Aktuální číslo časopisu Ekonom
Břevnov je poprvé zmiňován již v 10. století, samostatným městem zůstával až do roku 1921, poté se stal součástí hlavního města Prahy. Nyní je to městská čtvrť a katastrální území náležící k Praze 6, nepatrná část přesahuje do Prahy 5.
Od pramene Brusnice
Poměrně členitý reliéf má díky pramenu potoka Brusnice, který rozdělil území, a část díky němu získala své osobité kouzlo. Návštěva Prahy 6 je vhodná pro milovníky piva i historie, protože velmi důležitými památkami jsou dva kláštery, ve kterých se odedávna vařilo a dodnes vaří pivo.
Břevnovský klášter byl založen už roku 993 Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem. Dnešní podoba představuje vrcholné baroko. Pro návštěvníky je připraven prohlídkový okruh a navštívit můžete i klášterní zahradu, která je volně přístupná. V zahradním pavilonu naleznete pramen potoka Brusnice. Dále zde můžete navštívit oranžerii, v níž sídlí Galerie Entrance či barokní chrám sv. Markéty. Největší dominantou je nejstarší mužský klášter, který je spolu s Markétskou zahradou chráněn jako kulturní památka.
S klášterem je úzce spjat také pivovar, který je považován za nejstarší v Česku a jeho existence je doložena už ve 13. století. Mimo klasického světlého ležáku pivovar vyrábí i mnoho pivních speciálů, všechna piva pod značkou Břevnovský Benedict. Ochutnat je můžete v Klášterním šenku, například na jejich krásné zahrádce v prostranství kláštera.
Břevnov nabízí i další modernější, ale pozoruhodné stavby, mezi které lze zařadit budovu Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, postavenou v letech 1960 až 1964 podle projektu Karla Pragera. Největší legendou ústavu byl jeho bývalý ředitel Otto Wichterle, jemuž je věnován pomník před budovou.
Neveselou částí architektonické historie je druhá polovina 20. století, kdy městská část utrpěla několik urbanistických šoků. Prvním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes Patočkova ulice) v 50. letech, která rozdělila Břevnov na dvě různorodé části. Kvůli této výstavbě musela být zbourána vnější obvodová zeď kláštera a další stavby v jeho areálu. Tímto způsobem zanikl také ovčín a výrazně zmenšen byl i Pivovarský rybník. Poté došlo během 70. let k výstavbě panelového sídliště v těsné blízkosti kláštera. Jelikož se na výstavbě často podíleli vězni a mnohé z nově vystavěných bytů byly určeny pro pracovníky ministerstva vnitra, bylo sídliště pejorativně označováno jako Obušek či Na Pendreku.
Jedinou stavbou ze starého Břevnova zůstala pouze kaplička, kterou naleznete přímo mezi panelovými domy. Avšak atmosféru minulých století si z velké části uchoval hřbitov, na kterém jsou pohřbeni například písničkář Karel Kryl, filozof Jan Patočka nebo kněz Jan Anastáz Opasek.
Dále směrem k Strahovu
Než zamíříte k dalšímu skvostu, a sice Strahovskému klášteru, můžete se projít po části Kajetánka, kde naleznete stejnojmennou vilu. Kajetánka prošla během staletí mnoha změnami, původně se jednalo o raně barokní usedlost. Sloužila jako malý klášter, později byla přestavěna na zámeček, a dokonce byla i továrnou na vosková plátna nebo výletní restaurací.
Po zdařilé rekonstrukci je zde romantická restaurace s širokou nabídkou specialit, vzhledem k velikosti objektu je místo ideální pro pořádání větších oslav, rautů a svateb.
Od Kajetánky už je to jen kousek k další významné historické památce − Strahovskému klášteru. Byl založen v roce 1140, v jeho areálu se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie, vzácná Strahovská knihovna s množstvím středověkých rukopisů, map a glóbů. Dále také barokní Teologický sál, klasicistní Filozofický, sál zdobený freskami, a Strahovská obrazárna − jedna z nejvýznamnějších středoevropských sbírek gotického malířství, rudolfinského umění a barokní i rokokové malby.
V areálu se také (podobně jako u Břevnovského kláštera) nachází pivovar, jehož historie sahá až do roku 1400. Klášterní pivovar Strahov nabízí vlastní pivo Sv. Norbert a posezení ve stylových prostorách s prvotřídní českou kuchyní. Z ptačí perspektivy jsou jistě nepřehlédnutelné strahovské stadiony. Především se jedná o Velký strahovský stadion a stadion Evžena Rošického.
Oba stadiony jsou historicky velmi významné, konaly se zde události, které zapříčinily předetapu pražského jara − takzvané strahovské události, při kterých byly surově rozehnány studentské demonstrace. Dále se zde pořádaly všesokolské slety a později také nechvalně proslulé spartakiády.
K pohnuté historii také patřila rušička Svobodné Evropy, která se nacházela v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí. V dobách komunistické totality šlo o specializované pracoviště, které vysílalo rušivý signál na rádiové frekvenci stanice Svobodná Evropa. Celé zařízení bylo velmi přísně utajeno, ač velké anténní systémy byly k nepřehlédnutí.
Celá část Prahy 6 je plná historie, památek a gurmánských lákadel, stačí ji jen navštívit.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
