Pandemie urychlí přesun moci a bohatství

Nastupující ekonomická krize způsobená koronavirovou epidemií urychlí trendy, které povedou k proměně světa, jak ho nyní známe. Ať půjde o ekonomiku, politické uspořádání či mocenské poměry. Všechny tyto posuny jsou ovšem už dávno nastartovány, jak ukazuje tři roky stará analýza nadnárodní poradenské společnosti PwC. Ta do roku 2050 předpokládá zásadní proměny ekonomické síly jednotlivých zemí − další vzestup Číny a Indie, až třetí pozici USA a předstižení Japonska či Německa nejen Ruskem, ale i lidnatými rozvojovými zeměmi, jako jsou Indonésie nebo Brazílie.

Na tom se nic podstatného nemění, jen to může jít o dost rychleji, protože vyspělý a zhýčkaný západní svět je vůči současným problémům méně odolný než chudší a drsnější regiony v Asii, Africe a Latinské Americe, které hospodářská zaostalost nutí po léta s epidemiemi žít. Ať jde o malárii, choleru, AIDS nebo třeba spalničky či tuberkulózu. Rozvojový svět má navíc ještě jednu výhodu − je totiž výrazně mladší. Průměrný věk je například v Nigérii 19 let, zatímco v Česku přes 42 let. A na starší může koronavirus snadněji zaútočit.

Řečí čísel to v jarním výhledu říká Mezinárodní měnový fond (MMF). Vyspělé země jako celek podle něj letos spadnou o 6,1 procenta HDP, avšak rozvíjející se státy jen o procento, protože v Číně i Indii se navzdory nákaze očekává růst. Výrazně menší pokles než v USA a Evropě má nastat rovněž v arabském světě nebo subsaharské Africe.

Podle analytika České spořitelny Petra Zahradníka by si mohla pomoci také postkomunistická středovýchodní Evropa v čele s Českem. Všechny tyto prognózy jsou ovšem založeny na optimistickém předpokladu, že se svět a ekonomika s koronavirem do poloviny letošního léta vypořádají a že se epidemie ve větším rozsahu už nevrátí.

Rychlá proměna v rozložení sil v mezinárodním měřítku nebude ničím novým: podobný efekt měla už poslední "normální" hospodářská krize v roce 2008. Už ta podlomila privilegované postavení Západu a uvolnila cestu vzhůru Číně, která se o šest let později stala, měřeno paritou kupní síly, největší ekonomikou světa. A začala se měnit z montovny na technologicky vyspělou zemi. Už jen opožděnou reakcí byl nástup izolacionistické politiky v USA za prezidenta Donalda Trumpa.

Už poslední finanční krize z roku 2008 podlomila privilegované postavení Západu a uvolnila Číně cestu vzhůru.

Současný skok může být ještě citelnější, protože právě podle MMF ekonomika nyní směřuje k nejhlubší recesi od dob velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Podle politologa z Harvardovy univerzity Stephena Walta koronavirus urychlí dlouhodobý přesun moci ze Západu na Východ. A Richard Haass, bývalý poradce amerického ministra zahraničí Colina Powella, dodává, že bezprostředně poškodí také vztahy mezi USA a Čínou a k tomu oslabí evropskou integraci.

Strach z Číny

Ačkoliv se epidemie rozšířila z Číny, může se paradoxně stát, že na tom Peking nakonec vydělá. Na počátku se zdálo, že jeho vzestup končí a americký konzervativní komentátor Victor Hanson tvrdil, že špatné chování Číny − tedy prvotní zatajování vážnosti situace − ji oslabí, zatímco USA posílí. Další vzestup Číny sice bude doprovázet mnoho nejistot, nicméně ekonomické prognózy zatím naznačují něco jiného, než co tvrdí Hanson. Zatímco hospodářský výkon USA může na čas stagnovat, Čína zřejmě situaci ustojí o něco lépe. MMF jí pro letošek předpovídá jednoprocentní růst a skeptičtější odhad českého ministerstva financí, vycházející ze shrnutí prognóz více zahraničních institucí, hovoří o "záporné nule". A jestliže se mají v roce 2021 západní země vrátit k růstu ve výši mezi dvěma a pěti procenty, v případě Číny se počítá s růstem devítiprocentním. Pokud jde o samotné USA, jim MMF pro letošek předpovídá šestiprocentní pokles a pro příští rok růst 4,4 procenta.

Infografika: Pandemie urychlí přesun moci a bohatství

Zvětšit přes celé okno

Situaci obou supervelmocí lze měřit i tím, kolik ztratí: v porovnání s loňskem čínský růst klesne o 4,9 procentního bodu, americký o 8,2 procentního bodu.

Bez ohledu na hru čísel nabývají obavy z čínského nástupu hmatatelné podoby. Britské tajné služby MI5 a MI6 své vládě radí vůči asijské velmoci přitvrdit a chránit před ní strategická odvětví. V Německu ze stejných důvodů schválili zpřísnění pravidel při přebírání tamních strategických firem, pokud tak činí společnosti se sídlem mimo EU. List The Economist dodává, že doba, kdy se čínští představitelé vyhýbali konfrontaci, hlavně s USA, je pryč. A že Peking začíná být ochoten riskovat otevřený střet.

Americký politolog Stephen Walt proto hovoří o světě, který bude méně otevřený, méně prosperující a méně svobodný. "Nemuselo to tak být, ale virus, špatné plánování a nekompetentní vedení, to vše přináší znepokojivou budoucnost," uvedl pro časopis Foreign Policy.

Americký otazník

Americká ekonomika má totiž vinou koronavirové epidemie ohromné potíže. Podle právě zveřejněné studie akademických ekonomů Alexandera Bicka a Adama Blandina tam nezaměstnanost od počátku roku narostla ze 4,5 na 20,2 procenta, což znamená, že bez práce je v USA 24 milionů lidí. Černé scénáře, například i prognóza Fedu, tedy americké centrální banky, předpovídají, že nezaměstnanost může vystřelit až na 32 procent. Přičemž za velké hospodářské krize po roce 1929 zůstala bez práce "jen" čtvrtina Američanů.

V USA za poslední měsíc přišlo o práci 21 milionů lidí. Nezaměstnanost může dosáhnout až 20 procent.

To spolu s dalšími dopady pandemie podvazuje americkou akceschopnost jako garanta současného mezinárodního uspořádání. Bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger přitom na stránkách listu Wall Street Journal připomíná, že USA mají i dnes povinnost věnovat se celosvětově třem oblastem a navázat při tom na Marshallův plán nebo Manhattan Project.

Jednak jde o globální posílení odolnosti proti infekčním nemocem, což není možné bez vyvinutí nové technologie ke kontrole infekčních nemocí a očkování. Důležitý je i americký příspěvek k léčbě světové ekonomiky a třetí věcí je ochrana liberálního pořádku.

Americká politika v době koronavirové krize je těmto požadavkům vzdálená, na druhou stranu Trump a jeho republikánský kabinet přistoupili k velkorysým opatřením − na fiskální podporu domácí ekonomiky uvolnili částku, která odpovídá 22 procentům amerického HDP (v Česku jde o dvě procenta domácího HDP).

Infografika: Pandemie urychlí přesun moci a bohatství

Zvětšit přes celé okno

Enormní rozsah této podpory − ačkoliv tato opatření jdou proti logice volného trhu − umožňuje spekulovat, že americká ekonomika nakonec tolik neutrpí, zejména ve srovnání se starým kontinentem. "Dovedu si představit, že v USA nakonec posílí tamní průmysl. I z krize po roce 2008 Spojené státy vyšly lépe než Evropa," soudí například Petr Zahradník.

Americkou cestou se už vydalo Japonsko. Jeho vláda počítá se stimulem v rozsahu 990 miliard dolarů, což se rovná 20 procentům tamního hospodářského výkonu.

Nijak dobře na tom není tradiční americký rival, Rusko. Tamní ministr financí Anton Siluanov musel prohlásit, že pandemie koronaviru ukončila "tučné roky". Ruští ekonomové předpovídají dvouletou recesi prohloubenou snížením cen ropy.

Rozdělená Evropa

Ještě před dvěma měsíci se v Evropě prorokoval jednoprocentní růst, nyní se očekává více než pětiprocentní pokles. Nejdramatičtější má být v epidemií těžce postižené Itálii, kde může HDP podle MMF spadnout o devět procent.

V následujícím roce, pokud nákaza přes léto odezní, má i v Evropě přijít růst podpořený různými formami rozdávání peněz státem a bruselskými institucemi. Ovšem ani tak není optimismus namístě. V Česku má podle domácích odhadů 5,5procentní propad vystřídat tříprocentní vzestup. Pokud se HDP počítá ve stálých cenách, podle resortu financí překoná české hospodářství úroveň loňského roku až v roce 2023. Budou tedy ztraceny tři roky a v ostatních evropských zemích to nebude jiné.

Analýza České spořitelny přitom pracuje s variantou, že oživení nenastane po třech měsících, ale až později na podzim. V tom případě by se domácí ekonomika propadla o 10 procent a v příštím roce narostla o pouhé 0,4 procenta.

Vlády budou více intervenovat a budou se snažit mít domácí strategická odvětví pod svojí kontrolou.

Hospodářské dopady koronavirové krize mohou v Evropě navíc zvýraznit nové dělicí linie. Evropská unie se podle ekonoma Petra Zahradníka dlouho dělila na východ a západ, nyní ale bude určující spíše vztah sever−jih. Postkomunistické státy středovýchodní Evropy si zatím vedou poměrně slušně. Jejich fiskální pozice je dobrá a tím i šance, že hospodářský restart bude v jejich případě daleko dynamičtější.

"Takže nelze vyloučit, že v roce 2025 v nějakém žebříčku ekonomické vyspělosti budou Itálie, Španělsko a možná také Francie až za nejvýkonnějšími zeměmi našeho regionu. Tedy za Českem, Estonskem, Slovinskem a Slovenskem. A za nějakých 10 let i za Polskem," řekl Zahradník týdeníku Ekonom.

Vysvětlením tohoto posunu je také skutečnost, že jihoevropské státy jsou už dlouho silně zadlužené, například v Itálii se očekává vzestup státního dluhu na 160 až 180 procent HDP. A že v jejich ekonomikách hraje velkou roli turistický ruch, který se oživí jen pomalu.