České firmy nemají dost vlastních špičkových produktů, proto nám okolní státy říkají, co pro ně máme vyrábět. Z tohoto stavu se ale musíme odpíchnout, myslí si majitel strojírenské firmy Wikov Martin Wichterle. Podle něj stát nemá podporovat budování dalších výrobních kapacit a zavádění robotů do továren, ale hlavně vývoj vlastních produktů v českých firmách. Bez toho se tuzemská ekonomika připravuje o hlavní část přidané hodnoty, která je nejvyšší na začátku procesu při vývoji výrobků a pak na druhé straně cyklu v marketingu a obchodu. "Třeba tužky od Koh-i-nooru přináší tomuto státu daleko více peněz, než kdyby tu byla například výroba iPhonu. Stejně nám firma, která jej vymyslela, bude dávat jen mzdu za výrobního dělníka," dodává Martin Wichterle.

Vnuk jednoho z nejznámějších českých vědců Otto Wichterleho se v jeho šlépějích nevydal. Místo toho v něm převládla byznysová část genetické výbavy a hned po revoluci začal podnikat. Nejdřív v geologii, kterou vystudoval, pak přešel do strojírenství. Vzkřísil starou rodinnou značku Wikov, jejíž základy položil v 19. století Wichterleho prapraděda. Vedle toho pak průmyslník vstoupil do skláren Bomma a Rückl. Loni se obrat jeho firem, které dodávají převodovky a ozubená kola do celého světa, vyšplhal na tři miliardy korun.

Podobně jako rodinnou značku chce Wichterle nyní postavit na nohy i celý český průmysl. Byl u založení Asociace českého průmyslového designu, které předsedá, je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a zasazuje se o změnu směřování současné české ekonomiky.

Váš dědeček si při své práci vědce často vystačil s málem. První stroj na výrobu kontaktních čoček vyrobil ze stavebnice Merkur. Souhlasíte s často zmiňovaným tvrzením, že Česko do vědy a výzkumu nedostatečně investuje?

Podobně jako v celé řadě oblastí není největší problém v množství peněz, ale v jejich alokaci a užití. Do vědy u nás neteče zrovna málo financí, ale největší rezervy jsou právě v tom, do čeho je dáváme a jak tyto toky kontrolujeme. Česká věda by měla mít větší procentuální zastoupení aplikovaného výzkumu. Po komunistickém režimu jsme převzali Akademii věd a vysoké školy, které byly extrémně zaměřené na základní výzkum. Aplikovaná sféra se soustředila ve výzkumných ústavech, které byly součástí státních firem. Ty ale po revoluci neměly peníze na to, aby aplikovaný výzkum dál financovaly. Proto se postupně objevila hluboká brázda mezi základním výzkumem a průmyslovou sférou.

Co s tím?

Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.