Farma, kde technologie kontrolují i přežvykování

Na okraji vesničky Katov severozápadně od Brna stojí bílá hala obklopená několika traktory. Vnitřní zdi lemují prostorné kotce, jež obývají býci ve stáří od dvou do čtyřiadvaceti měsíců. Pro jihomoravský venkov nikterak zvláštní jev, traktory tu brázdí úzké silnice dennodenně a zemědělci se tento kraj jen hemží.

Hospodář Libor Urbánek tu vloni na podzim za 20 milionů korun postavil na první pohled stáj jako každou jinou. Když se však člověk podívá zblízka, spatří moderní kamerový systém, robotický přihrnovač krmiva a kolem krků šedesáti nejmladších telat také modro-černé obojky monitorující životní funkce a některé aktivity − podobně, jako to u lidí dělají chytré náramky a hodinky. Urbánek je tak jedním z pokrokových zemědělců provozujících takzvaný smart farming − trend, který spočívá ve využití chytrých technologií v zemědělství. Cílem systému je především vylepšení ekonomiky chovu.

Minimalizovat riziko onemocnění

"Až přivezeme nové býčky, těm nejstarším obojky sundáme a nasadíme je nejmladším, abychom je mohli monitorovat. U velkých býků už totiž tak nehrozí průjmová a respirační onemocnění, na která jsou právě malá telata nejvíc náchylná," vysvětluje Libor Urbánek opřený o vrata kotce, zatímco mu jedno z mláďat olizuje nohu.

Díky chytrému obojku farmář okamžitě pozná zhoršený zdravotní stav zvířete.

Na jeho farmě se aktuálně nachází okolo tří set býků, které Urbánek chová na maso. Před vybudováním nových provozů využíval starý kravín v sousedním Křižínkově. "Všechna zvířata nakupujeme a dovážíme. Nemáme ani jednu krávu, takže telata se na farmě nerodí. Byť jsme se snažili vybudovat hezké a komfortní prostředí, každý převoz a cizí lidé jsou pro zvíře stres. A právě ve stresu jsou zvířata náchylná k nákaze," popisuje hospodář rizikové momenty.

Býky nakupuje z různých chovů a v každém z nich se přirozeně vyskytují viry a bakterie, které si zvířata pod jednou střechou následně předávají mezi sebou. Aby riziko onemocnění a komplikací minimalizoval, rozhodl se před dvěma lety zapojit do projektu Agronomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity.

Na farmě zavedl systém chytrých obojků, které monitorují životní funkce, pohybovou aktivitu a především přežvykování, které je při chovu na maso stěžejní. "Důležitý je pro mě denní váhový přírůstek, který se odvíjí podle toho, jak zvíře přijímá potravu."

Robotický podavač býky krmí každou hodinu.

Foto: Tomáš Škoda

Přežvykování šedesáti nejmladších telat znázorňuje graf, jejž Urbánek pozoruje na obrazovce počítače v přilehlém velínu. U jedinců, kterým chutná, je křivka vyrovnaná. V momentě, kdy se ale křivka propadne, je něco v nepořádku. Jak totiž Libor Urbánek podotýká, první příznak nemoci je ztráta chuti k jídlu. A to neplatí jen u dobytka.

Graf hovoří za vše

"Díky chytrému systému dokážeme diagnostikovat zhoršený zdravotní stav v prvopočátcích. Můžeme tak rychle a individuálně zasáhnout, podat potřebné medikamenty nebo vitaminy a předejít rozvoji nemoci, či dokonce ztrátě zvířete," pokračuje farmář, který současně obhospodařuje také 160 hektarů polí, kde pěstuje vojtěšku, kukuřici, trávu a obiloviny. Ty jednak prodává, jednak je používá při výrobě krmných směsí pro býky. "Příbytek na váze je pro mě ukazatelem užitkovosti. Tím vydělávám peníze." Díky obojkům Urbánek dosahuje právě i vyšších přírůstků, které činí i dva kilogramy denně − daří se předcházet vážnějšímu průběhu onemocnění, a tak si telata zpravidla nenesou trvalé poškození trávicího traktu do dospělosti.

Systém chytrých obojků Urbánek využívá téměř dva roky, během kterých v jeho stájích došlo ke snížení ztráty telat z původních pěti procent na dvě procenta. Finanční rozdíl v hodnotě zvířat odhaduje na 50 tisíc za rok, náklady na medikamenty a léčbu jsou nižší zhruba o 100 tisíc. Roční úspora tak činí přibližně 150 tisíc korun. K tomu ještě lze připočítat částku okolo 350 tisíc korun, kterou vygenerují vyšší váhové přírůstky zvířat.

Počítač je to první, co farmář ráno po příchodu do kravína zapíná. Zkontroluje všech šedesát grafů, a pokud vidí možný problém, zapíše si číslo a vyrazí přímo ke konkrétnímu teleti. Před zavedením systému musel denně desítky minut pozorovat chování býků vlastníma očima. "Je to úspora nejen peněz, ale také času," pokračuje Urbánek, který se o farmu stará pouze s manželkou a během prázdnin jim pomáhají děti.

Čtvrtá éra zemědělství

Obojky a s nimi spojené technologie testuje katovská farma ve spolupráci s brněnskou univerzitou, jejíž studenti využívají výsledky testování ve výzkumech, studiích a diplomových pracích. Systém obojků dodala univerzita. Podle proděkana Agronomické fakulty Daniela Falty se cena jednoho obojku v závislosti na jeho funkcích pohybuje od jednoho do čtyř tisíc korun.

"Naše zemědělství se od roku 1990 podstatně změnilo a mění se neustále. Jsme teď součástí nové průmyslové revoluce, která je označována jako čtvrtá, proto se můžeme setkat s pojmem Zemědělství 4.0," vysvětluje Falta. Díky zmíněnému pokroku zejména v oblasti informačních technologií se jakási automatizace, digitalizace či robotizace nevyhnula ani oblasti související se zemědělstvím. "Konkrétně u smart obojků u skotu jsou průkopníky země jako Izrael a Nizozemsko, odkud i většina těchto technologií pochází," pokračuje Falta. Vedle zvýšení efektivity, optimalizace nákladů a ochrany životního prostředí se motivací pro využívání těchto systémů často stává i nedostatek pracovních sil v zemědělství, který současnou "agrární revoluci" v podstatě inicioval.

Moderní technologie se v chovech prosazují čím dál více. "Chovatelé jsou pokrokoví, a pokud jim technologie umožní dosahovat lepších výsledků a její pořízení je ze střednědobého horizontu rentabilní, sahají po nich ve stále větší míře," potvrzuje Kamil Malát, ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu. Odhaduje, že dnes už má například většina chovatelů masného skotu svá zimoviště opatřena kamerami napojenými na internet, sleduje dění v počítači či na mobilu a v případě potřeby může adekvátně a hlavně včas zasáhnout třeba do probíhajícího porodu.

Počítač je to první, co farmář ráno po příchodu do kravína zapíná.

Foto: Tomáš Škoda

Odhalit agresora

Hodiny ukazují přesně poledne a robotický přihrávač potravy se dává do pohybu − na cestu kolem kotců s býky od nejmladších po nejstarší a nejmohutnější se vydává v každou celou hodinu a krmivo rovná do úhledného pruhu. Pak se zase sám zaparkuje na místo. V rámci smart farmingu se v některých kotcích měří rovněž spotřeba vody a kamery pod střechou kravína zase pozorují chování zvířat v kolektivu. Právě díky kamerám Urbánek snadno identifikuje agresory, kteří dokážou slabší jedince ubít k smrti. "Zvenku si je klidně pohlaďte, z téhle strany zábradlí vypadají mírumilovně. Ale do výběhu bych k nim nevlezl, protlačili by mě skrz trubky," vysvětluje farmář, že býk a kráva jsou povahově úplně rozdílná zvířata.

Před pětatřiceti lety můj otec prodal býka za roční plat, já prodávám za měsíční. Proto jich máme tři sta.

Musíme jít s dobou

Chovu skotu se Urbánek věnuje od roku 1991, hospodařit začínal s dojnými kravami. "Tehdy jsem prodával litr mléka za 5,80 koruny. Jenže v roce 2009 přišla první mléčná krize a cena klesla na 4,40. Přitom náklady na výrobu byly okolo šesti korun," vzpomíná. I když se krizi farma snažila překonat téměř dva roky, nakonec to Urbánek vzdal, krávy rozprodal a dojný kravín přebudoval na stáje pro masné býky.

"Není to o tom, že bych mléko nechtěl dělat. Pro rodinu by to však byla velká oběť. Oběť musí být vykoupena penězi a ve chvíli, kdy není, je potřeba utéct," pokračuje s tím, že v životě takřka nebyl na dovolené. "Manželka a děti občas prskají, tak jedou sami. Já rekreaci nepotřebuji, žiji ve svém snu," rozhlédne se spokojeně kolem a dodává, že jeho cílem bylo od začátku vybudovat farmu velkou natolik, aby uživila obě jeho děti, pokud se rozhodnou jít stejným směrem. To je však v dnešní době možné pouze s početným stádem. "Před pětatřiceti lety můj otec prodal býka za roční plat, já ho prodávám za měsíční. Proto jich máme tři sta, ne jen několik desítek."

K zemědělství měl Urbánek blízko vždycky − ačkoliv jeho rodina o statek za minulého režimu přišla, v hospodářství působila i nadále. Urbánek vystudoval střední zemědělskou školu a po revoluci se pustil do vlastního podnikání. "Dělám to, co jsem vždycky chtěl. Jen jsem si tehdy myslel, že budu svobodný zemědělec, bohužel jsem vazal státu. Kdybych nedělal to, co stát chce a podporuje, nedostal bych dotace, které rozhodují o bytí a nebytí."

Za loňský rok jeho farma utržila okolo šesti milionů, z toho přes milion činily právě přímé dotace. Reálný zisk je podle Urbánka půl milionu. "Kdybych dotace nevzal, jsem bez práce a obživy," shrnuje s tím, že ideální výkupní cena živé váhy býka činí 60 korun za kilo. Průměrně se však pohybuje kolem 47 korun a během koronakrize spadla dokonce ke čtyřiceti.