Začínal s hrou na klarinet. Protože chtěl Petr Šmíd postupně vyzkoušet i jiný nástroj, který má podobný nátisk i prstoklad, jeho volbou se stal saxofon. "Energický zvuk saxofonu se mi líbí, hodí se do rockových skladeb, proto jsem na něj přešel," vysvětluje majitel a zakladatel technologické společnosti Pekat Vision, jež vyvíjí systém rozeznávající anomálie a defekty na materiálech v průmyslové výrobě.

Jak Petr Šmíd sám říká, ve volném čase rád vymění informatiku, která je jeho profesí a každodenním chlebem, za jinou zábavnou činnost. Přesně takovou funkci hra na saxofon plní a přináší mu příležitost odpočinout si i stanout na poněkud neobvyklém místě pro hru − podnikatel totiž nevystupuje večer v divadlech ani jazzových klubech, nýbrž míří s nástrojem do kostela. Zde hraje se skautskou kapelou při mších.

"Je to amatérská kapela a moje hraní v ní začalo spíš z legrace. Pan farář během mše ohlásil, že stávající kapela hledá nové hráče − a jako vtip přidal, že například hráče na saxofon. Jenže já se doopravdy přihlásil," vzpomíná, jak nakonec opravdu nazkoušeli několik skladeb. "Se skauty se mi hraje dobře. Všichni jsme na podobné hráčské úrovni a hrajeme jednoduché věci, takže nám to jde," pokračuje spokojeně.

Majitel a zakladatel technologické společnosti Pekat Vision Petr Šmíd
Majitel a zakladatel technologické společnosti Pekat Vision Petr Šmíd
Foto: Tomáš Škoda

První vystoupení jeho skautské kapely proběhlo během Noci kostelů, kdy se dveře chrámů otevírají veřejnosti. Tato myšlenka vznikla v roce 2005 ve Vídni, kde se akce od té doby odehrává pod názvem Lange Nacht der Kirchen. Odtud se ostatně rozšířila do dalších evropských zemí včetně České republiky. "Byli jsme tenkrát velmi zvědaví na reakce lidí − přece jen, saxofon je velmi atypický nástroj pro hru v kostele. Jeho zvuk je výrazný a v kostele se hodně nese. Ale reakce byly velmi pozitivní, řekl bych až nadšené. A tak jsme v této sestavě už zůstali a začali hrát pravidelně."

Podle Petra Šmída je prostředí kostela pro hru na nástroj nezaměnitelné. Protože je sám věřící, s rodinou do kostela pravidelně chodí a hudbu při mši vnímá jako něco, co dokáže duchovní prožitek umocnit. "Pocitově prohlubuje i určité části mše, jako je například přijímání. Moc mě těší, že nyní mohu takové prožitky spoluvytvářet pro druhé," říká muž, kterého zároveň fascinuje, když někdo hraje na saxofon opravdu dobře. "Kamarádi mají vynikající kapely a můj děda hrál na bicí v bandu Karla Krautgartnera. To opravdu obdivuji," poukazuje na jméno československého skladatele, dirigenta a především saxofonové legendy 20. století.

Ačkoliv saxofon, informatika a technologie spolu na první pohled příliš nesouvisí, vyzkoušel prý Petr Šmíd využít neuronové sítě na automatické skládání hudby. "Výsledky jsou opravdu zajímavé, síť se dokáže naučit určitý styl hudby a posléze jej sama komponovat. Ale na člověka mít ještě dlouho nebude," usmívá se.

Související