Aktuální číslo časopisu Ekonom
Česko není jen zemí velkých zahraničních společností, ale i stovek malých firem a start-upů. Mají mnoho zajímavých nápadů, ale současně potíže dát o sobě vědět, sehnat finance a prorazit doma i ve světě. Podmínky mají těžší zejména kvůli velké byrokratické zátěži, která komplikuje jak samotný vznik firmy, tak získávání peněz. Potvrzuje to loňská studie Světové banky mapující obtížnost založení nového podniku − Česká republika je ze 190 sledovaných ekonomik až na 81. místě. Před ní figurují nejen Slovinsko a Slovensko, ale i Moldávie, Ukrajina, případně africký Benin.
Několik podpůrných programů pro začínající podniky proto má pod svými křídly státní agentura CzechInvest. Díky radám zkušených mentorů už firma Sewio Networks, vyvíjející pro průmysl bezdrátové monitorovací systémy, získala partnery v Evropě a s dalšími právě vyjednává v New Yorku a Kalifornii. Start-up SoftGate Systems se zase z malé firmičky spoléhající na náhodné zakázky přerodil ve stabilní společnost s fungujícím marketingem a obchodem. Nabízí firemní software na míru, tvorbu webových stránek či originálních log.
S pomocí přicházejí i vysoké školy. "Hrdí jsme hlavně na projekt Sens Foods, který po proteinových tyčinkách vyrábí chleba z cvrččí mouky. Získali investici v řádu milionů korun. A začátkem roku se rozhodli vybudovat vlastní cvrččí farmu v Thajsku. Jejich výrobky se prodávají v obchodním řetězci Penny Market," řekla Ekonomu Noema Hipká z xPORT Business Acceleratoru při Vysoké škole ekonomické v Praze. Také České vysoké učení technické nedávno otevřelo inovační laboratoř, v níž se studenti vzdělávají v podnikatelských dovednostech a učí se přeměňovat projekty na skutečné inovace.
A odchovanci Impact Hubu, který patří pod nadnárodní společnost Hub Ventures, jsou úspěšní výrobci kol na zakázku Favorit, která v roce 2016 získala designová ocenění IF a Red Dot. Jde přitom o značku navazující na tradici slavných československých bicyklů.
Další možností jsou soutěže, na nichž se firmy stavící na moderních technologiích představují investorům. Ty se zatím podle šetření ministerstva průmyslu a obchodu daří získávat jen devíti procentům českých start-upů. Jednou z příležitostí, jak tuto bilanci vylepšit, je Vodafone Nápad roku. Soutěž se letos v červnu uskutečnila už pojedenácté a přihlásilo se do ní 192 projektů. Hlavní ocenění tentokrát získal start-up Sense Arena se světově unikátním hokejovým simulátorem. Na druhém místě skončil slovenský Nanoscreen se zařízením na zjišťování nezávadnosti vody. A zvláštní cenu týdeníku Ekonom získal projekt Eliot, zařízení firmy VisionQ.cz na on-line měření spotřeby elektřiny.
Hlavní tváře těchto tří podniků podrobněji představujeme na následujících stránkách a přidáváme k nim ještě zkušenosti jednoho z loňských finalistů, plzeňského Ventusky. Ten za rok uvedl na trh aplikaci pro meteorologii a teď jedná o spolupráci s americkou vesmírnou agenturou NASA.
Bohdan Tetiva: Naučím hokejisty dávat góly
Spojit sport, nové technologie a byznys je sen, který si od loňska plní někdejší profesionální basketbalista Bohdan Tetiva. A kvůli svému desetiletému synovi, který teď za žáky hraje hokej, vsadil právě na tuto hru. Jeho firma Sense Arena nyní uvádí na trh ve světě ojedinělý systém pro virtuální trénink rozmanitých herních situací, do nichž se hráč na ledě může dostat. Jednou by se tak mohla zvýšit produktivita hokejových útočníků, i když nejen těch českých.
Co je potřeba, aby se mladý hokejista naučil dávat góly? Speciální VR brýle, hokejka s čidlem, počítač, volná plocha dva krát dva metry a především to hlavní − software, který před očima hokejisty vykouzlí iluzi zimního stadionu.
"Pár let hokej trénuji, a tak vím, co při tom klukům chybí. Co se na ledě s dvaceti hráči nedá stihnout, a přesto by jim to pomohlo rozvíjet hokejové myšlení a týmový způsob hry. Nejde o kliky a fyzičku či nácvik střelby, to ať dělají doopravdy. Ve virtuální realitě se učí rozhodovat, jak se v různých situacích chovat," vysvětluje Tetiva smysl systému. Ten například umožní nacvičit, jak hrát dva na jednoho, dorážet před brankou či co s přihrávkou do jízdy.
"Při běžném tréninku na bruslích se k tomu každý dostane asi tak na minutu a to je hrozně málo. S naším trenažérem se tomu může věnovat třeba 40 minut. Jde hlavně o mozek, ale i tak se docela zapotí," dodává. Právě hokejová inteligence je podle něj nesmírně důležitá, což dokládá na příkladu Kanaďana Wayna Gretzkého, který na ní založil svou hvězdnou kariéru.
Start-up Sense Arena vznikl jen kvůli tomuto projektu a tým sedmi lidí, který zahrnuje i odborníka z Fakulty tělovýchovy a sportu Univerzity Karlovy a virtuálního mága, pracoval na systému tři čtvrtě roku. Používané technologie se postupně vylepšují. Poslední model se už obejde bez baťohu s počítačem na zádech a signál do VR brýlí se přenáší bezdrátově. V blízké budoucnosti by dokonce elektromagnety přimontované k hokejce měly imitovat úder puku.
Všechna data získaná při virtuálním tréninku, rychlost a přesnost střelby nebo rychlost reakcí, se zaznamenávají a analyzují. Třeba v podobě grafů ukazujících silná a slabá místa. To je důležité nejen pro trenéra, aby okamžitě věděl, na co se příště zaměřit, ale rovněž pro mladé hráče. Ti spolu mohou soutěžit nejen ve vlastním oddílu, ale i s jinými hokejisty, ať v Praze, Torontu, či Moskvě. "Jsou soutěživí a chtějí se stát jedničkami. Přes náš systém se mohou porovnávat s celým světem," říká Tetiva.
Ve Vegas se stály fronty
Vývoj měl ve firmě dosud přednost před reklamou a obchodem. "Zatím jsme neměli moc čas na aktivní marketingovou kampaň, ale v září jdeme na trh. Teď je nejvíc práce s výrobou návodů, jak trenažér uvést do chodu. Ohlas na sociálních sítích byl ale výborný. A dost už kolem toho cestuji, právě jsem se vrátil z Washingtonu," říká podnikatel. Právě Spojené státy, kde se na ukázky technologie Sense Arena stály fronty na letošním veletrhu CES v Las Vegas, mají být hlavním odbytištěm. Možná až z 80 procent. Proto firma v srpnu poblíž Bostonu otevře kancelář se dvěma lidmi.
Před pár dny systém nainstalovala − k velké spokojenosti rodičů tamních hráčů − pro mládežnický klub Colorado Springs Tigers, který vychovává hokejisty pro vyšší severoamerické soutěže. Software se v USA bude zájemcům pronajímat: měsíc přijde profesionály na 1500 dolarů, a pokud si ho někdo pořídí domů, zaplatí 100 dolarů.
Sense Arena rovněž hodlá proniknout do evropských hokejových zemí, do Švédska, na Slovensko a přes něj do Ruska. A mnoho si slibuje od namontování systému pro Red Bull v rakouském Salzburgu.
Pilotní projekt ale dávno běží v extraligovém klubu Bílí Tygři Liberec. Tři měsíce tam už mladí hokejisté tímto způsobem trénovali a od léta začnou znovu. Tamní šéftrenér Filip Pešán navíc chce, aby si brýle pro virtuální realitu nasazovali i dospělí hokejisté z áčka. "Snad to trochu přispěje k odstranění letité bolesti českého hokeje při zakončování, k tomu, že se zase bude dávat více gólů," říká Tetiva.
Nejen hokej, ale i basket nebo lakros
Ačkoliv se zařízení původně chystalo pro desetileté hokejisty, ukazuje se, že bude ideální hlavně pro hráče mezi 14 a 16 lety. Není však určeno jen pro profesionály. I běžným klukům, kteří jinak nesportují, zajistí doma slušnou porci pohybu.
Firma se zatím orientuje na hokej, chystá se však i na další sporty, kde se něco drží v ruce. Především na basketbal. Opět nepůjde o střelbu na koš, ale o spolupráci při hře. Nabízí se rovněž florbal, u něj je ale problémem ekonomie, respektive pochybnosti, zda by se našla odpovídající poptávka. Daleko slibnější se proto zdá lakros, který se vášnivě hraje na amerických školách. Třeba o tenisu se ale ve firmě nemluví, nejde o týmový sport a nejde při něm o souhru se spoluhráči.
Na poli virtuálního tréninku se může objevit konkurence, ale zatím to tak nevypadá. Jediná zaoceánská firma, která to s hokejem zatím zkoušela, z projektu pro technologické obtíže zase vycouvala. Ve Velké Británii a částečně v Nizozemsku tímto způsobem dělají do fotbalu a v USA do amerického fotbalu.
Investor se přihlásil sám
Jak se vůbec Bohdan Tetiva k podnikání dostal? Vystudoval Strojní fakultu na ČVUT a do roku 2011 pracoval pro dnešní O2. S virtuální realitou přišel do styku ve společnosti Brainz VR. A protože se kromě basketbalu věnoval i alpskému lyžování, spolupracoval s firmou Vagus kolem sjezdaře Ondřeje Banka.
Nyní ho živí start-up Sense Arena, v němž je většinovým vlastníkem a který sídlí v Praze a v Brně. "Když jsem loni s jedním zaměstnancem firmu zakládal, měl jsem obavy, zda svůj čas a peníze nevydávám na něco, co jinde dávno mají. Ukázalo se, že ne.
Netušil jsem ani, že vše půjde tak rychle a že začneme prodávat v USA, kde se na náš trenažér dívají jako na zjevení. Hodně nám pomohl také investor, přihlásil se sám, když se o našem projektu objevila po tiskové konferenci zprávička v médiích," říká Tetiva.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
