Ačkoli v politických debatách často slýcháme námitku vůči protivníkovi s žádostí, aby pojmenovával věci pravými jmény, jazykověda nás již dlouho přesvědčuje o tom, že žádná pravá jména neexistují. Lidé naopak teprve pomocí pojmů vnější realitu strukturují a činí si ji srozumitelnou. Věci a procesy kolem nás nejsou samy o sobě ani dobré, ani zlé. Ani pravdivé, ani nepravdivé. Zkrátka jen jsou. To lidé jsou aktivními tvůrci významů. A tyto významy jsou obsaženy v pojmech užívaných v našem jazyce. Proto i vést debatu třeba o tom, zda má pravdu ten, kdo mluví o kapitalismu, anebo ten, kdo raději užívá označení tržní hospodářství nebo spontánní řád, je ze své podstaty nesmysl.
Význam se pojí s našimi hodnotami. A protože v pluralitní společnosti jednotlivci sledují různé, navzájem nesouměřitelné hodnoty, každý z nás považuje za důležité – a tedy významné – něco jiného. A často jsou naše hodnoty již implicitně obsaženy v samotných pojmech, které užíváme. Kapitalismus ani tržní hospodářství nejsou hodnotově neutrální pojmy. Naopak mohou vyjadřovat – a často také vyjadřují – ideologické postoje mluvčích, kteří je takto používají, aniž by museli vyslovit cokoli dalšího.
Německý historik Jürgen Kocka, autor jedné z nejvlivnějších knih o dějinách kapitalismu z poslední doby, dobře vyjadřuje důležitost pojmů, které užíváme, aniž by při tom sklouzl do neřešitelných ideologických sporů o to, který pojem odráží realitu pravdivě. Podle jeho názoru pojem kapitalismus nejenže slouží k popisu a porozumění světu, v němž žijeme, ale zahrnuje také rozličná očekávání, úzkosti a naděje, které s jeho pomocí mohou být artikulovány, nárokovány, a pokud je to možné, i naplněny. „To znamená,“ dodává Kocka, „že pojem může mít i tendenci měnit realitu, kterou zároveň pomáhá reprezentovat v našem porozumění. Sám pojem se stává formou zásahu do reality.“
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později