Zemanův kanál nemá peníze, povolení ani vodu a zbořil by stovku domů. Za zlomek jeho ceny by Česko dostavělo všechny dálnice i Dukovany

Ministerstvo dopravy zatím stále nechce zveřejnit studii o vodním kanálu Dunaj−Odra−Labe. Týdeník Ekonom nicméně celou objemnou dokumentaci má k dispozici. A vyplývá z ní spousta problémů, které by obří stavba musela překonat. A zdaleka to není jen vysoká cena stavby − 582 miliard korun za vybudování celé vodní spojnice tří toků.

Kanál například nemá ani zajištěný dostatek vody, tedy pokud státy, kterými se vine Dunaj, neodsouhlasí odvod velkého množství vody na sever. Dalším problémem je například bourání domů. V minimální variantě by muselo padnout 97 domů a jejich majitelé by se museli přestěhovat jinam.

Jak stlačit cenu pod 600 miliard

Velké problémy se podle zdrojů týdeníku Ekonom rýsují i s povolením týkajícím se životního prostředí a složitě se bude prosazovat i evropský souhlas, aby se kanál mohl budovat z velké části za evropské peníze. O jednotlivých problémech ale zatím nemůže být veřejná debata. Ministr Dan Ťok pouze oznámil základní obrysy, že se kanál vyplatí, nad zbytkem zatím se svými poradci bádá.

"Studie bude předložena na centrální komisi ministerstva dopravy, dále poradě ministra dopravy, následně bude zahájen proces meziresortního připomínkového řízení, po jeho vyhodnocení pak bude materiál předložen na jednání vlády ke konečnému rozhodnutí. To by mohlo padnout v průběhu března 2019," popisuje harmonogram mluvčí ministerstva Lenka Rezková.

U studie proveditelnosti zarazí už výsledná částka. Ministr mluvil při prezentaci studie o 582 miliardách korun. "Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu projektu. Celkové investiční náklady ve variantě propojení všech tří řek jsou 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry jsou náklady předběžně odhadnuty na 281 miliard," řekl ministr.

Labská větev je méně rentabilní. Smysl dává vytvořit spojení jen mezi Dunajem a Odrou.

Ale celá studie pracuje se základní variantou spojení tří řek za 610 miliard korun. Kde se nakonec ušetřilo? "Náklady ve výši 582 miliard představují variantu, která v případě dunajské větve opouští republiku v blízkosti dálnice D2 a neobsahuje tunelové řešení navazující na opuštění Česka nad Hodonínem," vysvětluje mluvčí. Tímto způsobem se podařilo stlačit cenu pod 600 miliard.

Pro představu, o jaké částce se bavíme: za 150 miliard by stát mohl dobudovat všech 830 kilometrů chybějících dálnic a ještě by mu s přehledem zbylo na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech.

Ekonomika celého projektu je nejen ve velmi vysokých částkách, ale hlavně na hranici černých čísel. Ministr sám přiznal, že labská větev je nejméně rentabilní. To vyplývá i z podrobné finanční analýzy, celkový efekt po padesáti letech bude stále jen velmi malý. V původní základní variantě za 610 miliardy by se ani po 30 letech nevyplatil.

Z debaty také vypadává, že obrovské vodní dílo nepotřebuje jen jednorázovou investici na počátku. Pokud by se celý projekt dostal do mírného zisku po padesáti letech, pomalu už by bylo potřeba začít myslet na novou velkou investici.

Ze studie proveditelnosti totiž vyplývá, že životnost přístavů či bezpečnostních vrat je plánována právě na 50 let, na 75 let mosty, na 80 let většina ostatních prvků, jako jsou plavební komory, jezy či hráze.

Infografika: Kanál nemá peníze, povolení ani vodu. Navíc by zbořil stovku domů

Zvětšit přes celé okno

Velkou část peněz by měla dodat podle představ podporovatelů kanálu Evropská unie. Jenže aby bylo možno napojit europenězovody na středoevropský kanál, musela by Evropa takové dílo považovat za svou prioritu. A tak tomu není.

Vodní koridor sice byl po našem vstupu do EU součástí prioritních projektů v rámci unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T), ale roku 2013 z nich vypadl. A nebude lehké ho tam vrátit.

Autoři studie proto upozorňují: "Protože zařazení do TEN-T je podmínkou spolufinancování z evropských zdrojů, lze považovat včasné a efektivní vyjednávání za úkol číslo jedna."

Dalším problémem je voda, což u vodního kanálu není zas tak nepodstatné téma. Studie říká, že se ministerstvo zemědělství brání dalšímu odvodňování krajiny. Zbývá tak jediná možnost: kanál zavodnit z Dunaje. Ten má v soutoku s Moravou, přes kterou by se propojení realizovalo, průměrný roční průtok 1993 kubíků za sekundu. Naproti tomu samotná Morava nad soutokem s Dyjí má jen 65 kubíků. Studie přiznává: "Pro Českou republiku je tu komplikace v tom, že není pobřežním státem Dunaje." Nemůže si tedy jako Slovensko, Rakousko či Maďarsko vzít z Dunaje, kolik vody potřebujeme. Kanál je tak závislý na souhlasu okolních států.

Nezanedbatelným nákladem stavby je demolice domů, které stojí kanálu v cestě. Na labské trase to mělo být původně 234 domů, ale tunelováním se alternativní trasa dostala k číslu 30 mezi Přerovem a Pardubicemi. Na dunajské cestě od Přerova po Hodonín by to mělo být dalších 24 domů a na Odře od Přerova po polské hranice nejvíce − 43 domů. Vzhledem k tomu, jak dlouho českému státu trvá vykoupit byť jen jedno pole na stavbu dálnice, je to pro kanál další velký problém.

Rovněž náklady na provoz nejsou nijak pominutelné. Na mzdy by muselo každý rok jít 178 milionů, provozní náklady by byly 364 milionů, dohromady 542 milionů každý rok.

Labská větev už padla

A největší problém kanálu jsou asi ekologická omezení. Ministerstvo životního prostředí podle informací Ekonomu rozhodně z kanálu nejásá, ale dobře si je vědomo toho, že je to politicky výbušné téma, takže zatím vyčkává. "Vzhledem k celkovému rozsahu studie přes 3000 stran a celkové komplexnosti materiálu dodanou studii stále analyzujeme. Materiál nyní nelze blíže komentovat," říká Ondřej Charvát z tiskového oddělení.

Z hlediska ekologie je nejproblematičtější labská větev. Investičně je kvůli tunelům velmi náročná, navíc v Pardubicích by měl vyrůst výtah, který by zvedal lodě do výšky 90 metrů, aby mohly plout dál. Problém je ale i za Pardubicemi, kde by bylo třeba zvednout řeku v Přelouči a u Děčína. Jako pravděpodobný základ k vládní hádce mezi příznivci a odpůrci kanálu tak zůstává propojení Odry a Dunaje za 281 miliard korun. I to je však kvůli problémům s povoleními, vodou i penězi spíše fikce.

Miloš Zeman prohlašuje, že se chce zařadit mezi velikány, kteří o kanálu snili: "Je to nádherná sestava: Karel IV., Franz Josef I., Jan Antonín Baťa a Miloš Zeman. Nechtěli byste být taky v takové společnosti?" Do této společnosti se asi dostane, ale zřejmě zase zůstane jen u snů. A jedné studie skoro za 27 milionů.