Český start-up učí hokejisty v NHL trénovat ve virtuální realitě. Nyní to umožní i víkendovým hráčům

Bohdan "Bob" Tetiva není výjimečný jen svým příjmením, které v Česku nosí pouze pár lidí, ale i ojedinělým oborem, v němž podniká. Někdejší vrcholový basketbalista a nadšenec do technologií rozjel před čtyřmi lety firmu Sense Arena, která umožňuje hokejistům trénovat bez ledu − ve virtuální realitě. Podle hokejových odborníků v tom zatím nemá ve světě konkurenci.

Na české poměry je Sense Arena unikátní i v tom, že jí 80 procent tržeb přitéká na účet ze Severní Ameriky. Klíčem ke vstupu na tamní trh bylo to, že se firmě podařilo prosadit se v kanadsko-americké hokejové lize NHL. "Nejdřív na nás koukali jako na mimozemšťany, protože vůbec nevěřili, že něco takového jako skutečný trénink ve virtuální realitě může existovat," říká s odstupem přibližně tří let Tetiva. Dnes tam jeho aplikaci používá kolem 80 tréninkových center a týmů a přes 3000 hráčů.

Nejdřív na nás koukali jako na mimozemšťany, vůbec nevěřili, že skutečný trénink ve virtuální realitě může existovat.

Příležitost vrátit se ke sportu

Bohdan Tetiva měl ke sportu blízko už odmalička. Jeho otec Jaroslav hrál basketbal a startoval dvakrát na olympijských hrách. Na košíkovou se zaměřil i Bohdan. Ve 23 letech sice s vrcholovým sportem skončil, přesto s ním zůstal v úzkém kontaktu. "Kolektivní sport je podle mě fantastická, hlavně charakterová výbava člověka do života. Mnohokrát se mi to potvrdilo v týmech. Se sportovci se obvykle pracuje skvěle," říká Tetiva.

Po studiích na Českém vysokém učení technickém začínal svou profesní dráhu v technologickém vydavatelství IDG a v telekomunikační firmě Eurotel. Před deseti lety ale z korporací zběhl a začal podnikat. Dal se dohromady se sjezdařem Ondřejem Bankem, který tehdy zakládal firmu Vagus. Ta prodává helmy, brýle a další lyžařské vybavení. "Byl jsem ale zapálený hlavně do moderních technologií a rozhodl jsem se postoupit dál," vzpomíná Tetiva. Se dvěma přáteli tak založil digitální kreativní studio Brainz, v němž měl na starosti vytváření mobilních aplikací, a přičichl také k virtuální realitě. Sledoval, jak rychle se tato technologie posouvá od ztvárnění ve sci-fi filmech k reálnému využití. "Uviděl jsem v tom příležitost, jak se vrátit ke sportu, ještě ke všemu sportu, který dělá můj syn," říká Tetiva.

Před čtyřmi lety tak investoval řádově jednotky milionů korun do rozjezdu Sense Areny a začal vyvíjet software, který umožní hokejistům trénovat mimo stadion. Díky brýlím pro virtuální realitu a senzorům na rukavicích či hokejce k tomu stačí prostor 4 x 4 metry.

Do firmy vstoupil hned v jejích začátcích i hokejový trenér a současný kouč české reprezentace Filip Pešán. A Tetiva začal navazovat kontakt i s dalšími hokejovými osobnostmi, se kterými se radil, jak virtuální trénink vyladit. K poradcům Sense Areny tak dnes patří například bývalý kapitán týmu New Jersey Devils Bryce Salvador, dvojnásobný držitel trofeje Stanley Cup Bill Ranford nebo český trenér a vědec z Fakulty tělesné výchovy a sportu Karlovy univerzity Tomáš Perič. Právě Perič měl podle Tetivy velký podíl na tom, že zakladatel Sense Areny mohl představit svou aplikaci šéfům severoamerického hokeje a dostat se tak k týmům NHL.

Podle Tetivy bylo nejsložitější přesvědčit hokejové profíky, že jim nenabízí videohru, ale novou variantu skutečného tréninku. To se nakonec podařilo i díky pilotnímu nasazení v hokejovém týmu Bílí Tygři Liberec a odborným studiím. Jednu z nich prováděl právě tým docenta Periče. Podle jeho slov se potvrdilo, že existuje přímý vztah mezi virtuálním tréninkem v Sense Areně a výsledky na ledě. A také že hráči, kteří jej podstoupili, se zlepšili více než kontrolní skupina, která trénovala obvyklými metodami.

Do Sense Areny to přitáhlo také investory. Před dvěma a půl lety do firmy vstoupila investiční skupina Miton, která na další rozvoj přinesla řádově stovky tisíc dolarů. Další peníze pak vložila společnost SFM Liberec, která patří pod stavební společnost Syner Group podnikatelů Petra Syrovátky a Jiřího Urbana.

Sense Arena má dnes celkem devět společníků a Tetiva si drží nejvyšší, 27procentní podíl. Celková investice do firmy podle něj do současnosti přesáhla dva miliony dolarů, tedy necelých 50 milionů korun. Jak říká Tetiva, Sense Arena se koncem loňského roku dostala poprvé do černých čísel, když za celý rok utržila jednotky milionů dolarů a zaznamenala meziroční nárůst téměř 200 procent.

Zakladatel firmy Bohdan Tetiva

Foto: Sense Arena

Vývoj urychlil covid

K nárůstu byznysu přispěla i pandemie koronaviru. Tetivova Sense Arena před ní prodávala jen jednu variantu virtuálního hokejového tréninku − pro hráče v poli. Ta je ale technologicky náročná, takže vyžaduje velice přesné a dražší vybavení. Tato verze stojí téměř deset tisíc dolarů, tedy asi 218 tisíc korun, plus se platí měsíční poplatek 400 dolarů. Pořizují si ji proto hlavně hokejové týmy a tréninková centra.

Po vypuknutí pandemie covidu se ale loni na jaře zavřela sportoviště a aktivity hokejových týmů se utlumily. To zbrzdilo i nástup firmy Boba Tetivy, který se proto zaměřil na dokončení vývoje virtuálního tréninku pro brankáře. Na tuto verzi aplikace stačí technicky méně dokonalé, a tedy i mnohem levnější vybavení. Brankářská sada díky tomu přijde na 700 dolarů, tedy kolem 15 tisíc korun, a měsíční poplatek za software ve výši 90 dolarů. "S touto cenovou úrovní se nám najednou otevřel i domácí trh," popisuje Tetiva.

Sense Areně se dosud podařilo prodat celkově přes tisíc licencí své aplikace a k jejím zákazníkům patří hokejové týmy jako Los Angeles Kings, Toronto Maple Leafs, HC Davos, HC Sparta Praha nebo HC Košice. Díky levnější, brankářské verzi, u níž nyní prodává 20 až 30 licencí týdně, se ale Tetivova firma stále více přesouvá ke koncovým zákazníkům. "Navíc brzy nabídneme i hráčskou verzi na mnohem levnější technologii," říká Tetiva.

Díky tomu nabídne i verzi aplikace pro hráče v poli za 700 dolarů, tedy asi čtrnáctkrát levněji než dosud. Počet hráčů v poli je zhruba desetkrát vyšší než počet brankařů, aplikace virtuálního hokejového tréninku tak bude dostupnější pro mnohem širší skupinu hráčů. Šéf Sense Areny si od toho slibuje další rychlý nárůst tržeb.

Virtuální realita se ve spor­tu naplno prosadí za pět let, kdy se diváci budou moci dívat na výkony hráčů jejich očima.

Konkurence Sense Areně zatím roste jen velmi pomalu. Docent Perič z FTVS zatím zaregistroval aplikace pro virtuální hokejový trénink jen na nižší, amatérské úrovni. Virtuální realita už se ale dostává do trénování v dalších sportech. Rozjíždí se zejména v baseballu a americkém i tradičním fotbalu, mezi průkopníky patří společnosti jako americké WIN Reality a Strivr nebo britská Rezzil. I Tetiva plánuje, že nezůstane jen u ledu a vstoupí do dalších sportů.

Perič odhaduje, že virtuální realita se ve sportu naplno prosadí přibližně za pět let, kdy se dokonce diváci budou v řadě sportovních odvětví dívat na výkony hráčů jejich očima.