Šéf Senátu Miloš Vystrčil rozhodl, že nového prezidenta si zvolíme 13. a 14. ledna 2023, případně pak v druhém kole 27. a 28. ledna. Banalita, pouhá technikálie, řeklo by se na první pohled. Třeba dosluhujícímu Miloši Zemanovi může být termín voleb lhostejný, protože druhý a poslední mandát mu tak jako tak vyprší 8. března. Jeho svérázná vláda se nijak nezkrátí ani neprodlouží. A my ostatní si můžeme leda poznamenat do diářů na příští rok, kdy si máme udělat volno. Ať už jako voliči nebo eventuální prezidentští kandidáti.
Jenže na Vystrčilově oznámení je důležitější jiné datum. Totiž samotný den rozhodnutí o termínu voleb, respektive den, kdy se to objeví ve sbírce zákonů (nejspíš 1. července). Od té chvíle se počítá čtyřicetimilionový finanční limit na kampaň v prvním kole voleb. Protože původně chtěl předseda horní komory parlamentu vyhlásit volby až v srpnu, jistě i matematickým antitalentům dochází, k jaké změně tu dochází: Bude delší kampaň za stejné peníze. Jinými slovy, s každým dnem navíc ztrácejí případní bohatší kandidáti výhodu. Ano, týká se to i miliardáře a expremiéra Andreje Babiše.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později