeho pozdějšímu osvobození. Za cenu vlastní kariéry.
Advokát, který měl v Kutné Hoře dobře zavedenou praxi, přijal Hilsnerovu obhajobu dobrovolně ex offo poté, co jiní právníci případ odmítli. Šlo o mimořádně obtížný úkol, jelikož veřejnost měla o případu od začátku jasno – smrt Hrůzové byla židovskou rituální vraždou a jedním z pachatelů byl právě Hilsner.
Auředníček se během procesu snažil působit profesionálně a nezaujatě, což bylo v ostrém kontrastu s vystupováním jiných – jednak veřejného žalobce a zejména Karla Baxy, budoucího primátora Prahy, který v řízení zastupoval rodinu Hrůzových a který během svých výstupů hrál právě na strunu antisemitismu, v tehdejší společnosti značně rozšířeného. O Hilsnerově vině rozhodovala dvanáctičlenná porota tvořená především rolníky, statkáři a mlynáři.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později