Aktuální číslo časopisu Ekonom
Tento týden usedne do pražského primátorského křesla Zdeněk Hřib, pod jehož vedením získala pirátská kandidátka v říjnových komunálních volbách přes 17 procent hlasů a skončila druhá za ODS. Pro ambiciózního lékaře původem z východní Moravy je post primátora hlavního města první politickou funkcí. Zatím sice úspěšně uzavřel koaliční jednání se sdružením Praha sobě a volební koalicí TOP 09, STAN a KDU-ČSL a uhájil pro sebe funkci primátora, v čele magistrátu jej ale čekají mnohem obtížnější úkoly. Nová koalice chce odblokovat výstavbu nových bytů, zlepšit zoufalou dopravní situaci ve městě a zahájit stavbu nové linky metra. U ní už nové osazenstvo magistrátu nepočítá se společným podnikem se skupinou Penta. Chce si na projekt půjčit.
Pocházíte z východní Moravy, tamní přízvuk u vás ale není slyšet. Čím to je?
Narodil jsem se ve Slavičíně, ale vyrůstal jsem ve Zlíně. Ten má unikátní polohu, leží na rozhraní Slovácka, Valašska a Hané a ty přízvuky se tam do jisté míry vyruší, takže lidé mluví spisovně. U Petra Stuchlíka, Adama Gebriana nebo Petra Hlaváčka také přízvuk neslyšíte a to jsou všechno lidé, kteří vyrůstali ve Zlíně. Někdejší předseda pražské ODS Filip Humplík mi jednou říkal, že dokáže ve Zlíně rozeznat trolejbusové linky podle zvuku rekuperace. Na něm byste to také nepoznal.
V Praze je v různých projektech zaseklých asi 40 tisíc bytů, takže potenciál pro rychlejší výstavbu tady je.
Vy jste přišel do Prahy v roce 1999. Kdy jste se rozhodl, že tady zůstanete?
Kolem roku 2001. Tehdy jsem začal v Praze i pracovat a tušil jsem, že tady zůstanu. Definitivně se to potvrdilo po dokončení fakulty, kdy jsem začal dělat ve výzkumu kvality a efektivity zdravotních služeb a bezpečnosti pacientů. To vyžadovalo intenzivní kontakt s ministerstvem zdravotnictví a dalšími institucemi a lidmi, kteří se tím zabývali v Praze. Bylo neefektivní to dělat odjinud.
Proč jste se přidal k České pirátské straně?
To bylo tak, že jsem hledal stranu, kterou bych mohl bez uzardění volit. Jako u všech politických stran jsem se i v programu pirátů díval především na zdravotnictví, protože na tom člověk jako já pozná, co ta strana s lidmi ve skutečnosti zamýšlí. Program pirátů v té době kolem roku 2013 mi přišel dobrý, ale málo podrobný. Začal jsem se tím zabývat hlouběji a stal jsem se jejich člověkem na zdravotnictví. Velice dlouho jsem to dělal jako nečlen. U pirátů můžete fungovat jako registrovaný nečlen, můžete dělat veškerou práci, ale nemůžete se podílet na směřování strany, protože hlasování je vyhrazeno členům. Okamžik, kdy jsem se rozhodl stát se členem, přišel v roce 2016.
Právě vzhledem k vaší odbornosti by člověk čekal, že se budete věnovat spíše celostátní, poslanecké politice než té komunální. Kdy jste v sobě objevil touhu spravovat pražské záležitosti?
Já jsem se o pražskou politiku zajímal dlouhodobě. Před čtyřmi lety jsem kandidoval do pražského zastupitelstva, stal jsem se stínovým zastupitelem našeho tehdy opozičního klubu, docházel jsem na výbor, načítal jsem tisky a věnoval jsem se zdravotnictví a bydlení. Takže to nebylo tak, že bych se najednou na jaře 2018 rozmyslel a řekl si: tak dneska budu kandidovat.
Kde vlastně bydlíte?
Mám byt ve Vršovicích, ale bydlím v Praze 11 v Hájích v paneláku. Do bytu, který vlastním, by se mi nevešly děti a manželka. Kromě toho vlastníme dům v Praze 14, který rekonstruujeme a chceme se tam přestěhovat.
Bydlení je jednou z kritických oblastí, na které se chcete zaměřit. Proč se nestaví více bytů?
Důvodů je víc. Je nutné použít více nástrojů zároveň, abychom ten problém začali okousávat z více stran najednou, protože jinak s tím pohneme velice těžko. Zásadní je odbrzdit výstavbu v brownfieldech, kterých je jen v širším centru kolem 950 hektarů.
Jak ji chcete odbrzdit?
Musí se udělat územní studie a v některých případech i změna územního plánu tak, aby se tam dalo stavět. Územní studie už teď běží a je nutné je dotáhnout, změna územního plánu musí projít zastupitelstvem.
Kdy se bude moci začít v brownfieldech stavět? A bude tam stavět i město?
Primární akcent bude na výstavbu soukromých developerů. Chceme také podpořit družstevní výstavbu tam, kde město vlastní nějaké proluky a kde by žádný velký developer stejně nestavěl. Je logické, aby město tyto pozemky poskytlo družstvům, která tam postaví domy. Z nich pak dají část bytů městu, které si tím pádem navýší svůj bytový fond a bude moci provozovat městskou bytovou politiku. Dalším krokem je rekonstrukce bytů v držení města. Chceme podpořit i výstavbu sociálního bydlení, což je zásadní pro eliminaci bezdomovectví. Ale také jde o peníze, které může Praha získat z vládního Fondu sociálního bydlení.
První záležitost, kterou bude nutné provést, je digitalizace stavebního řízení, abychom přesně věděli, kde se povolování nových staveb zpožďuje.
Na podporu družstev už máte nějaké podrobnější plány, nebo je to zatím v rovině úvah?
Přesněji to v programu nemáme. V koaličních mechanismech máme zakotven princip půlročního plánování, budeme o tom jednat. Městský Institut plánování a rozvoje má už analýzu některých pozemků, bude nutné se na to podívat a připravit program pro podporu družstev. Já bych byl rád, aby existovalo více druhů podpory, ale to je můj osobní pohled. Tuto oblast bude mít na starosti Hana Marvanová.
Developery chcete přimět k investicím do infrastruktury v místech, kde staví nové byty. Budete také chtít, aby část nových bytů postavili pro město?
I to je způsob, jak pro městský fond získat byty. Je to otázka dohody, protože spoluúčast developerů na výstavbě infrastruktury je možná i v naturáliích. Osobně jsem spíše příznivcem finančního plnění do městské pokladny, protože vidím spoustu komplikací v definici rozsahu naturálního plnění. Není byt jako byt. Tuto záležitost bude ale primárně řešit Hana Marvanová a já čekám výkop z její strany.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
