Indický mladík vybudoval hotelové impérium s více než milionem pokojů. Teď ale začíná ztrácet důvěru trhu

Největší hotelový řetězec světa bude indický. To je plán šestadvacetiletého podnikatele Riteshe Agarwala, který během sedmi let vybudoval síť spravující 1,2 milionu hotelových pokojů téměř ve stovce zemí. A rychlost, s jakou jeho start-up OYO na hotelovém trhu expanduje, je závratná. Domácí Indii ovládl již před lety, v Číně má Agarwal nasmlouváno půl milionu pokojů v 300 destinacích a třeba v Británii se z nuly na necelou stovku hotelů OYO dostalo v podstatě během loňského roku.

Byť kritici upozorňují na dosavadní ztrátovost konceptu a nepříliš fér praktiky indického vedení, kapitál upsaný investory ze Sequoia Capital, SoftBank nebo od konkurenčního Airbnb firmu oceňuje na deset miliard dolarů. Za vším pak stojí mladík z východní Indie, který místo studií vybudoval v tuto chvíli třetí největší hotelový řetězec světa. A díky tomu se stal jedním z nejsledovanějších asijských podnikatelů současnosti.

Pýcha národa

"Je to první indická společnost, která takovým způsobem vyrostla do globální velikosti," poukazuje na národní pýchu Indie analytik Forresteru Satiš Meena. Zároveň ale dodává: "V tuto chvíli však existují pochybnosti o funkčnosti jeho obchodního modelu." Doteď ve spojitosti s OYO existoval pouze pozitivní příběh o indickém mladíkovi, který se svou společností dobývá svět. A exponenciálním růstem se mu to dařilo. Až v posledních měsících se začaly objevovat náznaky, že vše není tak zářné, jak se analytikům dlouho zdálo. New York Times ze začátku ledna zmiňují mimo jiné falešné profily neexistujících pokojů, které měly sloužit k ohromení investorů. A ti se tak nyní chvějí mezi obřím potenciálem projektu a možností, že jim během pár dní mohou v rukou zbýt jen trosky kdysi perspektivní firmy.

Zběhlý student

Svým způsobem to doposud byl vlastně další příklad odvěkého scénáře o tom, kterak se neposlušný syn zpronevěřil přání rodičů, aby ho jeho tvrdohlavost nakonec přivedla k úspěchu. Agarwal pochází z jednoho z chudších států na východě Indie a rodiče stejně jako v případě jeho sourozenců věřili, že jej do budoucna zajistí vzdělání.

Jenže u syna se daleko více než studijní předpoklady začaly projevovat předpoklady podnikatelské. Už ve třinácti letech i přes nelibost rodičů obchodoval se SIM kartami. Když se pak po střední škole přestěhoval do Gurugramu a měl chodit na přípravku na univerzitu, mnohem víc jej zajímala víkendová setkání mladých podnikatelů v nedalekém Dillí.

Právě při pravidelném dojíždění, kdy byl konfrontován se špatnou dostupností levného ubytování, vymyslel OYO. Tehdy vlastně nejprve Oravel Travel, jenž měl agregovat hotelové nabídky.

Kvůli tomuto projektu opustil studium a vrhl se na podnikání. Rodiče nebyli nadšeni, jak Agarwal vzpomínal pro India Times, matka měla obavy, že se bez titulu neožení. Jenomže mladý podnikatel se prakticky hned na začátku dostal se svým nápadem do akcelerátoru VentureNursery. A o pár měsíců později se jako jeden z prvních Indů dostal do programu Thiel Fellowship. Jeho prostřednictvím Peter Thiel, podnikatelský guru stojící za PayPalem, podporuje mladé podnikatele, kteří kvůli byznysu odešli ze školy.

Agarwal od Thiela dostal 100 tisíc dolarů a pod jeho vedením začal modifikovat své původní plány. Místo sbírání cizích nabídek se začal více soustřeďovat na koncept pokojů pronajatých od hoteliérů. Do nich OYO dodává služby podle svého gusta.

"Peter mě motivoval přemýšlet ve velkém, nedávat si malé cíle a zaměstnávat ty nejchytřejší," vzpomínal Agarwal později na rozjezd byznysu. Bylo to vlastně Airbnb adaptované na indický kontinent. Jen místo soukromých bytů OYO zákazníkům zprostředkovávalo pokoje v regulérních hotelech s garantovanou kvalitou servisu. V miliardové a v posledních letech též bohatnoucí Indii, kde kvalita služeb může být i mezi hotely stejné cenové kategorie velmi odlišná, se OYO trefilo do požadavků doby. Nastartovaný investicí ve výši 600 tisíc dolarů od Lightspeed Ventures začal Agarawal přesvědčovat rodiče, že jeho rozhodnutí vyhnout se vysokoškolské docházce bylo správné.

Firemní pokoje

"V prvním hotelu, kam jsme dodali náš balík služeb, se obsazenost během prvního měsíce více než ztrojnásobila," vzpomínal Agarwal pro Bloomberg s tím, že v době jeho začátků byl o hotely do 150 pokojů velmi malý zájem.

OYO nasmlouvané pokoje dovybavilo, případně rekonstruovalo, přebarvilo do firemní červené a bílé a vyškolilo personál. Průměrná výše investice na jeden pokoj v Indii činila 500 dolarů. Později ve Spojených státech to byl dvojnásobek.

Agarwal si pronajímá jednotlivé hotelové pokoje. Teprve poté, co jim dá jednotný styl, je pronajímá hostům.

Zákazníci zaměření na cenu značku objevili záhy. Globální průměrná cena pokoje je 30 dolarů za noc. Například ve Spojených státech ovšem činí 75 dolarů. Firma tvrdí, že funguje na dvaceti­procentní marži.

Start, nebo cíl?

Sedm let po nasmlouvání prvních pokojů v Gurugramu jich má OYO pod správou více než milion. Ovšem co se týká plánů, teprve se nadechuje. Za peníze investorů se některé fáze pronikání na zahraniční trhy snaží maximálním způsobem zrychlit akvizicemi.

V posledních měsících tak indický start-up zaplatil 370 milionů eur za nizozemský rezervační systém Lei­sure Group. Za 135 milionů dolarů si koupil lasvegaský hotel Hooters a do Japonska vyrazil společně se stomilionovou investicí, za kterou si pořídil majoritní podíl v místním správci nemovitostí MDI. Právě tohle utrácení peněz investorů nicméně řadu expertů vede k pochybování o příběhu "nekonečného růstu". Poukazují na to, že koncept má spoustu styčných bodů s propadákem loňského roku WeWork. Pro připomenutí: WeWork je globální poskytovatel sdílených kanceláří, který s odhadovanou cenou téměř 50 miliard dolarů plánoval vstoupit na burzu. Když loni nicméně zveřejnil dokumenty potřebné pro primární emisi, experti jeho obchodní model rozcupovali a hodnota firmy se rozplynula.

OYO podobně jako WeWork funguje na principu smluvního pronájmu prostor − hotelových pokojů. Ty se pak snaží pronajmout se ziskem.

Globální ekonomické ochlazení by pro tento koncept mohlo mít zásadní následky. Analytik Stephen Givens si zase v článku pro agenturu Nikkei všímá jistého nepoměru − za rok 2018 OYO vykázalo tržby ve výši 61 milionů dolarů a třiapadesátimilionovou ztrátu, zatímco v počtu pokojů srovnatelný řetězec Marriot za stejné období utržil více než dvě miliardy dolarů.

Bývalí zaměstnanci firmy zase upozorňují na manipulace s čísly ohledně nasmlouvaných pokojů, korupci na asijských trzích nebo zadržování plateb některým hoteliérům.

"Je to bublina, která brzo praskne," prohlásil pro New York Times bývalý manažer OYO Saurabh Mukhopadhyay, který z firmy odešel před čtyřmi měsíci. A indičtí novináři, jinak pravidelně reportující o globálních úspěších OYO, spekulují, jaké dopady by problémy této hvězdy mohly mít na celý sektor indických start-upů. Agarwal tak má zodpovědnost za pokračování v krasojízdě nejen ke svým investorům, ale v podstatě k celé indické startupové scéně. Potažmo ekonomice.