Český výzkum v řadě vědních oborů je kvalitní, ale při nedostatku peněz se nedaří z nápadů vytvářet komerční produkty. Ředitel pro strategii Jihomoravského inovačního centra David Uhlíř radí inspirovat se technologicky nejvyspělejšími státy, které zavedly daňové úlevy pro rizikové investice do start‑upů a speciální programy pro podporu vývoje technologicky náročných inovací. „Například francouzský systém poskytuje i úlevy na sociálních a zdravotních odvodech. Pokud firma investuje do skutečného výzkumu a vývoje, má šanci velice levně získat kvalitní vývojáře,“ říká bývalý prezident Evropské sítě inovačních center (EBN). Ta v minulém týdnu poprvé uspořádala svůj summit na území bývalého východního bloku a vybrala si Brno.
Na vědu a výzkum šlo loni v Jihomoravském kraji 3,2 procenta regionálního HDP, což je nejvíc v Česku. O Brněnsku se často mluví jako o hlavní české líhni technologických firem. Čím to je?
Inovační politice se dvacet let věnuje kraj, město i Jihomoravské inovační centrum. Výdaje na výzkum a vývoj jsou částečně dané vysokou koncentrací vysokých škol, sídlí tady některé ústavy Akademie věd a další výzkumná centra. Považujeme si ale hlavně toho, že většina těchto výdajů pochází od místních firem. Od velkých, které tu zakořenily a expandují, jako jsou Thermo Fisher, Honeywell, Tescan nebo Biovendor, ale rychle přibývá i malých. Tím se region odlišuje od zbytku republiky, ale i řady jiných středoevropských regionů. Firmy do padesáti zaměstnanců s výdaji na výzkum a vývoj mají jednoznačně největší dynamiku na jižní Moravě.
Čím to, že Brno v řadě ukazatelů, například podílu firem s vlastním výzkumem a vývojem, překonává i Prahu, kde sídlí Akademie věd a nejvíc vysokých škol?
Praha se donedávna inovační politice příliš nevěnovala, až posledních pár let se něco děje. V Brně sice nejsou centrály nadnárodních firem, úřady a podobně, ale zejména díky tomu, že tu dlouhodobě vládne napříč politickými stranami konsenzus na podpoře podnikání, inovací a výzkumu a vývoje, je to technologické město. Tuto cestu nastoupilo před dvaceti lety, kdy byla ekonomika v krizi a v Brně byla dvanáctiprocentní nezaměstnanost. Když odešel první velký investor Flextronics, který propustil tři tisíce pracovníků, vedení města, kraje a univerzit si sedla a nastartovala se apolitická shoda na tom, že tyto subjekty musí spolupracovat. Když se v roce 2002 schvalovala první finanční podpora pro založení a fungování Jihomoravského inovačního centra, všichni od ODS po komunisty to podpořili. Když v roce 2008 přišla finanční krize, ve veřejných rozpočtech se škrtalo skoro všude, ale na tuto kapitolu kraj ani město nesáhly. Opakovalo se to i v covidu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později