Trh veřejných zakázek vzrostl o 75 miliard. Ale málo peněz jde do investic a o zakázky soutěží čím dál méně firem

Úřady, státní firmy, samosprávy a další veřejné instituce loni zadaly zakázky za 559 miliard korun, což byl proti předchozímu roku nárůst o 75 miliard. Ve výroční zprávě o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2017 to odhaduje ministerstvo pro místní rozvoj. Materiál, který má týdeník Ekonom k dispozici, příští středu projedná vláda.

Stát se snaží mít co nejvíce zakázek pod dozorem v rámci informačního systému o veřejných zakázkách (ISVZ), což se minulý rok dařilo. V systému byly evidovány zadané zakázky o celkové hodnotě 334 miliard, což je o 63 miliard více než v roce 2016. Snížil se ale jejich počet. Meziročně klesl o 924 (z 12 209 v roce 2016 na 11 285 v roce 2017). Bylo tedy zadáváno méně zakázek s výrazně vyšší celkovou hodnotou.

Podle Viléma Frčka z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj začal dobře fungovat zánovní zákon o zadávání veřejných zakázek a projevuje se hospodářský boom: "Zákon je funkční. Nárůst trhu veřejných zakázek je také důsledkem vyššího finančního přídělu zadavatelů na investice. Vliv určitě má i pozitivní ekonomický vývoj."

Investice rostou pomalu

Jenže s investicemi to není při bližším pohledu tak růžové. Sama zpráva pro vládu přiznává, že velká část peněz šla na provozní věci, nikoliv na investice. "Nárůst veřejných zakázek veřejných zadavatelů je téměř ze tří čtvrtin způsoben růstem běžných nákupů, přičemž investiční zakázky (tvorba hrubého fixního kapitálu) se zvýšily pouze o 10 miliard korun."

Jen o 10 miliard více do investic

Základní údaje o trhu veřejných zakázek v letech 2012−2017

Zdroje: Český statistický úřad, ministerstvo financí

* V případě roku 2017 se jedná o odhad na základě dostupných údajů (stav k 7. 4. 2018). Uváděné finanční hodnoty jsou včetně DPH.

Velkým problémem je také malý zájem firem utkat se o veřejnou zakázku. To je přitom předpokladem systému, kde konkurence sráží cenu. Průměrný počet podaných nabídek u zadaných zakázek však zaznamenal v roce 2017 své minimum za celé sledované období, když dosáhl pouhých 2,15 nabídky. 

Neúspěch přiznává i samo ministerstvo: "I přes vysoký podíl transparentních druhů zadávacích řízení se tedy nedaří zintenzivnit konkurenci na straně nabídky. Oproti průměru EU, který se pohybuje kolem 5,5 nabídky na jednu veřejnou zakázku, se Česká republika dlouhodobě pohybuje podstatně níže."

Nikdo nechce soutěžit

Vývoj průměrného počtu nabídek dle druhu zadaných veřejných zakázek v letech 2012−2017

Zdroj: Veřejný zadavatel, Informační systém o veřejných zakázkách ke dni 21. 3. 2018

K potížím veřejných zakázek se opakovaně kriticky vyjadřuje i Nejvyšší kontrolní úřad či Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Z výsledků 32 kontrol NKÚ z minulého roku vyplývá, že se stále nedaří odstranit staré známé bolesti: zadávání veřejných zakázek bez otevřené hospodářské soutěže, tedy z volné ruky nebo prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění stávajícímu dodavateli. Netransparentní a bez smluvního vztahu uskutečněné přímé nákupy od výrobců nebo vybraných distributorů. A účelové dělení předmětu veřejné zakázky do více samostatných zakázek a jeho postupné zadávání v režimu podlimitních zakázek nebo zakázek malého rozsahu.

Mezi problémové a rizikové typy zakázek dlouhodobě patří stavební práce včetně rekonstrukcí historických objektů, zakázky na informační technologie, dopravní infrastrukturu nebo pořizování zdravotnické či vojenské techniky.

Trh veřejných zakázek za letošní rok pravděpodobně opět vzroste. Začínají se totiž opět ve velkém čerpat eurofondy a rozjedou se i významné státní investice do dopravní infrastruktury.