Když se valí velká voda, je potřeba zakročit. Dotace z EU dlouhodobě podporují protipovodňové systémy a preventivní opatření

Co se týče vody na zemském povrchu, stáčí se během posledních let pozornost a diskuse zejména k extrémnímu suchu, problémům se zadržováním vláhy v krajině, klesající úrodnosti půdy a zanikajícím ekosystémům. Na druhou stranu, čas od času příroda udeří opačným směrem a sešle na řadu území druhý hydrologický extrém v podobě srážek, v jejichž důsledku přicházejí povodně. Ty dovedou napáchat rozsáhlé škody, připravit lidi o střechu nad hlavou a paralyzovat život v postižených místech.

Nejstarší významné povodně na území České republiky zaznamenal ve 12. století kronikář Kosmas. Od té doby jich na seznamu závažných rozsáhlých záplav přibylo dalších třiatřicet. Mnohým se vybaví především povodňové roky 1997, 2002 a 2013, kdy naše území postihly vydatné srážky hned v několika vlnách, způsobily řetězce hromadných kulminací vodních toků a vyžádaly si životy desítek lidí.

Zvládnout výkyvy počasí

Ne všude jsou záplavové eskapády tak dramatické a existují místa, kde se je lidé snaží brát s nadhledem. "Že se pravidelně vylévá Svratka, už jsme zvyklí," líčí Věra Reissausová, která vlastní jednu z chalup nad obcí Borovnice v chráněné oblasti Žďárské vrchy. "Jakmile trochu déle prší, řeka zaplaví příjezdovou cestu, louky se podmáčí a nahoru ani dolů nejde projet." Obyvatelům místních domků tak nezbývá než zvolit trochu adrenalinovější variantu cesty lesem.

Ani rok 2020 nebyl povodňové aktivity ušetřen − v průběhu června záplavy postihly většinu republiky, v říjnu potom zasáhly zejména Moravu a Slezsko. Některé toky jsou v důsledku dešťů rozvodněné dodnes. Právě na snižování rizika povodní a budování nových protipovodňových opatření se dlouhodobě soustřeďuje část Operačního programu Životní prostředí. Ten umožňuje čerpat finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského fondu soudržnosti na projekty v oblasti ochrany životního prostředí. V druhém programovém období 2014 až 2020 nabízí žadatelům celkem 2,75 miliardy eur.

Hlavním cílem dotací je zajistit lepší ochranu před výkyvy počasí a přispět k přesnějšímu předvídání povodní prostřednictvím modernizace povodňových plánů. To je označení pro organizační a technická opatření potřebná k odvrácení či zmírnění škod při povodních. Digitální plán je oproti dosavadním plánům propojený s varovnými systémy, jako jsou hladinoměrná čidla, srážkoměrné stanice a podobně. S jeho využitím lze flexibilněji reagovat na záplavové situace.

Vedle aplikace digitálních systémů se příspěvky Evropské unie v rámci protipovodňové prevence vztahují také na zprůtočnění koryt vodních toků, zlepšení přirozených rozlivů, hospodaření se srážkovými vodami v zastavěných plochách obcí, analýzu odtokových poměrů či budování a rozšíření varovných a výstražných systémů v rámci hlásné povodňové služby na státní, regionální a místní úrovni.

Město Varnsdorf vybudovalo výstražný systém v hodnotě přes 11 milionů korun.

Desítky realizovaných projektů

V současné době probíhají v rámci prioritní osy protipovodňových opatření dvě dotační výzvy, jež přijímají žádosti od obcí, krajů, státních podniků, neziskových organizací a dalších institucí. Výzva s pořadovým číslem 149 slibuje alokaci z prostředků EU ve výši 50 milionů korun, stejně jako souběžná výzva číslo 148, která cílí na stabilizování svahů ohrožujících zdraví. Do uplynulých výzev týkajících se protipovodňových opatření a aplikace nových systémů se v uplynulých letech zapojily už desítky obcí napříč celou Českou republikou. Úspěšné projekty byly realizovány například v Lomnici nad Popelkou, Želetavě, Varnsdorfu, Sadské, Opatově či Plavu.

"S povodněmi jsme se v minulých letech potýkali už několikrát," říká starostka jihočeského Plavu Oldřiška Ribolová. V obci před dvěma lety vznikl digitální povodňový plán napojený na celorepublikové systémy. Dále pak lokální výstražný systém pro získávání okamžitých informací zejména o přívalových srážkách a vzniklých náhlých povodňových situacích. Do třetice byl vybudován obecní bezdrátový rozhlas. "Systém už jsme měli možnost využít a osvědčil se, kladné ohlasy máme také od obyvatel Plavu," pokračuje starostka s tím, že dotační program obec sama v rámci zájmu o ochranu majetku a osob před povodněmi vyhledala.

Celkové způsobilé výdaje projektu činily bezmála 400 tisíc korun, EU přispěla dotací ve výši téměř 300 tisíc korun. Protipovodňový systém není zdaleka jediným dotačním projektem, který obec Plav realizovala − revitalizací v minulosti takto prošly například chodníky a kanalizace, v příštím roce se chystá další rozšíření protipovodňového systému.

Velká voda hrozí stále

Digitální povodňový plán za 2,5 milionu korun vznikl v roce 2018 také ve středočeském městě Sadská, Evrop­ská unie projekt podpořila dotací ve výši 1,8 milionu korun. "Ve městě však především v rámci projektu vznikl nový systém bezdrátového rozhlasu. Nacházíme se v povodňovém pásmu, reálně zasaženi záplavami jsme však byli naposledy před přibližně osmdesáti lety," popisuje starosta Sadské Milan Dokoupil s tím, že tenkrát povodeň kupodivu nepřišla od Labe, nýbrž od menší říčky Šembery, od níž podle jeho slov "velká voda" stále hrozí. Instalace preventivních opatření je tak žádoucí, ačkoliv systém ochrany proti povodním obec zatím nevyužila. "Bezdrátový rozhlas pochopitelně používáme pro běžná hlášení městského rozhlasu," pokračuje Dokoupil.

Zatím poslední úspěšnou realizaci má na kontě město Varnsdorf, které nechalo vybudovat lokální výstražný systém v celkové hodnotě přesahující 11 milionů korun.