Epidemie nového typu koronaviru s sebou kromě jiného přinesla i velkou právní nejistotu. Abychom firmám, podnikatelům a zaměstnancům usnadnili orientaci v labyrintu paragrafů, spustili jsme minulý týden na sociálních sítích časopisu Ekonom ve spolupráci s renomovanými právními kancelářemi sérii webinářů. V jejich rámci se budou právníci vyjadřovat k jednotlivým právním aspektům koronavirové epidemie a rovněž budou odpovídat na vaše dotazy, které můžete psát předem na webu iHNed.cz, případně klást v průběhu webináře na sociálních sítích týdeníku Ekonom.
Vztahy s obchodními partnery v době koronaviru
Odpovídá Jana Sedláková, zakladatelka advokátní kanceláře SEDLAKOVA Legal
Dobrý den, jsme firma s. r. o. a pracujeme v ní jen my, manželé, jiné zaměstnance nemáme. Vyrábíme a dovážíme jídla. Teď jsme přerušili výrobu a dodávku. Nejsme zaměstnanci, ale jednatelé. Jak to bude s námi, když jsme přerušili výrobu? Máme nárok na peněžní pomoc od státu? A jak o ni požádat?
V současné době jsou přijímána zejména opatření směřující k ochraně vztahu zaměstnance a zaměstnavatele (například program Antivirus). Jako peněžní pomoc společnostem v současné chvíli nabízí stát program s názvem COVID II. Tento program dává společnostem možnost získat půjčky s ročním odkladem začínající na 10 tisících korun a končící na 15 milionech korun. Bude se jednat o půjčky u komerčních bank. Záruky za půjčku (jejíž minimální hranice bude stanovena na 10 tisíc korun) poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka, která zároveň bude půjčovat peníze na úhradu úroku u komerčních bank, a to až do výše jednoho milionu korun. Zaručovaný komerční úvěr bude možné využít výhradně na úhradu provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál, zásoby apod.
Jinými slovy, společnost si bude moci vzít půjčku u komerční banky, záruku za úvěr až do výše 80 procent úvěru převezme Českomoravská záruční a rozvojová banka, která zároveň poskytne finanční prostředky na úhradu úroků z půjčky.
Jsme malá s. r. o. (tři zaměstnanci) a zabýváme se školením u zákazníků i v našich prostorách a také kontrolami a revizemi protipožárních zařízení u zákazníků. V současné době nám v podstatě zmizelo 80 procent příjmů, protože firmy pracují na home officu nebo zakazují návštěvy a shromažďování osob. Nikam nás nepustí. Máme šanci na nějakou náhradu mezd zaměstnanců a dalších fixních nákladů?
Pokud nemáte odbyt pro své služby, dochází u vás k takzvané částečné nezaměstnanosti podle ust. § 209 zákoníku práce. Jelikož předpokládáme, že s ohledem na počet zaměstnanců nemáte odborovou organizaci, můžete vnitřním předpisem snížit mzdy zaměstnancům na 60 procent. V souladu s programem Antivirus, konkrétně s bodem E, pak na tyto snížené mzdy bude stát přispívat z 50 procent. Pokud jde o další fixní náklady, jako je například nájem, někteří pronajímatelé ho v současné situaci odpouští (především města), nicméně jednotně tato otázka řešena není.
Ubytováváme zahraniční studenty, řada z nich odjíždí domů. V důsledku nemůžeme majiteli platit nájem za ubytovací zařízení. Je to legitimní důvod požadovat slevu na nájmu, nebo můžeme odstoupit od smlouvy, protože se na to uplatní vyšší moc nebo významně zhoršené/změněné podmínky v místě?
V současné situaci (k 30. březnu 2020) je bohužel vše omezeno na to, co máte sjednané ve smlouvě. Ze zákona vám neplyne právo na slevu z nájmu, zároveň není splněna ani žádná ze zákonných podmínek pro odstoupení od smlouvy. Je totiž potřeba konstatovat, že pronajímatel se nedopouští porušení smlouvy a není to pronajímatel, kdo by vám znemožnil poskytování ubytovacích služeb. Na základě dotazu pak není ani zřejmé, zda nepatříte mezi ubytovací služby, které jsou ze zákazu jejich poskytování vyjmuty, protože jde například o školské ubytovací zařízení (s ohledem na dotaz ohledně ubytování studentů). Podle současného rozhodnutí vlády lze ubytovat též osoby za účelem výkonu zaměstnání či podnikatelské činnosti.
Povinnosti a práva firem i zaměstnanců v době karantény
Odpovídal Jakub Málek, partner v PEYTON legal advokátní kanceláři
Stát bude refundovat zaměstnavateli jen polovinu z vyplacené mzdy zaměstnanci, a to až zpětně, anebo se nějakým způsobem bude podílet i na úhradě sociálních odvodů, respektive zdravotního pojištění? A tato podpora bude pouze pro zaměstnavatele, který nepropustí ani jednoho zaměstnance, a pokud, tak odkdy?
Stát (prostřednictvím úřadu práce) bude vyplácet zaměstnavateli 50 procent vyplácené náhrady mzdy, pokud spadá v rámci programu Antivirus do režimu D či režimu E. V režimu D to znamená výplatu náhrady mzdy zaměstnancům, kterým byla práce znemožněna z důvodu nedostatku výrobních vstupů způsobeného působením a opatřeními v souvislosti s koronavirem. Těm náleží náhrada ve výši 80 procent průměrného výdělku za dobu takových prostojů.
V režimu E to znamená výplatu náhrady mzdy zaměstnancům, kterým není práce umožněna v rozsahu celé týdenní pracovní doby z důvodu omezené poptávky po daných produktech či službách zaměstnavatele zapříčiněné působením a opatřeními v souvislosti s koronavirem. Těm náleží náhrada ve výši minimálně 60 procent průměrného výdělku za dobu takových prostojů.
Mělo by se jednat o vyplácení náhrady hrubé mzdy, to znamená včetně sociálního a zdravotního pojištění odpovídajícího poměrné výši k vyplácené náhradě mzdy. Podpora se vztahuje pouze na vyplacené mzdy a o tuto podporu musí být zažádáno prostřednictvím žádostí a při splnění poměrně striktních podmínek programu Antivirus. Nemělo by být rozhodující nebo určující, zda dojde k propuštění zaměstnanců u zaměstnavatele.
Realizace podpory je nastavena tak, že zaměstnavatel bude žádat o refundaci vyplacených náhrad mezd u úřadu práce po skončení vykazovaného období, tj. po skončení kalendářního měsíce, za který bude o příspěvek žádat. Za měsíc březen tedy bude zaměstnavatel podávat žádost na počátku měsíce dubna, a to po uzavření dohody o poskytování příspěvku se státem a doložení potřebné dokumentace.
Může zaměstnavatel zpětně od 13. března 2020 nařídit čerpání dovolené tak, aby byl pokryt celý měsíc březen? Provozovna musela být uzavřena z důvodu nařízení vlády.
Zaměstnavatel nemůže zpětně nařídit čerpání dovolené. Zákoník práce stanovuje, že čerpání dovolené nařizuje zaměstnavatel, ale je potřeba, aby zaměstnavatel v takovém případě dodržel následující podmínky: zaměstnavatel je povinen nařízenou dovolenou oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.
Musí zaměstnanec napracovat chybějící hodiny kvůli omezení v dopravě?
Z žádného ustanovení zákoníku práce nevyplývá právo zaměstnavatele požadovat po zaměstnanci napracovat chybějící hodiny z důvodu omezení v dopravě a stejně tak žádné z ustanovení zákoníku práce nedává zaměstnanci povinnost tyto hodiny napracovat.