Největší výzvou pro mě bylo propuštění většiny zaměstnanců, čemuž navíc předcházelo odebrání benefitů a výhod. To vše se stalo ve chvíli, kdy má být podle novin ekonomika v ČR na vzestupu. Pro nás to však byla doba, kdy nám strmě a náhle klesly tržby v důsledku sankcí vůči trhu, na kterém obchodujeme nejčastěji. Bylo to velmi nelehké rozhodnutí, protože jsme každého zaměstnance vybírali pečlivě a tak, aby zapadl do kolektivu malé rodinné firmy. Nabírat dobré lidi do týmu se nám dařilo a nálada a atmosféra ve firmě bývaly skvělé. Zaměstnanci si vzájemně pomáhali, společně slavívali narozeniny či jiné významné dny. Měli jsme z toho s manželem radost a ke všem jsme byli velmi vstřícní a možná až příliš shovívaví. Při takovém nastavení se pak v malé rodinné firmě o patnácti zaměstnancích hůře přitahují opratě. A tak jsme zůstali jen já, manžel, skladník a zaměstnankyně na mateřské. Kšefty se nehýbaly a nevěděli jsme, co bude dál. To vše v kombinaci s neplatiči ze zahraničí, kdy celková částka našich pohledávek dosáhla několika milionů korun (soudy by však byly na dlouho a firma musela z něčeho žít). Situace pro nás mohla být fatální, ale jak se říká, není ostuda, když spadneš, ale když se nepokusíš zvednout. Protože jsme cítili odpovědnost vůči našim dodavatelům, objeli jsme je, vysvětlili situaci a rozhodli se neházet flintu do žita. Na pomoc jsme přibrali mého otce, který nám začal hlídat finance a ekonomiku. Bylo nám jasné, že to bude těžké, jako na začátku, když jsme firmu budovali z ničeho. Znovu jsme začali jezdit, obvolávat, oslovovat klienty a opět pracovat i 20 hodin denně… Zároveň jsem byla zvolena prezidentkou Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek, když se předchozí prezidentka z rodinných důvodů vzdala funkce a vzhledem k mé pětileté aktivní činnosti její členky neviděly jiného vhodného kandidáta na tento post. Hozenou rukavici jsem zvedla a také jsem nechtěla ty roky práce hodit za hlavu. Bylo mi jasné, že to nebude lehké, věnovat se firmě, která byla na kolenou, a zároveň funkci, jež je současně i výkonná a skrývá v sobě spoustu povinností a práce, již mnohdy není moc vidět. ČMAPM je členem Celosvětové asociace podnikatelek FCEM, která sdružuje cca pět milionů žen ze 120 zemí světa, takže se jako představitelka jediné české ženské organizace účastním všech jednání. A nezahálím ani tam. Sotva se nám s manželem začalo dařit vracet náš byznys zpátky a platit věřitelům, dostala jsem nabídku od prezidentky FCEM do jejího nejužšího vedení. To byla teprve výzva! Naštěstí mě podpořil i manžel, který ví, že mě tato dobrovolná a dobročinná práce baví a naplňuje. Mám toho opravdu hodně, co musím zvládat a stíhat, ale vím, že mě to vše posouvá dál, že mám stále příležitost a možnost učit se něco nového. Náš pracovní kolektiv jsme rozšířili o dva další lidi, a tak je naše firma již rodinná doslova, protože zaměstnáváme otce i mou sestru. Je to někdy těžké, když máme rozdílné názory na některé byznysové situace, ale i to jsou životní výzvy. A učí nás to spolu lépe komunikovat i vycházet.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 0 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později