Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýSpojené státy zavedly na začátku října jedno ze svých nejdrsnějších protičínských opatření. Washington vydal dosud nejširší omezení vývozu čipů a klíčových zařízení na jejich výrobu do čínských firem. V důsledku tohoto kroku se také stahují pracovníci amerických dodavatelů z této asijské země. Její polovodičový průmysl je tak paralyzován.
Spojené státy tím chtějí znepříjemnit technologický rozvoj armády nejlidnatější země a zároveň druhé největší ekonomiky světa. Spolu s tím chtějí i ztížit výrobu počítačů, serverů nebo chytrých telefonů v Číně. Vzájemná řevnivost obou zemí se v posledních letech razantně zvyšuje. Čína se během posledních deseti let za vlády prezidenta Si Ťin‑pchinga stala autokratičtější, represivnější a těžko předvídatelnou zemí. To se nyní pravděpodobně ještě prohloubí.
V Číně nyní probíhá týdenní kongres komunistické strany, v jehož závěru bude nejspíš Si Ťin‑pching potvrzen potřetí za sebou do funkce generálního tajemníka a příští rok na jaře by pak měl být jmenován i do funkce prezidenta. Upevní si tak pozici nejmocnějšího čínského lídra za poslední desítky let.
V Číně je zvykem, že po dvou pětiletých obdobích vládce přenechá své místo nástupci. Si Ťin‑pching ale v minulých letech eliminoval řadu svých protivníků a nechal si schválit změnu ústavy, která mu umožňuje zůstat u čínského kormidla i do budoucna. „Si bude na sjezdu s největší pravděpodobností potřetí potvrzen. Bude pokračovat v politice upevňování role Číny ve světovém řádu, kde se země už dnes staví do role jakési alternativy ke Spojeným státům americkým,“ vysvětluje Ivana Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Růst HDP Číny, USA a Evropské unie
To je zásadní zpráva pro celý svět. Jeho osud a prosperitu budou totiž do značné míry určovat právě vztahy Západu v čele se Spojenými státy a Číny, jejíž ekonomické zdroje dosáhly takového rozsahu, jako se v moderní historii nepodařilo podle týdeníku The Economist žádné jiné despocii.
Čína je vítězem globalizace, díky které se během posledních dekád enormně propojil svět a značně se snížily náklady na produkci zboží a tím i konečné ceny řady výrobků. Čína je největší světový exportér, ale už neplatí, že je jen globální fabrikou plnou lidí se šroubovákem v ruce. Komunistické zemi, jejíž ekonomika jde již desítky let směrem hybridního, státem řízeného kapitalismu, se daří také inovovat. Podle mezinárodní federace robotizace Čína loni nasadila více než polovinu nových průmyslových robotů zprovozněných po celém světě. Země také minulý rok zavedla nejvíc patentů.
Přestože čínské firmy více vyrábějí pro domácí spotřebitele, kterým v posledních letech rychle rostly platy, export do světa je pro ně stále stěžejní. Přibližně od roku 2008 se ale tempo globalizace začalo zpomalovat, jak popisuje ukazatel Global Connectedness Index. Způsobila to jednak tehdejší ekonomická recese a také nástup populistů a nacionalistů, kteří se postavili proti volnému obchodu a migraci. Jedním z důsledků toho byla i celní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Další ústup od globalizace spustila pandemie covidu a válka na Ukrajině.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
