Získat dotaci není snadné. Projekt, který má být spolufinancován ze státních nebo evropských peněz, si žádá nejen kvalitní technickou přípravu, ale i tu administrativní. Žadatelé si například musí důkladně prověřit, zda skutečně spadají do definice malých a středních podniků, pro něž je určena většina dotačních titulů. „Chyba pak bohužel znamená odnětí dotace,“ upozorňuje specialista PwC na evropské a státní dotace Ondřej Ptáček.
Kolik dotačních titulů mají české firmy momentálně k dispozici?
Fondů, z nichž jsou dotace pro firmy přidělovány, je obrovské množství. V každém jsou stovky miliard korun. Máme tady standardní strukturální fondy, na které jsme si už asi všichni za dobu členství Česka v Evropské unii zvykli. V rámci nich jsou stovky různých výzev. A vedle toho tady je nově Modernizační fond určený jenom na přechod na nízkoemisní ekonomiku. Potom je tady Národní plán obnovy, který pro změnu míří průřezově do řady oblastí, jako je zelená transformace či digitalizace. Ale ten je určen jen na relativně krátkou dobu po covidu. Pak jsou tady speciální podpory pro uhelné regiony – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Těch iniciativ je opravdu celá řada a my se v poslední době setkáváme s tím, že i klienti z řad velkých firem, kteří mají vlastní týmy věnující se dotacím, bývají překvapeni množstvím titulů, o kterých nevěděli.
Jak by se tedy měly v rozličných fondech a výzvách firmy zorientovat?
Není to o tom, že by existovalo jedno místo, na nějž se mohou podnikatelé obrátit a kde by našli přehled všech aktuálně běžících výzev. Co se týče dotací ze strukturálních fondů, má ministerstvo pro místní rozvoj web a na něm jsou zveřejněny všechny výzvy z tohoto typu fondů. Na webu Státního fondu životního prostředí jsou pak k dispozici informace zejména o dotačních programech souvisejících s ekologií. Jenže fondů a programů, ze kterých mohou firmy čerpat dotace, je mnohem více. Orientace je velmi těžká. Jsou dvě cesty, které ji mohou firmám usnadnit. Buď se mohou obrátit na svého bankéře, protože banky informace o dotačních programech mívají dobré, anebo na nějakou poradenskou společnost.
Ondřej Ptáček
V poradenské společnosti PwC působí jako ředitel v oddělení pro veřejný sektor a strategické poradenství v oblasti ESG. Před svým nástupem do PwC pracoval mimo jiné ve státní Českomoravské záruční a rozvojové bance, která slouží k podpoře malého a středního podnikání a financování rozvoje infrastruktury.
Které z aktuálně běžících dotačních titulů by neměly uniknout pozornosti malých a středních firem?
Zmínil bych tři. Část peněz, na které si mohou malé a střední podniky sáhnout, bude zaměřená na jejich digitální transformaci. Pak máme energetické dotace na malé fotovoltaiky do výkonu jednoho megawattu nebo dotace na úsporu energie na budovách, tedy výměna kotlů a podobně. A třetí velmi zajímavý je program Aplikace, který běží do ledna, kde je možné žádat peníze na podporu výzkumu a vývoje v průmyslu. Krom toho ještě stojí za zmínku další program, kde nedávno skončil příjem žádostí, a to je Digitální podnik. Ten se mi moc líbí, protože razí zcela nový přístup. Na ministerstvu průmyslu a obchodu si uvědomili, že pořád nemohou podporovat jen čisté investice. Když chce podnikatel digitalizovat od píky, tak často využívá služby typu různých cloudů. Nemá tak přímo investiční náklady, ale například integrace do cloudu pro něj znamená také finanční zátěž, s níž dotace malým a středním podnikům rozhodně pomůže. Z programu Digitální podnik je možné také financovat opatření v oblasti kyberbezpečnosti.
Jedno místo či státem zřízený web, kde by firmy našly informace o všech dotacích, v Česku neexistují.
Co by měly firmy zvážit, než začnou připravovat nějaký projekt financovaný z dotací?
Řada dotačních podpor je stále určena jenom pro malé a střední podniky. A na to je potřeba si dát pozor. Viděli jsme už reaudity, jimiž ministerstvo průmyslu a obchodu ověřovalo, zda jsou žadatelé o dotace opravdu malým a středním podnikem. Pokud žadatel takovou prověrkou neprojde, tak to v řadě případů pak bohužel znamená odnětí dotace. Potíž je, že byť je definice malého a středního podniku 20 let stejná, výklady tohoto pojmu prostřednictvím rozsudků Soudního dvora Evropské unie se neustále mění a spíš se zpřísňují. Řeší se tak například to, jestli osoby, které v podniku žádajícím o dotaci mají podíl, jsou spřízněné s nějakými dalšími firmami tak, že jsou někde přes výkonný orgán nebo tam mají nějaké sdílené služby. Podnikatelé pak často ani nevědí, že nějakou firmu měli zahrnout do své skupiny, a tedy i do vykazování za účelem poskytnutí dotací. Tady bych opravdu důrazně doporučil, pokud žadatel má složitější strukturu, aby si nechal dopředu ověřit, že skutečně malým a středním podnikem je.
Na co dalšího by si měly dát firmy, které zvažují žádost o dotaci, pozor?
Pozor by si měly dát například na to, že u většiny dotací nejde podporu přiznat, pokud už byl financovaný projekt zahájen. Můžete si například ještě koupit pozemek, když plánujete nějakou investici, můžete pracovat na projektové dokumentaci, ale nesmíte takzvaně kopnout do země ani nesmíte mít uzavřené závazné smlouvy s dodavatelem. To by byla pro přiznání dotace stopka.
Vyplatí se podnikům vždy žádat o dotace? Například řada předsedů bytových společenství vlastníků poukazuje na to, že připravit projekt třeba na zateplení domu s dotacemi je dražší a komplikované. Řada z nich proto o dotace raději nežádá, i když by mohli.
Ano, to se může stát. Je tady potřeba si uvědomit, že z jedné strany dotace znamená pro podnik finanční výhodu, z druhé strany ale administrativní zátěž. V přípravě realizace nemůže postupovat tak, jak byl zvyklý se svým nákupem, ale musí dodržet pravidla daná úřady. Je potřeba počítat s tím, že celá ta administrativa kolem vyřízení dotací bude něco stát.
Velkou hrozbou bývá vrácení dotace. Jak ji minimalizovat?
Kvalitní přípravou projektu. Je potřeba se zaměřit nejen na samotné technické řešení, ale i na kvalitní administrativní přípravu. To znamená uvědomit si, jestli v tom projektu budu muset dělat výběrová řízení podle zákona. Podívat se na svoji strukturu, jestli nehrozí, že když se někdo trošku více forenzně podívá na moje podnikání, tak zjistí, že nejsme malý ani střední podnik, ale velká firma. Je potřeba zohlednit i možné kroky do budoucna. Projekty financované dotacemi mají předepsanou dobu udržitelnosti po přiznání dotace a dokončení projektu. Například u dotačních titulů z Modernizačního fondu je až deset let. Proto bych doporučil pro dotace vybírat projekty, kde si jsou žadatelé jistí, že se zrealizují beze změn a tak, jak se zrealizovaly, budou fungovat i do budoucna.