Vznikne nová profese, kombinace zdravotníka a datového technologa. Léky budou vydávat roboti a lékárny budou koučovat péči o zdraví

Zatímco dříve se lidé zaměřovali hlavně na získání majetku a zážitků, nyní se více soustředí na kvalitní a zdravý život. Lékaři ale odcházejí, nůžky mezi počtem zdravotnických pracovníků a poptávkou po zdravotnických službách se tak rozevírají. Tento prostor bude potřeba vyplnit, myslí si Vladimír Finsterle, farmaceut a majitel firmy Pears Health Cyber, která provozuje e-shop Lékárna.cz. Ta letos díky koronavirové krizi a nárůstu on-line prodeje zdvojnásobí obrat, a překročí tak miliardu korun.

Finsterle předpovídá, že v budoucnu vznikne například nová profese, která bude kombinovat zdravotníka a datového technologa. Do diagnostiky nemocí začne významně promlouvat umělá inteligence a léky budou v lékárnách vydávat roboti. Lékárníci pak budou hlavně radit pacientům, jak překonat obtíže. Tímto směrem půjdou i internetové lékárny. „Jsou de facto dostupné nonstop. Mohou se tak posunout do oblasti e-poradenství a e-koučování,“ říká Finsterle.

Jak si představujete, že se v budoucnosti promění zdravotnický systém?

Zatímco v 90. letech naše společnost hodnotově směřovala k získání majetku a v další dekádě lidé toužili hlavně po zážitcích a adrenalinu, nyní se zaměřujeme na kvalitu života a zdraví. Více o sebe pečujeme, roste poptávka po prodloužení aktivního a zdravého života a k tomu také dochází. Na druhou stranu přibývá pacientů s chronickými, často civilizačními, onemocněními v produktivním věku. Všechny tyto tři trendy směřují k vyšší poptávce po zdravotnictví. Počty lékařů se ale snižují. Odcházejí, protože jsou vyhořelí, protože se na ně hrne byrokracie a samozřejmě jdou i do zahraničí. Nůžky mezi poptávkou po zdravotnictví a množstvím lékařů se tak rozevírají. A tady vzniká příležitost tento prostor vyplnit.

Čím?

To je klíčová otázka. Odpovědí jsou technologie, které ale nejsou samospásné. Do budoucna tu existuje určitá představa o využívání telemedicíny, tedy kontaktu s lékařem na dálku. Jde ale o to, do jaké míry budou technologie akceptovat lékaři a jak bude vypadat mezičlánek mezi pacientem a lékařem. Zdravotnictví by zkolabovalo, kdyby začalo bez těchto prostředníků zpracovávat data z telemedicíny, respektive z nositelných zařízení, která sledují zdravotní stav lidí. Vznikne proto nová profese, kombinace zdravotníka a datového technologa. Ten bude zpracovávat informace a vytvářet přesně definovaná upozornění na to, kdy je potřeba fyzicky provést zdravotnický zákrok a jaký.

Jakou roli bude hrát v novém systému zdravotnictví umělá inteligence?

V tom vidím budoucnost. Je to jedna z věcí, která by mohla nedostatek lékařů a zvýšený zájem lidí o zdraví do značné míry vyřešit. Umělá inteligence bude velmi dobře fungovat v diagnostice. Tu čeká globálně velká změna, přijde nabídka nových služeb, které s ní souvisejí. Například v Estonsku, které je technologicky velmi vyspělé, se odečítají rentgenové snímky z celého světa. Lékař odkudkoliv na světě udělá rentgenový snímek, pošle ho do Estonska, kde ho odečtou a pošlou zpátky jeho interpretaci pro případnou lokální vidimaci, tedy potvrzení. Výhodou medicíny v tomto směru je, že na rozdíl od jiných oborů se lékaři dokážou shodnout na standardizaci zdravotních parametrů. V diagnostice tak dokážou dobře komunikovat už dneska, což je velké plus.

Vladimír Finsterle, farmaceut a majitel firmy Pears Health Cyber, která provozuje e-shop Lékárna.cz

Foto: Honza Mudra

V tomto estonském centru čtou rentgeny automaticky digitální technologie?

Ne úplně, pořád jsou za tím lidé, kteří využívají umělou inteligenci. Jsou studie, které říkají, že chybovost je vyšší, když odečet provádí člověk, než když to dělá stroj. Speciálně u radiodiagnostiky, u mikrobiologie, u odečítání stěrů a dalších oblastí.

Jak do tohoto zdravotnického systému zapadnou lékárny?

V portfoliu produktů, které se v internetové lékárně prodávají posledních deset let, léky paradoxně tvoří jen menší část. Já to samozřejmě dokážu přesně spočítat jen u nás, ale vím, že i všeobecným trendem v lékárenství je prevence, prodej potravinových doplňků, vitaminů, ochranných krémů před opalováním, zdravých potravin apod. Je fakt, že hlavní vliv na zdraví člověka nemají léky, ale to, jak se stravuje, jakou má psychickou rovnováhu, jak podléhá stresu, jak dokážete najít rovnováhu mezi prací, rodinou a sebou. Je tu určitý signál, že si lidé uvědomují, že nejlepší lék je ten, který nemusíte užívat. Celý zdravotnický systém by měl směřovat tímto směrem – k prevenci. A lékárny by se měly stát místem poskytování služeb a individualizovaných informací, ne jen distributorem krabiček přes táru.

Výdej léků je ale hlavní činností lékáren. Změní to robotizace?

Dnešní lékárenství je založené na tom, že si člověk do lékárny přijde koupit nějaký volně prodejný lék nebo přijde s předpisem a za něj dostane krabičku. To je z mého pohledu přežitek. Dnes už to mohou de facto dělat automaty. Automatické lékárny existují v Německu, na Slovensku a i ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové mají robota, který pomáhá s výdejem léků. Přečte si recept, lékárník vyndá léky z automatu a předá je pacientovi s odpovídající informací.

Ale zákazník může chtít od lékárníka radu.

Přesně tak. A tady se dostáváme k tomu, jaká bude v budoucnu role lékárníka. První logická věc je kontrola interakcí jednotlivých léků. Informační systémy lékařů to už ale umí – při předepisování systém upozorní na to, že pacient by neměl brát určité léky pohromadě.

Ze zkušenosti mám pocit, že v praxi to tak příliš nefunguje.

Problém je hlavně v tom, že v elektronizaci lékařství zatím zůstáváme pozadu. Člověk má několik lékařů, kteří se o něj starají, a oni nevědí, kdo co jeho pacientovi předepsal v minulosti. To se ale začíná měnit. A pak je tu ještě další rozměr, totiž že si pacient kupuje volně prodejné léky, které také samozřejmě mohou vstupovat do interakcí. A tam pak hraje důležitou roli lékárník. Nejde přitom jen o interakce, ale i o vedlejší účinky nebo adherenci, což znamená, jestli pacient bere léky tak, jak má. Adherence je velký problém.

Jak pacienti obvykle dodržují dávkování léků?

Odhady říkají, že po třech měsících spadne počet lidí, kteří dodržují pravidla, na polovinu, a po šesti měsících na čtvrtinu. To je velký problém hlavně v oblasti léků na předpis. Tady já vidím velké možnosti internetových lékáren, které jsou de facto dostupné nonstop. Mohou se tak posunout do oblasti e-poradenství a e-koučování. Já prosazuji telefarmacii a rozvoj e-lékáren ve smyslu odborných poraden, kdy reální lékárníci komunikují s pacienty na dálku.

Naše dvacetiletá zkušenost říká, že když s pacientem komunikujete po chatu, přes videohovor nebo e-mailem, má více času si všechno rozmyslet. Také je to tak pro něj příjemnější, protože zdraví je intimní záležitost. Když na vás v lékárně vychrlí dotaz, co berete, za vámi čeká dalších pět lidí, je to často velice nepříjemné a člověk si na všechno hned nevzpomene.

Jak se letos vyvíjí váš obrat ve srovnání s minulým rokem?

V lednu a v únoru jsme rostli asi o 30 až 40 procent, v polovině roku jsme byli díky nárůstu během koronavirové krize v Česku na kumulativním zvýšení asi 52 procent v Česku a na Slovensku 70 procent. Teď dochází k dalšímu navýšení prodeje, některé dny se až ztrojnásobí. Počty zásilek se pohybují měsíčně zhruba na počtu 60 až 70 tisíc, během hlavní sezony v listopadu a prosinci očekáváme hranici 100 tisíc objednávek za měsíc. Celkově bychom mohli letos až zdvojnásobit obrat oproti minulému roku a dostat se přibližně na 1,1 miliardy korun.

Vladimír Finsterle, farmaceut a majitel firmy Pears Health Cyber, která provozuje e-shop Lékárna.cz

Foto: Honza Mudra

Jaký podíl na aktivitách skupiny má on-line lékárna?

Na obratu má podíl 90 procent.

On-line lékárny nemohou prodávat léky na předpis. Máte představu, o kolik by se zvýšil váš obrat, kdyby to šlo?

V České republice připadá z celkového prodeje léků jedna sedmina na ty volně dostupné a zbytek jsou léky na předpis. Jestliže Lékarna.cz bude mít letos obrat něco přes jednu miliardu korun, dostali bychom se zhruba na 3,5 miliardy. Určitou roli v tom hraje konzervativnost trhu a sociální role kamenné lékárny.

V Česku funguje elektronický recept. Není možné si dnes objednat kurýra, kterému pacient prostě e-recept přepošle?

To je mimo zákon. Můžete si říct rodinnému příslušníkovi, ale kurýrní služba je zpoplatněná, a lékárník by pak neměl léky vydat. Jako internetová lékárna jsme připraveni jednat o standardech doručování léků na předpis a ty pak garantovat, ale stát jako by trendy a potřeby obyčejných lidí nechtěl vidět, reakce je velice vlažná.

Založili jste kvůli tomu asociaci on-line lékáren. Jak probíhají jednání se státem o možnosti prodávat přes internet léky na předpis?

Jednáme kontinuálně. Doufám, že až opadne druhá vlna koronaviru, politici si řeknou, že by se to mohlo v některých bezpečných případech povolit, například pro prodej léků pro chronicky nemocné pacienty. Máme pro to připravené pilotní projekty, komunikujeme se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, chceme komunikovat i s vládou, nicméně ministerstvo zdravotnictví řeší teď důležitější věci. On-line prodej léků už je povolený třeba ve Velké Británii, Německu, Holandsku nebo ve Skandinávii. Naše výhoda je e-recept, což je v Evropě unikum.

Jak funguje on-line prodej léků na předpis v Německu? Jsou pro to nějaká omezení?

Nejsou, je to naprosto liberální trh. On-line se mohou prodávat i opioidy nebo teplotně nestabilní léky. Jediné omezení je, že to musí provádět lékárna, která splňuje parametry dané německým státním ústavem pro kontrolu léčiv. Teprve nyní ale zavádějí e-recept, takže on-line prodej tam zatím fungoval tak, že zákazník musel poslat recept do internetové lékárny poštou.

Jaká je konkurence mezi on-line lékárnami v Česku?

Podle mých informací je tu 123 subjektů, které mají licenci provozovat on-line lékárnu. 80 procent trhu ale tvoří čtyři – Lékárna.cz, Pilulka.cz, Benu a Dr.Max. My jsme ale jediný, kdo působí pouze on-line.

Prodáváte i na Slovensku. Jak se liší slovenský trh od toho českého?

Slovenský trh poslední rok rychle akceleroval. Na Slovensku žije zhruba polovina populace ve srovnání s Českem, ale dělali jsme tam jen kolem pětiny až čtvrtiny obratu. Poslední měsíce je to ale opravdu až ta polovina. I proto tam uvažujeme o vytvoření pobočky a skladu.

Do čeho chcete nyní investovat?

Klíčové pro nás je teď Slovensko, ale koronakrize také otevřela otázku dostupnosti pracovní síly. Proto se zabýváme otázkou automatizace našeho skladu v Chrudimi, ze kterého doručujeme i na Slovensko. Náš problém je, že robot musí být schopný přesouvat jak malé krabičky s léky, tak třeba pytlík s bezlepkovou moukou. Máme 30 tisíc různých položek, takže robotizace nebude úplně jednoduchá. U krabiček léků to není problém, ale to ostatní už je složitější. Když se nám povede automatizaci v Chrudimi vyřešit dobře, sklad na Slovensku otevírat nebudeme.