V technologiích a vývoji softwaru se českým firmám daří vytvářet vlastní produkty s vysokou přidanou hodnotou. Společnost ComAp má k tomu ještě bonus – vlastní hardware. Základ její činnosti je i v elektrotechnice, což je odvětví, které je podle ekonomky Heleny Horské velmi perspektivní, a to i s ohledem na zelené cíle Evropské unie a společnosti vůbec: „Ukazují to i data za průmysl. Zatímco automobilový chřadne, třeba elektrotechnika, strojírenství, energetika a další rostou,“ říká.

Děláme produkty s vysokou přidanou hodnotou už třicet let a zatím nám to vychází.

Na současné transformaci může Česko vydělat. Místo dovozu zelených technologií ze zahraničí na nich může participovat nebo je rovnou exportovat.

„Děláme produkty s vysokou přidanou hodnotou už třicet let a zatím nám to vychází,“ konstatuje Petr Matas, ředitel produktového managementu ComApu. Společnost už má svou pozici i na zahraničních trzích. Aktuálně utrží kolem dvou miliard korun ročně a do pěti let by chtěla obrat zdvojnásobit i akvizičně růst.

Z obýváku na světový trh

Před více než třiceti lety se zakla­datelé a kamarádi Libor Mertl, Martin Málek a Aleš Procházka sešli po stu­diích a společné práci pro ČKD v „obyváku“ jednoho z nich. Nyní mají asi 500 zaměstnanců, z nich je 300 z Česka.

Od kontraktu na systém zvukových hlášení v pražském metru získali mnohem širší záběr. ComAp například vytvořil řídicí systém energie pro první tažnou loď na čistě elektrický pohon na světě. V dalším projektu pracují jeho lidé na ekologickém propojení solární energie, baterií a kogenerace, tedy společné výroby elektřiny a tepla. V somálském Mogadišu vybudovala firma na ploše 24 kilometrů elektrárnu čítající 69 generátorů. Bylo to v době covidových omezení, a tak zvládla předvést zapojení svého systému na dálku.

Firma se sídlem v pražských Holešovicích nabízí nabízí řídicí systémy pro jakýkoliv typ záložních a decentralizovaných zdrojů energie, ať už jde o motorgenerátor nebo fotovoltaiku, větrné turbíny, baterie či kogenerační jednotky. Poskytuje kompletní řešení zcela podle potřeb klienta. „Umíme komunikovat se všemi řídicími jednotkami motorů, ať už jde o Volvo, Scanii, Kamitz, Caterpillar nebo Iveco. Přijdete, kliknete a je to nakonfigurované,“ vysvětluje Matas. Na první pohled se liší jen velikost ovládací jednotky. Některé mají zhruba 10 na 10 centimetrů, jiné jsou násobně objemnější.

S výrobou na míru se Češi trefili. Velcí dodavatelé typu ABB či Siemensu poskytují obecná řešení pro energetiku či automatizaci, která musí zákazníci spasovat se svými provozy.

Za druhý faktor úspěchu považuje Matas lidi. Firemní kultura ComApu byla podle něj vždy rodinná a otevřená, nikdo příliš nelpí na hierarchii a je tu prostor pro kreativitu. I proto přišla řada prvenství. „První barevný displej na trhu v daném segmentu. První cloudový monitoring nebo touch screen,“ vypočítává ředitel.

Že to vše nabízí firma z Česka, jí v obchodování nepřekáží. „Nikdy jsme nemuseli bojovat s tím, že by nás někde považovali za zdroj levných produktů. Nejdeme do projektů, kde by rozhodovala cena, ani do těch, které zavánějí komodifikací. To, co děláme, musí být unikátní. Jinak by nás zákazníci mohli kdykoli vyměnit,“ vysvětluje.

Všechno se vyrábí v Česku. Vývojová střediska jsou v Liberci a Brně, ale také v Košicích či Sarajevu. A ve světě už také 13 poboček, protože 97 procent byznysu se odehrává v cizině. „Majitelé si za tím šli, mysleli hned od začátku globálně, protože český trh je malý,“ vysvětluje Matas. Přítomnost v různých zemích je důležitá i proto, že informace se získávají z první ruky.

Šéfové se správným směrem vydali po první zakázce pro svého bývalého zaměstnavatele ČKD. Vyvinuli pro něj řídicí systém pro generátor. Díky tomu se dostali k takzvaným gensetům, tedy k propojení motoru a generátoru. Zlomovým byl pro firmu rok 2000, kdy představila první ovladač generátoru vše v jednom InteliGen a expandovala do zahraničí. První pobočku otevřeli v Bristolu.

Deset let poté přišly klíčové inovace: BaseBox a WebSupervisor. První umožňuje vybrat si pro ovladač některé z různých displejů. Druhá umožňuje monitoring a správu zařízení na web nejen pro zařízení ComApu, ale také pro produkty jiných výrobců. V další dekádě přicházely novinky jako  InteliLite 4 pro aplikace v pohotovostním režimu a InteliSCADA, monitorovací software založený na Windows.

Dnes má ComAp přes 500 zaměstnanců ve 13 pobočkách po celém světě (přes Austrálii, Ameriku, Kanadu po Rusko, Indii, Austrálii nebo Singapur) a díky síti více než 60 distributorů dodává systémy do celého světa. 

Zelený tlak je šancí

Podle hlavního ekonoma Natland Group Petra Bartoně má Česko na to, zbavit se charakteru a pověsti montovny. „Máme spoustu firem, které už dávno dodávají řešení pro globální trh. Tam už nezáleží na tom, kde se nové věci vymyslí,“ připomíná. Šanci uplatnit se přes evropský Green Deal vidí rovněž v úspoře materiálu a energie právě s pomocí systémů chytrého řízení využívajících umělou inteligenci a ovládajících zpracování velkých dat. To všechno vnímají také v ComApu.

Podle poptávky hraje v portfoliu firmy stále podstatnou roli práce pro dieselová zařízení. Evropský tlak na šetrnější a udržitelnější výrobu ovšem otevírá další ohromný prostor. „Všechny teplárny, které dnes používají starou technologii, tedy staré plynové kotle nebo uhlí, přecházejí na velké kogenerace,“ popisuje praxi Matas.

I lodní průmysl kvůli dekarbonizaci přechází na alternativní zdroje. Na emisích skleníkových plynů se podle Mezinárodní námořní organizace podílí ze 2,5 až tří procent.  To je pro Čechy příležitost. „Už jsme vyzkoušeli elektrizovanou řídicí jednotku pro lodě v těch přístavech, kde se kvůli emisím nesmí zapínat hlavní motor. Teď se soustřeďujeme i na malé trajekty na kratší vzdálenosti. Chceme tam nasadit stejnou technologii,“ vysvětluje ředitel pražské společnosti.

V plánech ComApu figurují i investice do energetických mikrosítí. Snahou je, aby se společnost zapojila do chytrých služeb souvisejících s přenosovými a distribučními sítěmi.

Rizikem podnikání v daných oborech je nyní nedostatek různých komponentů. ComAp se zatím drží a vyrábí o 30 procent více než loni, protože se mu povedlo zajistit si dodávky potřebných věcí nadlouho dopředu. Jenže zatímco dříve byly k dispozici zhruba do šesti týdnů, teď je třeba čekat i rok a půl.

Firma se také stále více zaměřuje na optimalizaci výroby energie. „Je náročné být aktivní, udržovat portfolio a zároveň investovat do nových věcí. Na druhou stranu právě schopnost se adaptovat dělá firmu úspěšnou,” dodává Matas.

Související