Český výzkum v řadě vědních oborů je kvalitní, ale při nedostatku peněz se nedaří z nápadů vytvářet komerční produkty. Ředitel pro strategii Jihomoravského inovačního centra David Uhlíř radí inspirovat se technologicky nejvyspělejšími státy, které zavedly daňové úlevy pro rizikové investice do start‑upů a speciální programy pro podporu vývoje technologicky náročných inovací. „Například francouzský systém poskytuje i úlevy na sociálních a zdravotních odvodech. Pokud firma investuje do skutečného výzkumu a vývoje, má šanci velice levně získat kvalitní vývojáře,“ říká bývalý prezident Evropské sítě inovačních center (EBN). Ta v minulém týdnu poprvé uspořádala svůj summit na území bývalého východního bloku a vybrala si Brno.
Na vědu a výzkum šlo loni v Jihomoravském kraji 3,2 procenta regionálního HDP, což je nejvíc v Česku. O Brněnsku se často mluví jako o hlavní české líhni technologických firem. Čím to je?
Inovační politice se dvacet let věnuje kraj, město i Jihomoravské inovační centrum. Výdaje na výzkum a vývoj jsou částečně dané vysokou koncentrací vysokých škol, sídlí tady některé ústavy Akademie věd a další výzkumná centra. Považujeme si ale hlavně toho, že většina těchto výdajů pochází od místních firem. Od velkých, které tu zakořenily a expandují, jako jsou Thermo Fisher, Honeywell, Tescan nebo Biovendor, ale rychle přibývá i malých. Tím se region odlišuje od zbytku republiky, ale i řady jiných středoevropských regionů. Firmy do padesáti zaměstnanců s výdaji na výzkum a vývoj mají jednoznačně největší dynamiku na jižní Moravě.
Čím to, že Brno v řadě ukazatelů, například podílu firem s vlastním výzkumem a vývojem, překonává i Prahu, kde sídlí Akademie věd a nejvíc vysokých škol?
Praha se donedávna inovační politice příliš nevěnovala, až posledních pár let se něco děje. V Brně sice nejsou centrály nadnárodních firem, úřady a podobně, ale zejména díky tomu, že tu dlouhodobě vládne napříč politickými stranami konsenzus na podpoře podnikání, inovací a výzkumu a vývoje, je to technologické město. Tuto cestu nastoupilo před dvaceti lety, kdy byla ekonomika v krizi a v Brně byla dvanáctiprocentní nezaměstnanost. Když odešel první velký investor Flextronics, který propustil tři tisíce pracovníků, vedení města, kraje a univerzit si sedla a nastartovala se apolitická shoda na tom, že tyto subjekty musí spolupracovat. Když se v roce 2002 schvalovala první finanční podpora pro založení a fungování Jihomoravského inovačního centra, všichni od ODS po komunisty to podpořili. Když v roce 2008 přišla finanční krize, ve veřejných rozpočtech se škrtalo skoro všude, ale na tuto kapitolu kraj ani město nesáhly. Opakovalo se to i v covidu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek Novotný
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



